Právě si prohlížíte KOMENTÁŘ: Erdoganovy vražedné tendence

Američtí vojáci v Sýrii

Již několik dní probíhá zatím jen verbální konflikt mezi Tureckem a Spojenými státy. Turecko od začátku oznámení stažení amerických sil ze syrského Kurdistánu hrozí invazí v rámci operace Eufratský štít, při které se snaží vyčistit svojí jižní hranici od kurdských milic YPG, které zve teroristy. Amerika s ubíhajícími dny stupňuje hrozby proti Turecku, pokud by Kurdy skutečně napadlo. Jako poslední vznesl hrozbu ve formě ekonomické likvidace prezident Donald Trump.

K tureckému postupu lze podotknout hned několik věcí. Zaprvé, milice YPG, o kterých Turci tvrdí, že jsou teroristé, byly ve skutečnosti jednotky, jež skutečně bojovaly s teroristy z ISILu (Islámský stát v Iráku a Levantu).

Ti ohrožovali celý svět, zatímco se „sebevědomý“ Erdogan krčil za hranicemi v obavách z ruského hněvu za sestřelení jejich letounu Su-27. Když však byl ISIL poražen a rusko-turecké vztahy normalizovány, s náhlou dávkou sebevědomí napadla turecká armáda Kurdy, pro mnohé Syřany válečné hrdiny.

Nutno připomenout, že v prvních týdnech ofenzivy měli Turci výrazně vyšší ztráty než milice, které se snažili porazit.

https://twitter.com/realDonaldTrump/status/1084584259510304768

 

 

Zadruhé, Kurdové jsou spojenci Spojených států. Ty jsou samozřejmě stejně jako Turecko členem NATO. Tím, že Turecko hrozí Kurdům, hrozí i Spojeným státům, čímž hrozí přímo svému spojenci v NATO.

Nejenže to je proti principu NATO (ten však Turecko porušuje již dlouhodobě a je jediná škoda, že vzhledem k velikosti své armády a její roli při obraně východní hranice nemůže být z aliance vykázáno), ale zajímavá situace by nastala tehdy, kdyby USA své vojáky ze Sýrie nestáhly a Turecko přesto zaútočilo.

Člen aliance by napadl jiného člena aliance. Nechám na nejvyšších činitelích aliance, ať se vypořádají s implikacemi takové situace, ale vznesu fakt, že zakládající listina NATO říká, že napadení člena je jako napadení všech.

Export z Turecka


Import do Turecka

Co se týká americké hrozby obchodní blokády, na předchozích grafikách vidíme export a import Turecka. USA sice mají na obojím podíly jen okolo pěti procent, ale společně se svými spojenci a partnery v Evropě mají podíl shodně nad padesát procent na exportu i importu.

V otázce Kurdů má Evropa naštěstí stejnou politiku jako USA (na rozdíl od ochrany Izraele například). Je tedy velmi pravděpodobné, že Evropa by se alespoň částečně připojila k obchodní blokádě. Evropa společně s USA už mají více než 50% podíl na exportu a importu Turecka.

Kdyby partneři a spojenci USA v Evropě omezili obchod jen z poloviny, bylo by Turecko vystaveno úbytku 30 % z obou kategorií. Tedy export zboží v hodnotě 46,8 miliard. Státy Evropy by souhrnně přišly o 55,8 miliard v importu do Turecka, což sice není zanedbatelná částka, ale rozhodně ani ne tak vysoká částka, aby stálo za to kvůli ní ignorovat odsouzeníhodné činy Erdoganovy diktatury.

A uvědomme si, že Turecko by přišlo o spoustu zboží z Evropy, z jehož prodeje na svém území má stát dále zisk na daních a dalších poplatcích. Ekonomika Turecka by se pod podobnými sankcemi nejspíše finálně zhroutila.

Do rovnice však vstupují už známé firmy Rusko a Čína. Obě země mají dlouhodobě zájem na posilování vlivu na Blízkém východě a Turecko by bylo ideálním cílem. Vzpomeňme si, že nedávno Turecko nakoupilo ruské zbraňové systémy. Do jaké míry by Rusko a Čína nabídly Turecku ekonomickou pomoc v případě finančního kolapsu, si neodvážím odhadovat, ale při příslibu větší orientace země na Východ by nejspíše byly ochotné Erdogana zachránit.

Druhou proměnnou v rovnici je právě Erdogan sám. Jako faktický diktátor drží zemi železnou pěstí a většina Turků k němu vzhlíží jako k absolutní autoritě. Proto je možné, že Turecko by krizi přestálo podobně jako ostatní totalitní režimy, tedy propagandou, potlačováním odporu a lidských práv a dál by pokračovalo ve své útrpné kampani na Blízkém východě.

Jaký je tedy nejlepší způsob zabránění Turecku v likvidaci Kurdů? Vyzbrojit je až po zuby tak, aby se Turci buď ani neodvážili je napadnout, nebo aby jim takový akt způsobil ztráty dlouhodobě neudržitelné.

Vyzbrojení Kurdů by mimo potlačení vlivu Turecka v Sýrii a Iráku vedlo i k potlačení vlivu Íránu a libanonské šiítské organizace Hizballáhu ve stejné oblasti, a jednalo by se tedy o splnění cílů USA a z velké části i EU a NATO. Dále by se vytvořila na severu Sýrie velmi silná opoziční síla proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada, která by jej svojí vojenskou silou držela dostatečně silně pod krkem, aby si vymohla změny politických poměrů v zemi a dosažení spravedlnosti v otázce chemických útoků a zločinů proti lidskosti.

Martin Dlouhý

Chodím na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a užívám si kontroverzní témata, čemuž odpovídají i náměty mých článků. Mimo Studentské listy se účastním i Modelů UN, zajímám se o politiku, právo a průniky dalších společenských věd. Jako největší hodnotu naší společnosti vnímám svobodu slova a médií, bez kterých by nemohla být ani svoboda jednotlivců. To pro mě byla velká motivace pro spoluzaložení Studentských listů.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..