Sobotní akce Česko proti vládě nepřinesla nic nového či závratného. Na pražském Václavském náměstí se opět vystřídal orloj starých známých tváří s ohranými výzvami a tezemi, jaké již zazněly letos v dubnu a září minulého roku. Nicméně se zdá, že hnutí Jindřicha Rajchla má delší životnost, než kdy mělo to Ladislava Vrabela.
Rajchl poukázal na údajné hosty z hnutí ANO. „Pevně doufám, že příště budou tady s námi, abychom spojili síly, aby vláda konečně podala demisi,“ sdělil davu. Kromě reakcí na současnou špatnou situaci v oblasti dostupnosti léků, zanedbaného školství, kritiky ministra vnitra Rakušana a Istanbulské úmluvy, genderové ideologie a podpory Ukrajiny vlastně nezaznělo nic nového, co by kohokoliv jakkoliv překvapilo. Témata a projevy jednotlivých řečníků kopírovaly předešlé pražské akce a Rajchlův agitační kolotoč tak opatrně začíná zpomalovat. Lidé ještě tleskají, byť v menším počtu než minule. Tok peněz pro stranu PRO se pravděpodobně také nezastaví, takže akce zřejmě splnila svůj primární účel. Rajchlovi se zatím daří tuto pravolevou směsici názorů, ať už racionálních, nebo radikálních, držet pohromadě.
„Už se konečně přestaňme dívat doleva nebo doprava a spolehněme se sami na sebe, my na to máme, věřte mi,“ pravil Rajchl davu na Letné.
Mezi přítomnými protestujícími nechyběly ani klasické doprovodné jevy jakými jsou neonacisté, komunisté či podporovatelé Ruska s ruskými vlajkami, oproti předchozím akcím jich však viditelných bylo velmi málo. Někteří lidé začali v průběhu akce odcházet, jelikož na náměstí začalo dost pálit slunce. Vzhledem k některým dlouhým a skutečně opakujícím se projevům se to jevilo jako dobrý krok, jelikož se avizovaný pochod dal v chladu dost dobře stihnout jízdou tramvají z Vodičkovy ulice na stanici Vltavská.
Nikým také nebyly reflektovány blížící se volby do Evropského parlamentu. Důraz se kladl na soběstačnost Česka mezi dravým Východem a Západem, jež nás v historii několikrát zradili, a proto se konečně musíme naučit spoléhat sami na sebe.
Protestující byli na místě poněkud paranoidní. V davu zaznívaly obavy o přítomnosti provokatérů, špiclů a bonzáků. Došlo i k tomu, že si někdo naši redakční výpravu nafotil a nyní se můžeme jen dohadovat, na kterých telegramových kanálech kolujeme jakožto provokující Fialovi svazáci. Ale opět. Je to opravdu něco, čemu se máme divit? Za podiem se také nacházely stánky s ukrajinskými vlajkami, petičními stánky a stánkem vyzývajícím k debatě na téma „Ruská federace je teroristický stát“. I když s daným výrokem souhlasím, tak to považuji za zbytečné a některé neklidné jedince to mohlo vyprovokovat ke konfliktu. Peníze se přeci dají vydělávat i na něčem jiném, než na lidech žijících v umělém či skutečném strachu a deziluzi po 30letém porevolučním vývoji.
Vláda na akci reagovala jako vždy vlažně s kapkou ignorance. Davem nenáviděný Rakušan reagoval tím, že akci vnímá jako legitimní projev nespokojenosti části společnosti v obtížné době. Premiér Fiala si pro změnu užíval Dny NATO v Ostravě a shromáždění si skoro nevšiml. Vláda si asi společnost rozdělila na dva tábory. Prvním jsou chvilkaři a jejich voliči, ke kterým má ještě pragmatické zbytky úcty. Druhým jsou právě ti zbytkoví „dezoláti“. Nestojí jim za to, aby jim věnovali jakoukoliv pozornost nebo aby je na demonstraci přišel navštívit někdo z vlády. Tak jen ať se nediví, že s takovou sice časem Rajchlovo hnutí zmizí, ale radikální pravici a levici, nepokoje a nejistoty ve společnosti to logicky posílí. Babiš pak díky tomu může vyhrát volby a půjde se na všechno jinak.
Co k tomu všemu dodat? Nejhorší je, že s některými výroky o problémech ve zdravotnictví, školství a aroganci moci lze souhlasit. Je však chybou současné pětikoalice, že takto úspěšně zametá populistům cestu.
