Prezident Miloš Zeman se přesunul z jednotky intenzivní péče v pražské Ústřední vojenské nemocnici na běžný pokoj, ve kterém může za striktních podmínek přijímat návštěvy. Naplno se tak rozběhla povolební jednání mezi vzniklou pětikoalicí na jedné straně a prezidentem na straně druhé. Po středeční schůzce s Petrem Fialou (ODS) Zeman jasně ukázal, že rychlé předání moci rozhodně nemá v plánu.
Ve středu navštívil lídr vzniklé pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů) Petr Fiala prezidenta Miloše Zemana v pražské ÚVN. S sebou přinesl nejpravděpodobnější budoucí premiér seznam lidí, které by chtěl jmenovat do zamýšlených osmnácti ministerských postů. Podle informací z Fialovy tiskové konference měl Miloš Zeman výhrady k několika předloženým jménům. U jednoho konkrétního kandidáta přímo uvedl, že ho do funkce odmítne jmenovat, Petru Fialovi navrhne, aby post obsadil přímo on sám nebo některý z ostatních vládních představitelů.
V rozhovoru pro TV Nova, který prezident poskytl neprodleně po konci schůzky s Petrem Fialou, Zeman mimo jiné řekl, že „jméno konkrétního kandidáta neprozradí.“ Několik zdrojů MF Dnes a České televize potvrdilo, že problémovým kandidátem má být Jan Lipavský, jenž se má stát ministrem zahraničních věcí za Piráty.
Ten není náš
Důvodů, proč by mohl mít prezident problém právě s tímto jménem, je hned několik. V minulém volebním období stál Lipavský například za řadou pozměňovacích návrhů u tzv. lex Dukovany (zákon udávající pravidla dostavby Jaderné elektrárny Dukovany pozn.red.), které označily potenciální dodavatele z Ruska a Číny za velmi rizikové a v souladu s doporučeními českých bezpečnostních tajných služeb je z tendru na dostavbu vyřadily. Jedním z důvodů k vyřazení bylo také jarní odhalení tajných služeb, které dokázalo, že za výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích s největší pravděpodobností stála ruská kontrarozvědka. To nehrálo do karet prezidentovu nejbližšímu okolí, které je různými vazbami propojeno právě s totalitními režimy v Rusku a Číně, a prezident si na tendru dával od začátku velmi záležet.
Trnem v oku se stal Lipavský představitelům Hradu také na podzim loňského roku, kdy vyzýval ministerstvo zahraničí k odebrání diplomatického pasu poradci prezidenta Martinu Nejedlému. Pro tuto ani jinou činnost však nemá s Pražským hradem žádnou pracovní smlouvu. Kritice tehdy Nejedlý čelil kvůli své cestě do Moskvy, na které se setkal s vysokými představiteli Ruské federace. K cestě neměl žádný mandát a program jeho cesty neznal tamější velvyslanec, ministr zahraničí a nekomentoval ho ani nikdo z Kanceláře prezidenta republiky. O pár dní později přišel hradní mluvčí Ovčáček s vyjádřením, že Nejedlý na cestě „domlouvá návštěvu prezidenta Zemana v Moskvě.“ Toto vysvětlení bylo zahaleno do mnoha pochybností, a to zejména proto, že se veřejnost dozvěděla o údajné cestě poprvé. Otázky vyvolala i skutečnost, že do Ruska cestoval v době největší pandemické krize a povolení pro vstup mu musela udělit jedna z ruských ministryň. V té době panovala mnohá podezření, že Nejedlý se bude snažit ovlivnit již výše zmíněnou zakázku dostavby Dukovan.
Důvodů pro nejmenování Jana Lipavského má Zeman mnohem více, všechny se pojí se Zemanovou typickou „touhou po odvetě.“
Stát si za svým
Po Zemanově prohlášení pro TV Nova reagoval Petr Fiala poměrně jednoznačným vyjádřením: „I po schůzce s prezidentem si za všemi nominacemi stojím. Zodpovědnost za své nominanty i jejich práci ve vládě potom nese každá ze stran.“ „My deklarujeme kompetentnost a kvalitu našich kandidátů na posty v budoucí vládě, které jsme pro Piráty vyjednali. Naše země aktuálně čelí hned několika krizím, je potřeba co nejdříve převzít odpovědnost,“ doplnil Petr Fiala ve vyjádření pro iDnes.cz.
Samotný budoucí ministerský předseda se nyní nenachází v lehké situaci. V předvolební kampani proklamovala koalice, jejímž lídrem Fiala je, že do české politiky vrátí elementární politickou kulturu a otevřenost vůči občanům. Z tohoto tvrzení vyplývá, že Fiala se nedá tlakem prezidenta odradit a bude pevně trvat na navržených ministerských kandidátech.
Co je ústavní
Ústava jasně udává, že prezident na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává členy vlády. Pojem „vetovat navrženého ministra“ v žádném právním předpisu nenalezneme. Miloš Zeman se tedy může snažit Petra Fialu přesvědčit, fakticky však nemá žádnou pravomoc zamítnout jmenování navrženého kandidáta ministrem. Prezident tuto situaci může využít ke zdržování předání moci do rukou nové vlády a fakticky prodloužit období vládnutí Zemanova oblíbence Andreje Babiše. V situaci, kdy Česko sužuje koronavirová pandemie, energetická krize a rekordní inflace, by byl tento Zemanův krok zodpovědný asi stejně, jako nechat zapálenou svíčku uprostřed suché travnaté louky.
Petr Fiala má nyní jedinečnou možnost ukázat, jestli nezklame statisíce svých voličů a bude čelit Zemanově tlaku se ctí. V krajním případě má Petr Fiala také možnost podat na Miloše Zemana tzv. kompetenční žalobu, kterou by řešil Ústavní soud v čele s Pavlem Rychetským. O dalším postupu však bude vznikající koalice rozhodovat až po rozhovorech prezidenta s jednotlivými kandidáty, které mají proběhnout po jmenování Fialy premiérem 26. listopadu.
První vítězství nebo pád
Když Petr Fiala v sobotu 9. října ve volebním štábu koalice SPOLU oslavoval velké volební vítězství, pravděpodobně si vůbec neuvědomoval, jak brzy může přijít spor s Milošem Zemanem, k němuž jsou zástupci obou koalic často kritičtí. Aniž by byl Fiala premiérem, už nyní má šanci ukázat, že do čela Strakovy akademie usedne muž s pevnými postoji stojící si pevně za svými názory. V opačném případě, se již nyní ukáže, jak neotřesitelnou mocenskou pozici drží v rukou prezident Zeman a jeho nejbližší okolí.
Následující dny mohou být pro nově vznikající vládu velkým vítězstvím nebo bolestivou porážkou. Do přímého souboje se dostává také provýchodní směřování země s autoritářskými prvky protěžované Hradem, a prozápadní směřování preferované nastupující vládní koalicí. Ať už pomyslný souboj dopadne jakkoli, na dění v naší zemi bude mít zásadní vliv.
