„Homosexuálové mi nevadí, ale proč dělají ty svoje pochody? Já taky nedělám hetero pride.“ Toto a mnoho dalších podobných výroků proti každoročnímu festivalu Prague Pride slýcháme nespočet a s příchodem akce se jen a jen stupňují. Je třeba na pravou míru uvést, proč je tento argument špatný. Zároveň bych chtěl zdůraznit, čeho by se LGBT aktivisté měli vyvarovat, pokud skutečně chtějí získat rovná práva.

Lidé rádi hledají důvody k oslavám. Ať už se jedná o národní a náboženské svátky nebo třeba rodinné oslavy narozenin. Vždy existuje něco, co tvoří tradiční pojítko pro určitou sociální skupinu nebo většinovou společnost. Prague Pride je takovým pojítkem pro menšinu LGBT – a pro ty, kteří jim chtějí vyjádřit podporu.

Ptáte se: Proč se potřebují exhibovat? Měli by si to nechat pro sebe. A já se zeptám nás, většiny heterosexuálů. Museli jsme někdy před někým obhajovat své právo na existenci jenom proto, že jsme heterosexuálové? Báli jsme někdy, že je s námi možná něco špatně a jak na to okolí zareaguje, protože jsme heterosexálové? Jak bychom to řešili my, kdyby se pozice vyměnily? Zamlčování tohoto společenského tématu není řešení (zamlčování nikdy není řešení). Zanechá nám to jenom víc lidí s psychickými problémy a čím dál méně tolerantní společnost. 

Zpochybňovat právo LGBT na pořádání Prague Pride je stejné jako zpochybňovat právo křesťanů na oslavu Vánoc nebo právo muslimů na pouť do Mekky. Je to jejich součástí a naplňuje je to. Prague Pride je pro mnoho lidí svátkem svobody, lásky a sebeakceptace. A já vás nežádám, abyste pro to měli pochopení, já vás pouze žádám o to, abyste akceptovali, že mají právo to dělat. Chápu, že se vám to z mnoha důvodů nemusí líbit, ale to vám ještě nedává právo to zavrhovat. Česko je svobodná země a právo se shromažďovat je nezcizitelné. I kvůli tomu, aby si lidé s jinou sexuální orientací mohli připomenout, že nejsou ve svém boji sami a své případné problémy mohou otevřeně řešit.

Kdo nejde s námi, jde proti nám

Bohužel v dnešní polarizované společnosti je téměř nemožné nebýt zařazen k někomu. Dělá to většina lidí a mezi nimi i mnoho LGBT aktivistů, což jim je jen a pouze ke škodě a podkopává to cíl, kterým je manželství pro všechny. 

Ne, jen proto, že někdo není pro manželství pro všechny, z něj nedělá automaticky homofoba. Pokud nabízí alternativu, kterou je narovnání práv homosexuálů, ale pouze nechce, aby se to nazývalo manželství, tak je to také relevantní příspěvek do debaty. Chápu, že je pro mnohé z vás nepříjemné, že to nechce nazývat manželstvím. Ani já nerozumím tomu, proč to nechce, ale s těmito lidmi musíme dělat kompromisy, ne je očerňovat. Komu myslíte, že prospěje, když z konzervativce uděláte homofoba? Sobě, nebo lidem, jako je Tomio Okamura? 

Další ukázkou zbytečného kopání zákopů je například nedávná negativní reakce organizace Jsme fér na neúčast předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové na jejich debatě. Adamová se přitom netají svou podporu manželství pro všechny, nicméně organizace ji na Twitteru zkritizovala (viz níže). Komu tím pomáhají, nevím, ale sobě jistě ne. S takovým nálepkováním je třeba přestat, pokud se má změna uskutečnit. Musíme být trpěliví vůči těm, kteří nemají jasno, či jsou skeptičtí, ale nešíří vůči LGBT nenávist. 

Proč podporuji LGBT?

Mám mezi nimi přátele a jsou to také jen obyčejní lidé, kteří chtějí žít šťastně. Nemohu nikomu zabraňovat v jeho právu na osobní štěstí, naopak cítím jako povinnost takového člověka podpořit tak, jak je možné. Vždy je podpořím především proti těm, kteří neuznávají jejich právo na život. Jak jsem již napsal, jako heterosexuál nevím, jaké to je obhajovat svoji existenci, ale v mé rodinné historii je bohatá zkušenost s tím, když někdo neuznává vaše právo na život. V žádném případě si nepřeji, aby se něco takového kdy opakovalo.