Michail Sergejevič Gorbačov, sovětský člověk, reformátor leninského socialismu a Západem opěvovaný katalyzátor rozpadu socialistického impéria. Gorbačov, to je perestrojka, glasnosť, cesty na Západ, sjednocené Německo. Umožnil zrod sovětské občanské společnosti, uvolnění světového napětí a poměrů ve většině tehdejšího Východního bloku. Mimo jiné stojí také za krvavým potlačením protestů za nezávislost, utajováním Černobylské katastrofy a krutými boji na Kavkaze a ve Střední Asii.
V Sovětském svazu dokázal omladit věkem zašlé politbyro, postupně se zbavil oponentů a obklopil se soudruhy, s nimiž měl demokratizací a reformami oživit stagnující SSSR. Konzervativní komunisté časem začali důrazně kritizovat novou otevřenější politiku a s mizející cenzurou náhle do éteru vyrazil znovu probuzený nacionalismus. Podle ruského šachisty a politika Garryho Kasparova se Gorbačov po vyvolání této vlny snažil hlavně o zachování socialismu a zároveň i o své přežití, aby nedopadl jako rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu. Někteří odborníci tvrdí, že sovětský stát by bez Gorbačova vydržel déle, podle jiných Svazu naopak ,,vybojoval‘‘ několik let života navíc.
Gorbi u nás a ve světě
V tuzemském a Západním kontextu se stal celebritou, symbolem liberalizace a svobody. V roce 1990 získal ještě jako prezident SSSR Nobelovu cenu za mír. Z rukou Václava Havla převzal na přelomu tisíciletí Řád bílého lva za podíl na rozpadu komunistických režimů ve východní Evropě.
Byl jedním z lidí zodpovědných za pád Berlínské zdi. Zavázal se, že nepošle sovětské vojáky do států východního bloku tak, jako měli ve zvyku jeho předchůdci. Do našich srdcí se zapsal také reklamním spotem pro americký řetězec Pizza Hut. Ten mimo jiné krásně vystihuje atmosféru uvnitř tehdejší zbídačené ruské společnosti.
Na území některých postsovětských republik už je ale vnímán se značným odporem. V lednu 1990 vyslal Gorbačov armádu do Baku, hlavního města Ázerbájdžánu, kde předtím dlouhodobě probíhaly pogromy proti Arménům a ázerbájdžánská Lidová fronta se připravovala na převzetí moci.
Výsledný střet nepřežilo několik stovek civilistů. O rok později nařídil vojskům, aby potlačila mírové protesty za nezávislost Litvy. Tamní obyvatelé ho po brutální snaze o normalizaci začali přirovnávat k Hitlerovi. Podobné konflikty se objevovaly například i v Kazachstánu či Gruzii. Gorbačov tak činil proto, aby udržel SSSR v celku.
Ruští konzervativci ho naopak viní z destrukce SSSR a zaprodání se Západu. Ruskými liberály je vnímán jako člověk, jenž přinesl svobodu a poskytl Rusku příležitost k demokratizaci. Jeho popularita však v posledních desetiletích nebyla příliš vysoká.
Gorbi a Putin
Paradoxem je, že Michail Sergejevič byl do poloviny desátých let podporovatelem vlády Vladimira Putina. V několika rozhovorech bránil jeho politiku a zároveň kritizoval USA za nepovedený experiment na Rusku s demokracií a kapitalismem. Souhlasil také s anexí Krymu.
Ovšem v roce 2016 nazval poprvé Putinovu politiku překážkou ve vývoji. Právě v tomto období začala státní propaganda a režim přitvrzovat. Několik týdnů před smrtí se vyjádřil prostřednictvím svého přítele novináře Alexeje Venediktova následovně: ,,Vše, co Michail Sergejevič Gorbačov udělal, je zničeno. Všechny jeho reformy lehly popelem.‘‘
Kirill Martynov, šéfredaktor novin Novaja Gazeta Europe napsal: ,,Ruská katastrofa v roce 2022 byla umožněna po třiceti letech demontáže Gorbačovova dědictví.‘‘ Putin skutečně dokázal veškeré klíčové atributy těžce budované a neúplné demokracie zničit. Gorbačov se tak dožil nejen rozpadu SSSR, ale i destrukce základů jeho reforem.
Zemřel poslední generální tajemník KSSS a prezident Sovětského svazu. Pochován bude vedle své manželky Raisy na moskevském Novoděvičím hřbitově. Nechť si o něm každý udělá obrázek sám.
