20.01.2019 18:22

KOMENTÁŘ: Proč musíme znovuotevřít rámcové vzdělávací programy?

Šimon Rogner

Jsme dostatečně inovativní? Foto: Pixabay

Zástupci ministerstva školství se v pondělí sešli s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Předmětem schůze mělo být varování, že se moderní dějiny ve školách vyučují podle sovětské verze. Výsledek? Prostor pro vyváženou výuku moderních dějin prý MŠMT zajistí při plánované revizi rámcových vzdělávacích programů. Komentář? Konečně, revize už byla na čase!

Pojďme si nejdříve vysvětlit kontext. BIS loni ve výroční zprávě za rok 2017 uvedla, že moderní dějiny vyučované na školách jsou de facto sovětskou verzí nedávné historie. Proruským panslovanstvím je podle BIS částečně ovlivněna i výuka českého jazyka. Prosovětskou interpretaci moderních dějin a pokračující vliv sovětské propagandy označila tajná služba za součást ruské hybridní strategie, k níž má dále patřit informační boj pomocí dezinformací a propagandy, infiltrace do politiky či do hospodářství, špionáž, nebo i vojenské akce.

Informaci o prosovětské výuce dějin se nejprve, s ohledem na další závažné závěry, nedostávalo tolik pozornosti. V posledních týdnech se ale konečně začíná řešit. Schůzka BIS s ministerstvem je jasným důkazem, že ministerstvo přistupuje k této informaci zodpovědně. A nutno také dodat, že je potřeba snahu resortu ministra Roberta Plagy (ANO) kvitovat.

Zda je výuka moderních dějin, které se už nyní dostává často málo prostoru na úkor „přednějších témat“ jako starověký Egypt (nic proti němu), verzí, již se učí studenti v Rusku, je samozřejmě otázkou debaty, ale BIS určitě při své práci nepostupovala nezodpovědně, natož aby si informace vymýšlela. A už jen to, že služba informaci zařadila do výroční zprávy, značí, že ji považovala za dostatečně významnou a důležitou.

 

Učí se na českých školách sovětská verze moderních dějin? Foto: Pixabay
 

Je tedy opravdu namístě, aby došlo minimálně k revizi vzdělávacích programů. V rámci českého školství to však určitě nebude stačit. Znalosti a dovednosti jako kritické myšlení, mediální a finanční gramotnost se sice do českých škol dostávají v posledních letech častěji než dříve, ale je potřeba na ně klást důraz v rámci závazných osnov. Zařazovat do výuky by je měly všechny školy, ne jen ty aktivní.

Stejně tak je nutné přemýšlet o nastavení celého systému. České školství se od počátku tisíciletí zhoršuje. Zatímco v roce 2000 patřili patnáctiletí školáci v oblastech jako porozumění textu, matematika nebo vědecký přehled k těm lepším – podle testů PISA vypracovávané Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) měli v mnoha oblastech lepší výsledky než Němci nebo Američané. Podle testů z roku 2015 se čeští školáci ve všech oblastech zhoršili, a navíc se nechali přeskočit svými zlepšujícími se vrstevníky ze zahraničí.

Na ministerstvu a dalších organizacích je, aby vyhodnotily příčiny tohoto poklesu a snažily se pracovat na jejich odstranění. Kvalitně vzdělané děti jsou základem úspěšných zemí. A pokud se chceme vymanit ze závislosti na Německu, zařadit se mezi inovativní ekonomiky a v neposlední řadě dorovnat výši platů na úroveň těch německých či rakouských, musíme zásadně změnit naše očividně nefungující vzdělávání.