Nedávno schválená úprava zákona proti střetu zájmů donutila Andreje Babiše prodat mediální dům Mafra. Jde sice o velkou výhru v otázce nezávislosti médií, ale oslavy mohou být předčasné. Česká média jsou prolezlá fosilními oligarchy. Mafra podle současných spekulací není daleko od toho, aby řady fosilních vydavatelství rozšířila, a to rozhodně žádná výhra není.
Jen těžko si lze představit člověka, u kterého je vlastnění médií problematičtější, než u vrcholného politika. Politikům ale v tomto žebříčku šlapou na paty podnikatelé – ne jen tak ledajací, ale právě ti, kteří obchodují s budoucností naší planety.
Fosilní paliva zažívají transformaci. Ze suroviny, která umožnila raketově rychlý technologický i ekonomický růst lidstva, se vyklubal tichý, nebezpečný, špinavý zabiják. Technologie pohánějící budoucnost se změnila v symbol zpátečnictví.
Než ale k této změně došlo, fosilní paliva umožnila úzké skupině lidí pohádkově zbohatnout. Tato skupina má pochopitelně s probíhající zelenou transformací velký problém, zavření ropných vrtů a uhelných dolů znamená i zavření penězovodů fosilních oligarchů. Logicky proto tito miliardáři hledají způsob, jak tomu všemu zamezit. A kde jinde začít, než u ovlivňování veřejného mínění.
Jak se kupuje Mafra
Na začátku měsíce koupil nakladatelství Mafra miliardář Karel Pražák. Společně s Mafrou v multimiliardovém obchodě převezme i chemickou společnost Synthesia. Právě ta je podle mnohých Pražákovým skutečným cílem. David Klimeš, nový ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, například v rozhovoru pro iRozhlas řekl následující: „Koluje teď nehezký vtip, že Pražák chtěl Synthesii a dostal ji zabalenou v novinách. Mafra skutečně není to nejpodstatnější v tom obchodě, synergie je v tom, že ovládá ústeckou Spolchemii.”
Před vstupem Pražáka do vyjednávání o prodeji Mafry se výrazně skloňovalo jméno Pavla Tykače. Tykač je dle časopisu Forbes čtvrtý nejbohatší Čech, jeho hlavním podnikem je energetická firma Sev.en. O Mafru měl zájem od začátku, jako jediný také snahu o koupi mediálního domu veřejně potvrdil. Právě díky tomu se okolo něj točí spekulace i po Pražákově nákupu, chtivý fosilní miliardář má šanci Pražáka osvobodit od nechtěného média.
Fosilní muži
Mediální vazby na fosilní paliva jsou prozatím v českých médiích relativně limitované. Spojení s uhlím či ropou jsou pouze Daniel Křetínský a Zdeněk Bakala, vlastníci Czech Media Invest, respektive Czech News Center, a mediálního domu Economia. Bakala si nyní od fosilních obchodů (a vlastně i od svých médií) drží odstup, to samé se ale nedá říct o Danielu Křetínském.
Muž, který zbohatl na skupování uhelných elektráren těsně před vyřazením, má dnes velké portfolio fosilních majetků. Jeho média (například Blesk, Info.cz nebo e15) pak otázky změny klimatu podle toho také pokrývají. Především web Info.cz, a s ním sdružená síť podcastů a osobností, se realitou situace příliš nezaobírá a raději si kopne do aktivistů či regulací.
Křetínského CNC podle dat z roku 2021 patřila téměř čtvrtina printového trhu, de facto identický podíl jako vítězné Mafře. I v internetovém prostoru si vede dobře, s výjimkou gigantického Seznamu zaujímá CNC opět druhé místo, tentokrát s větším odstupem za Mafrou.
Pokud se ale vyplní spekulace o tom, že po Mafře pokukuje Tykač, dostanou se česká média do skutečně závažného problému. Přes 50 % všech tisknutých novin a časopisů bude patřit fosilním gigantům, v onlinu půjde o více než 16 % (po vyřazení Seznamu ale bude fosilních více než 50 % zbývajících médií).
Opětovné zaspání
Budoucnost, ve které přes polovinu všech zpráv mohou ovlivňovat lidé s pevně danými zájmy ve fosilním průmyslu, není vůbec přívětivá. I pokud Tykač nezačne ihned po (nutno zdůraznit stále pouze spekulovaném) nákupu Mafry tisknout ódy na ropu, je potřeba přemýšlet nad tím, proč miliardáři média skutečně kupují. Takový pohled nám nabídl Marek Dospiva při nákupu Vltava Labe Press – napřímo přiznal, že nakupuje média čistě k ochraně obchodních zájmů, přičemž použil dnes již slavnou metaforu atomového kufříku.
Podobně diplomaticky komentoval současnou situaci i Tykač: „Hraje tam roli i nějaký můj pohled na to, že vlastnictví médií je taky zodpovědnost. Cítím, že je docela důležité, kdo ta média vlastní. Aby se nedostala do nějakých rukou, které je budou používat způsobem, který by nebyl v zájmu této země,“ řekl pro iRozhlas. Dá se předpokládat, že v miliardářově mysli jsou zájem této země a zájem samotného Tykače velmi podobné a jdou ruku v ruce.
Celá situace okolo uhelnatění médií není nepodobná vývoji samotné klimatické krize. Přesun Mafry od Babiše vnímáme pozitivně, stejně tak jako jsme slavili nové možnosti odemčené uhlím a ropou. Paliva, stejně tak jako nyní některá média CNC, ale začala ukazovat své nebezpečí. A nyní čekáme na to, jestli bude nákupní horečka baronů nadále pokračovat a jak svůj vliv v médiích prosadí. Nejdůležitější je ale mít na paměti, že se negativní následky nemusí dostavit hned, podobně jako u ohřívání planety. Vzhledem k vývoji klimatické situace nejsou totiž fosilní média ani tak atomovým kufříkem, ale spíše časovanou bombou. A my na následky výbuchu opět nejsme připraveni.
