Humanitní obory jsou k ničemu. Jejich absolventi většinou občanům škodí. Tyto školy by měly být soukromé. Mzdy pedagogů jsou přímo úměrné „užitečnosti“ jejich práce. Kdo chce studovat „džendrová“ studia nebo jazyky, tak ať si za to zaplatí. K čemu nám jsou všelijací politologové, proč nestudují technické obory?

Na podobné hloupé a ignorantské řeči si jistě většina studujících ze sociálněvědních a humanitních oborů zvykla. Na co si však zvyknout nejde, jsou nízké platy a stipendia akademiků a studentů takového zaměření. Je to dlouhodobý problém, který se však stále nedaří řešit. V lidech, zdá se, přežívá představa z devadesátých let, že do těchto oborů není potřeba nijak výrazně investovat. Asociace děkanů filozofických fakult ale varuje: „Filozofické fakulty jsou na hraně udržitelného provozu a důstojného zabezpečení některých oborů“.

Co je za problém?

Podle děkanů je největším problémem zkostnatělý systém financování ministerstva školství. To se brání, že poskytuje peníze vysokým školám a ty si poté prostředky přerozdělují samy. Ostatně o tomto již vyšel například článek na Seznam Zprávách či únorový rozhovor s děkankou FF UK. Technické či přírodovědecké obory jsou na tom v principu několikanásobně lépe. Mezifakultní nerovnost zdůrazňuje i Akademický senát FF UK a vyzývá členy akademické obce k přípravě na stávkovou pohotovost. (Velmi dobře se o nerovnosti rozepsal docent Jakub Jirsa.) Zde je potřeba zmínit, že MŠMT vyslalo do připomínkového řízení novelu zákona o vysokých školách. Ta ale bude mít vliv hlavně na budoucí doktorandy. Ti současní často raději odcházejí za prací jinam, kde se jim dostane zaslouženého vyššího finančního ohodnocení.

Současná situace velmi málo motivuje studenty určitých bakalářských nebo magisterských studií, aby v nich pokračovali. Vize budoucnosti, kdy se budete muset věnovat publikování na plný úvazek a mít za to málo peněz, není příliš vzrušující a zejména v Praze to může připomínat sebepoškozování. Sinolog Lukáš Zádrapa na svém blogu popsal, jak drsné jsou pracovní a životní podmínky většiny akademiků na FF UK kvůli nízkým mzdám.

Co dělat? Nejsme Francouzi, abychom dokázali stávkou vybojovat normální platy. Čekáme roky, než přijde jakýkoliv konkrétní návrh na změnu. Existuje ovšem petice, která žádá o „zohledňování nezbytných potřeb humanitních a sociálněvědních oborů ve všech úrovních a fázích rozhodovacích procesů tak, aby byl napraven aktuální stav, jenž je fakticky neudržitelný, což ohrožuje nutné řešení sociálního rozměru rizik, kterým nyní čelíme“. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) nás ale ujišťuje, že se bude navyšováním platů akademickým pracovníkům ve zmíněných oborech věnovat. Děkan FF Ostravské univerzity Robert Antonín v rozhovoru pro Info.cz oponuje: „Ministerstvo sice aktivní je, ale zaměřuje se na řešení komplexního problému systému financování veřejných vysokých škol, a nikoli na akutní krizi v rámci humanitně a sociálněvědních oborů“. 

Kde je řešení?

Upřímně moc nevěřím jakékoliv stávkové činnosti ze strany zaměstnanců českých fakult vzhledem k již zmíněnému čekání na Godota. Pokud by však k něčemu takovému nakonec došlo, bude nutná podpora od tvrdých oborů. Medici, chemici, matematici, biologové, inženýři, stavaři, strojaři a právníci by se v rámci kolegiality mohli postavit za bídně placené kolegy a zároveň tím pomoci i svým akademikům. Žijeme a studujeme spolu v jedné zemi. Čas od času budeme jeden druhého potřebovat. Nakonec by se studentů a univerzitních pracovníků mohla zastat společnost, ve které budou pracovat/pracují a podílet se/podílí se na jejím fungování. 

Razantněji by mohl reagovat i současný premiér, profesor, politolog a bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala (ODS). On sám musí mít s platovou situací akademiků a jejím dlouhodobým stavem přímou zkušenost. V programovém prohlášení vlády se pak píše: „Připravíme reformu doktorského studia a jeho financování s cílem vytvořit maximálně vstřícné podmínky pro kvalitní rozvoj nastupující vědecké generace,“ a „Do ledna 2024 upravíme systém financování vysokých škol tak, aby více zohlednil kvalitní výuku a vzdělávání v profesně orientovaných studijních programech“. Uvidíme. Také ministr dopravy Martin Kupka (ODS) by rád zachoval 50% slevu na jízdném pro studenty. Snad se mu to povede, jinak to celkovou situaci zhorší.

Samozřejmě že pohled devadesátých let jen tak nezmizí ze dne na den. Ony termíny „měkké“ a „tvrdé“ obory dodnes používá bývalý prezident Václav Klaus starší a ostře se vymezuje vůči konkrétním humanitním odvětvím. Nemusí se podle něj tolik studovat a nejsou to vážné věci. Ostatní lidi by se ale mohli posunout dál a uvědomit si, že každý má právo na normální život bez stresu kvůli nízkému platu. Stačilo by chvíli nevnímat svět ideologicky a vcítit se do situace druhých.