Právě si prohlížíte Komentář: Politici ODS kašlou na demokracii a právní stát, podpořili by Trumpa
Europoslanec Alexandr Vondra na zakončení kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Zdroj: Twitterový účet Alexandra Vondry.

Když se média ptala českých politiků, koho by volili v amerických volbách, mnoho z nich si vybralo Trumpa. Mezi nimi zejména členové ODS, hnutí ANO, SPD nebo KSČM. Naproti tomu česká veřejnost více fandila Kamale Harris. Co nám tyto ankety říkají o českých politicích? A budou mít pravdu ti, kteří říkají, že Trumpova autoritářská rétorika byla jenom kampaň?

Donald Trump byl podruhé zvolen americkým prezidentem, jeho republikáni také ovládli Senát a mají šanci získat většinu ve Sněmovně reprezentantů. Stalo se tak přesto, že Trump odmítl uznat volební porážku před čtyřmi lety, vyburcoval dav k útoku na Kapitol, čelí několika civilním i federálním žalobám, z nichž v jedné byl prvoinstančním soudem uznán vinným. Opakovaně vyhrožuje svým odpůrcům a politickým oponentům, ale hlavně nezávislým soudcům nebo prokurátorům ve svých případech. Bez ohledu na jakékoliv názory v ekonomických, zahraničně-politických nebo kulturních otázkách by takový člověk podle zdravého uvažování neměl být v demokratickém státě znovu zvolen hlavou státu. 

Přesto je třeba respektovat svobodnou demokratickou volbu amerických občanů, u kterých tentokrát nejspíš vyhraje i na počet hlasů. Z evropského a českého pohledu ale nelze přejít, že se na jeho stranu staví politici, kteří se jindy ohánějí demokratickými hodnotami nebo se chlubí podporou Ukrajiny. Že se kvůli slibu údajného „míru“ na jeho stranu postavili národovečtí (euro)poslanci ANO, Přísahy, SPD nebo KSČM, není tolik překvapivé. Od Alexandra Vondry (ODS), Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), Marka Bendy (ODS) a dalších politiků ODS to ale zní buď jako pokrytectví, nebo jako katastrofální zaslepenost.

Jakkoliv ani Kamala Harris není vůbec perfektní političkou, zmiňovali tito politici v souvislosti s ní hlavně mýty o „nezkušené zelené neomarxistce“. A to minimálně ve stejné míře, ne-li více, jako obavy ze „sebestředného arogantního chlapíka“, jak europoslanec Alexandr Vondra popsal Trumpa. Jiným politikům SPOLU z tohoto sporu vychází oba kandidáti nastejno. Z toho nám nemůže plynout nic jiného, než že zpochybňování právního státu a demokracie je pro tyto „demokratické“ politiky méně důležité než právě ekonomické, migrační nebo klimatické otázky.

Ostatně právě autoritářský styl zmiňují jako výhodou v mezinárodní politice, například při vyjednávání o Ukrajině. Trumpovy výroky o tom, že bude diktátorem pouze „první den ve funkci“, že voliči „už nebudou muset nikdy znovu volit“, nebo výhrůžky politickým oponentům vysvětlují zastánci Trumpa pouhou předvolební rétorikou. Titíž politici a jejich strany zároveň ale varovali před ohrožením právního státu a demokracie v podobě Andreje Babiše (ANO), které se objektivně nedá s Trumpovými činy a rétorikou srovnávat. Bývalý premiér například nikdy nezpochybnil výsledky voleb, ani nevyhrožoval politickou pomstou svým oponentům. Zastánci Trumpa také kritizovali Babišovu „mírotvornou“ rétoriku, která rozhodně neodpovídá jejich představě o ukončení ukrajinsko-ruské války. Přitom Trumpův „mírový“ plán se ve své nejasnosti blíží tomu Babišovu.

Pro další příklady nemusíme chodit daleko – Filipu Turkovi (nestr. za Přísahu a Motoristy sobě) koaliční strany včetně ODS před volbami do europarlamentu vyčítaly jeho nacistické sběratelské předměty a gesta. Trumpovu podobnost s nacistickým vůdcem a zejména jeho označení oponentů jako „havěti“ (angl. vermin, něm. Volksschädling, výraz používal k dehumanizaci politických nepřátel také Adolf Hitler) ti stejní politici opět přechází.

Jak situace dopadne a jestli Trump naplní nejen své sliby o politické pomstě, ale také své plány v destrukci klimatické politiky, masovém vyhošťování migrantů a ekonomických clech vůči EU teprve uvidíme. Nemluvě o Projektu 2025, se kterým prý nemá „nic společného“, ale mnoho jeho blízkých spolupracovníků na něm pracovalo. Můžeme jen doufat, že budou mít opět pravdu tito Trumpovi pokrytečtí zastánci, kteří se spoléhají na silné americké instituce (momentálně ovládané konzervativci a republikány) a lidi v prezidentově okolí, kteří by jej měli mírnit a zabránit nejhoršímu.

Dominik Fiala

Student žurnalistiky. Fotím, píšu poezii a hraju na klavír.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.