• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:5 minuty čtení
Právě si prohlížíte KOMENTÁŘ: Stanou se ze sociálních sítí noví hlídací psi demokracie?
A smartphone user shows the Facebook application on his phone in the central Bosnian town of Zenica, in this photo illustration, May 2, 2013. Facebook Inc said July 24, 2013 that revenue in the second quarter was $1.813 billion, compared to $1.184 billion in the year ago period. REUTERS/Dado Ruvic /Files (BOSNIA AND HERZEGOVINA - Tags: SOCIETY SCIENCE TECHNOLOGY BUSINESS)

Americký prezident Donald Trump si mohl dlouho na sociálních sítích psát v podstatě, co chtěl. Události posledních týdnů a dnů však ukázaly, že i velkým gigantům jako Facebook a Twitter může dojít s nejmocnějším mužem světa trpělivost. Stanou se jejich poslední činy prvním krokem v transformaci v hlídací psy demokracie?

Facebook, Twitter, Instagram, Snapchat, Twitch. Seznam sociálních sítí, které zablokovaly účet amerického prezidenta Donalda Trumpa, se v posledních dnech rozrůstá. Mediální platformy tak reagují na středeční útok Trumpových příznivců na sídlo amerického Kongresu a navazující příspěvky stávajícího prezidenta, jež podle nich podněcovaly násilí.

Současně se znovu naplno rozbíhá debata o legitimitě podobných kroků. Někteří diskutující argumentují údajnou cenzurou a omezováním svobody slova, jiní poukazují na to, že svoboda projevu má své hranice a sociální sítě jsou přece soukromé společnosti, které mají právo regulovat svůj obsah. Takto hovoří i samotné sociální sítě.

„Když se na fotku Kapitolu podívám teď, tak vidím, že jsem se možná měl soustředit i na ta šedá mračna nad jeho střechou,“ píše v páteční glose #ocimastudenta náš redaktor Alexandr Romancov. ?

Zveřejnil(a) Studentské listy dne Pátek 8. ledna 2021

 

Za úvahu však stojí jiný trend, který se s novým přístupem sociálních sítí naplno vyjevuje.

K jeho pochopení je potřeba se vrátit do nultých let 21. století. Do doby, kdy hlavním zpravodajským kanálem byly tištěné noviny a časopisy a televize s rozhlasem. Internet a internetová média už sice existovaly, ale nebyly ještě tak rozšířené. Politici museli udržovat vztahy s médii a média musela udržovat vztahy s politiky. Politici potřebovali kanál pro občany a voliče, média potřebovala přinášet zprávy z politiky, za které konzumenti zaplatí.

Tento oboustranně nutný vztah však zlomil nástup sociálních sítí. Nejenže začaly vydělávat na reklamách u odkazů na články, u nichž si uživatelé často přečtou jen titulek a na server média už se nepodívají (vinen je zde i Google), zároveň se ale staly přímým kanálem politiků k voličům. Obecně vzato to nemusí být hned negativní vývoj, sociální sítě zkrátka převzaly médiím některé jejich funkce. Vždyť tak funguje trh, ne?

Jenže problémem je, že zatímco média informace a zprávy filtrují, vybírají z nich to nejdůležitější a zasazují do kontextu (minimálně by to měla dělat), sociální sítě slouží pouze jako zprostředkovatelé. Z veřejného prostoru tak částečně zmizela role médií jako tzv. gatekeeperů (Václav Moravec je v knize Proměny novinářské etiky označuje jako hlídaře, vrátné či dveřníky), v rámci níž novináři kontrolovali, jaké informace poskytují masovému publiku. Nepředstavujme si to jako cenzuru (i když i ta se může objevit), nýbrž jako nutné rozlišení relevantních informací od misinformací a dezinformací.

Začíná nová éra sociálních sítí?

Díky sociálním sítím se tento pomyslný filtr narušil. Politici i dezinformační weby získali často téměř neomezený přístup k masovému publiku, který mohli díky reklamě ještě posilovat. Toho umě využíval i Donald Trump, který prostřednictvím Twitteru a Facebooku oslovoval miliony lidí. Už žádná tisková prohlášení přes mluvčí, ale desítky tweetů denně. Oficiální prezidentský účet pouze retweetoval příspěvky z Trumpova soukromého účtu. Žádná regulace, kontrola nepravdivých zpráv a poukazování na ně.

Toto se teď ale možná mění. Twitter a Facebook začaly prezidentovy účty omezovat už po listopadových volbách, kdy začal šířit nepotvrzené informace o podvodech. Po posledních událostech ve Washingtonu však sociální sítě postoupily ještě dál a Trumpovy účty zablokovaly. Některé jako Snapchat napořád, jiné do konce prezidentova mandátu či na neurčito.

Tyto kroky vyvolávají řadu zajímavých a legitimních otázek. Nezacházejí sítě už příliš daleko? Na co všechno mají jako soukromé společnosti právo? A neměli bychom je regulovat zákonem? Když dokážou ze dne na den vypnout důležité komunikační kanály americkému prezidentovi, tak mají obrovskou moc, ale malou odpovědnost.

Pojďme se na to ale podívat z druhé, optimističtější stránky. Uvědomily si sociální sítě svoji společenskou odpovědnost? Nebo jde jen o marketingový a ekonomický tah? Můžou se stát novými gatekeepery? A možná i novými hlídacími psy demokracie? Odpovědi přinese až budoucí vývoj. Možná ale stojíme na začátku velké transformace sociálních médií, kterou stojí za to pozorně sledovat.

Šimon Rogner

Spoluzakladatel a bývalý šéfredaktor Studentských listů, teď píšící hlavně o politice. Redaktor ČT24 píšící o soudních kauzách a student žurnalistiky na Karlově univerzitě.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..