Právě si prohlížíte KOMENTÁŘ: Nedůstojný konec důstojného ministra
Tomáš Petříček. Foto: psp.cz

Tři dny po neúspěšném souboji o předsednickou pozici se Jan Hamáček a Tomáš Petříček (na fotce) střetli podruhé. A opět vyhrál víkendový vítěz a staronový šéf ČSSD, který dnes úspěšně docílil Petříčkova odvolání z funkce ministra zahraničí.

Oficiálně proto, aby sociální demokracie vypadala před volbami srozumitelně. Něco na tom samozřejmě je – Petříček kandidoval proti Hamáčkovi a na rozdíl od něj se vymezoval se vůči povolební spolupráci s hnutím ANO. Jinak se však oba politici na většině postojů shodli, vždyť spolu seděli ve stranickém vedení i vládě přes dva roky.

Navíc pokud nějaká česká strana opravdu nevypadá srozumitelně, je to právě sociální demokracie. Od slibů, že nepůjde do vlády s Andrejem Babišem, přes peripetie s výměnou jejich ministra kultury v létě 2019 až po setrvání v kabinetu i po schválení daňového balíčku hnutím ANO s pravicovou opozicí. Nemluvě o právě uvažovaném přesunu Lubomíra Zaorálka z resortu kulturu na zahraničí, na který on sám není podle svých slov připraven.

K tomu si přidejme odchod Tomáše Petříčka, který i přes tlak z Hradu i od vládu tolerujících komunistů udržel prozápadní směřování zahraniční politiky. Jako jeden z mála se vyjadřoval k lidskoprávním problémům, jako je genocida Ujgurů v Číně či omezování svobod v Hongkongu. I když se nám takové postoje v demokratické Evropě zdají samozřejmé, tak zdaleka nejsou. A je potřeba ho za jejich obranu ocenit.

Kolotoč ministerských výměn v posledních dnech však ukazuje hlavně na absenci politické kultury v Česku. Jak u Jana Blatného, tak u Tomáše Petříčka se o odchodu spekulovalo už týdny veřejně. První jmenovaný ještě pár hodin předem o svém konci oficiálně nevěděl, druhý jmenovaný se o něm dozvěděl v neděli večer pár hodin po konci sjezdu své strany.

A co je hlavně nedůstojné, je to, že ani u jednoho neznáme důvěryhodné důvody jejich odvolání. Můžeme spekulovat o odporu vůči neregistrovanému Sputniku (u obou), neochotě dávat štemply experimentálním lékům (u Blatného) či lpění na bezpečnostních pravidlech u dostavby Dukovan (u Petříčka). Nedůstojné je to nejen vůči oběma exministrům, ale i vůči veřejnosti.

Šimon Rogner

Spoluzakladatel a bývalý šéfredaktor Studentských listů, teď píšící hlavně o politice. Redaktor ČT24 píšící o soudních kauzách a student žurnalistiky na Karlově univerzitě.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..