08.02.2019 11:20

KOMENTÁŘ: Právě jsem se vrátil z Hradu aneb Gottwaldov Vojtěcha Filipa

Martin Dlouhý

Ve středu byl předseda komunistů Vojtěch Filip na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, na které se bavili o Filipových výhradách k ministrům v současné vládě.

Vojtěch Filip se obul do ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). U Ťoka mu vadí prý nezvládnutí oprav dálnice D1 a kalamitu, která jí nedávno zastihla, zatímco u Petříčka postavení se za Ukrajinu po konfliktu v Kerčském průlivu a při přijetí nového zákona přiznávajícímu banderovcům status válečných veteránů. S prezidentem se shodl pouze na kritice Petříčka. Ťoka Zeman bránil. (ZDE)

Od objektivního úvodu přejděme k důvodu, proč píši tento komentář. Selhání Dana Ťoka při rekonstrukci nelze rozporovat, D1 byla nedávno, a mnozí tvrdí, že stále je, téměř v neprůjezdném stavu, obzvláště v dopravních špičkách. (ZDE  „Pokud řidiči nemusí, ať na dálnici nenajíždějí“)

Avšak kritika ministra Petříčka mi přijde naprosto nemístná. Zaprvé, Ukrajina byla při konfliktu v Kerčském průlivu bez jakékoli diskuze v právu. Rusko obsadilo ukrajinské lodě v mezinárodních vodách, které definuje a podobnou činnost v nich zakazuje mezinárodní smlouva o mořském právu OSN, kterou Rusko i Ukrajina podepsaly (ZDE). Také mezi Ukrajinou a Ruskem byla a stále je v platnost podepsaná dohoda o vzájemné spolupráci, přátelství a užívání Kerčského průlivu (ZDE), která jasně stanovuje, že válečné lodě Ruska i Ukrajiny mohou svobodně proplouvat úžinou. Proto jednání Ruska bylo nelegální a mezinárodní arbitráž (bude-li se konat) zajisté rozhodne ve prospěch Ukrajiny.

Druhá část kritiky, tedy o banderovcích, už je poněkud složitější, ale pořád poněkud pokrytecká od Vojtěcha Filipa coby komunisty. Banderovci byli militantní nacionalistická organizace v Haliči během a před druhou světovou válkou, tedy na území tehdejšího Polska a později Třetí říše. Vznikli jako reakce na polské snahy o potlačení ukrajinské národnostní menšiny a její polonizaci ze strany polské vlády. Bohužel však na tento stav věcí reagovala terorismem a upínáním se na nacistické Německo, a to pomocí při organizování deportací Židů a Poláků z Haličské oblasti. Německo však po invazi do SSSR hodilo banderovce přes palubu, potlačilo jejich pokus na ustanovení samostatného státu. Vůdce skupiny mučilo Gestapo a později skončili v koncentračních táborech. (ZDE)

Banderovci tedy nebyli jednoduše zločinci, kteří si zasloužili nejvyšší trest. Jejich jednání bylo odpovědí na jiné a stejně odporné jednání Poláků vůči jejich menšině. Nelze se divit, že terorizovaná menšina jednoho dne dané většině její činy oplatí. To samozřejmě neznamená, že bych činy banderovců schvaloval.

Pro Ukrajinu se však jedná o vlastence, kteří bojovali z jejich pohledu jak proti polským, tak ruským utlačovatelům. V současné době se tak jistě jedná o důležitý zákon pro ukrajinskou národní hrdost, která je tolik důležitá k udržení celistvosti země a národa v současné době, kdy je Ukrajina tolik zkoušena mezinárodní situací a válkou.

Uvědomme si, že silná Ukrajina je zárukou silné hranice mezi Ruskem a zbytkem Evropy. A vzpomeňme si, co se stalo v dobách, kdy tato hranice rozměkla (1939, 1948, 1968). A pro ty, kteří stále věří, že banderovci byli jen čisté zlo, jak reagovali Češi na teror, útlak a omezování práv ze strany Němců? Ano, správně, terorem vůči Němcům na našem území poté, co válka skončila. Odsun sudetských Němců, jakkoliv můžeme diskutovat o jeho legitimitě, byl odpornou, krvavou a zcela nezvládnutou událostí, při které jsme se my Češi snížili na úroveň nacistických deportačních úředníků. (ZDE)

Avšak zpět k Vojtěchu Filipovi. Už jsme si prokázali, že jednu osobu kritizuje mylně, druhou správně, mě však nyní zajímá správnost jeho a prezidentova jednání v této situaci. Přijde mi totiž absurdní, že prezident naší země si vůbec může dovolit mít tu odvahu se v době postkomunistické oficiálně sejít na Hradě s předsedou komunistické strany a otevřeně s ním vést diskuzi a dokonce mu sekundovat v návrzích na odvolání některých ministrů.

Jistě, jak předseda Filip, tak prezident Zeman mají právo na svůj názor a právo o něm spolu diskutovat. Avšak především prezident Zeman by měl zvážit, zda by nebylo velmi, velmi vhodné si zavést ve využívání těchto práv jako prezident prozápadní a demokratické republiky s parlamentním systémem vyšší sebekontrolu.

Touto schůzkou totiž zopakoval precedent Edvarda Beneše a Filip si tak může vesele zpívat, jak se právě vrátil z Hradu a prezident souhlasil, že jeho návrh na náhradu nějakého ministra je správný. Ano, největší comeback století je tady, komouši se zase vrací z Hradu. Zdá se mi, že žijeme v Kocourkově. Jen se nejmenuje podle Kocourka, ale podle Klémy. Gottwaldov.

© Copyright 2019 Studentské listy | Design by Jakub David & Tomáš Portl