Podíváme-li se na historii naší občanské společnosti, není náročné odhadnout, jak významnou roli sehráli studenti a mladí lidé v obhajobě našich demokratických hodnot nebo v boji proti útlaku. Ať už se bavíme o roce 1939, kdy se postavili nacistické okupaci, či o studentské demonstraci 17. listopadu 1989, která přerostla v dalekosáhlou společenskou změnu, studenti vždy představovali důležitou součást našich demokratických a svobodomyslných hnutí. Troufám si ovšem tvrdit, že to pokaždé nebyli pouze studenti vysokoškolští. V dnešní době se ukazuje výrazněji než kdy dřív, že aktivními jsou i lidé středoškolského věku.

Právě středoškoláci se dnes angažují v široké škále oblastí a jejich snažení nám ukazuje, jak zásadní a hluboká je jejich motivace být slyšet. Bez ohledu na to zda mluvíme o středoškoláky pořádaném protestu Studenti pro školství, jež představoval vehementní reakci na výrazné škrty ve financování českého školství, či o otevřeném dopise více než 15 krajských a městských studentských samospráv za manželství pro všechny, je v bezpočtu případů jasně vidět, že středoškoláci nezůstávají lhostejní k tomu, co se v naší zemi děje.

Navzdory tomu se mnohdy setkávám s tím, že hlas mladých lidí není vyslyšen, přestože se jich vyjednávání na těch nejvyšších politických místech často bezprostředně dotýká. To poté musí uspořádat protest, přímo klepat na dveře ministerstva a tím si „vydupat“ schůzku s ministrem.

Volba od 16 let jako krok kupředu

Za adekvátní či minimálně debaty hodnou odpověď na nespokojenost mladých lidí s nepřístupností našich politických zastupitelů by se dalo považovat snížení aktivního volebního věku – volba od 16 let. V 16 je již člověk z velké části samostatný. Může legálně pracovat, platit daně nebo založit rodinu. Je tedy bezpodmínečně nutné, aby na volební právo čekal ještě dva roky?

Otázka odpovídající volební hranice samozřejmě není jednoduchým tématem. Vycházíme-li ze zkušeností a dat států, kde volba od 16 let již nějakou dobu funguje, dojdeme k závěru, že by potenciální snížení volebního věku mohlo vést k podpoře hlasu mladých lidí a ke zlepšení politické kultury naší země. S volebním právem je také úzce spojena výuka občanské výchovy, či sociálních věd, kterým by se tímto mohlo dostat více momentálně chybějící pozornosti – a to jak od samotných studentů, tak kantorů i těch, kdo v celostátním měřítku určují, co, jak a proč se bude vyučovat. 

Existuje několik způsobů, jak volbu od 16 zavést. Nejzákladnější a také ve své podstatě nejzásadnější změnou by bylo celoplošné snížení aktivního volebního věku v rámci všech typů voleb. Jednalo by se o největší ústavní reformu za posledních několik desítek let, která ovšem momentálně nemá jednoznačnou podporu.

Cesta postupné proměny

Pro mnohé by schůdnější variantou byla cesta evoluční proměny. S volbou od 16 let by se dalo začít na té nejnižší úrovni – u voleb do komunálních zastupitelstev. Právě v případě voleb do zastupitelstev obcí je dopad zvolení daného člověka vidět možná nejlépe. Mnohdy, především v menších obcích, se lidé se svými zastupiteli přímo znají, zároveň je nejzřetelněji vidět, jakým způsobem může vést hlas pro určitého kandidáta ke konkrétním změnám.

Volby do „komunálek“ tedy skrývají potenciál ukázat mladým lidem podstatu a důležitost demokratické volby pro naši společnost. V rámci navrhované změny volebního věku by se v komunálních volbách snížila volební hranice na 16 let, mladí lidé by tímto dostali možnost osahat si volební principy či procesy výběru vhodného kandidáta, díky čemuž by poté v 18 letech byli mnohem lépe připravení jít k urnám například ve volbám parlamentních nebo prezidentských. Na základě toho, jaké by tato změna přinesla výsledky, by se později mohlo zvážit snížení volebního věku i u jiných druhů voleb.

Jsou šestnáctiletí připravení volit?

Argumentem proti snížení aktivního volebního věku zůstává, že si šestnáctiletí stále procházejí vývojem v dospělého jedince, což se může negativně podepsat na jejich schopnostech volby, či že postrádají dostatek zkušeností, aby se mohli v otázce voleb správně rozhodnout. Pomineme-li ošemetnou a v podstatě nedefinovatelnou podstatu slova „správně“, můžeme také poukázat na to, že od samotných středoškoláků je často slyšet, že by si v mnohých případech ani oni sami nedokázali představit, že by jejich šestnáctiletí vrstevníci šli k volbám.

Nerad bych se někoho dotkl, ale nemůžeme říct něco podobného i o členech dalších věkových skupin? 

Není samozřejmě v mých silách posuzovat schopnost volby a rozhodování jakékoliv skupiny našeho obyvatelstva, ani nemůžu jednoduše změnit názor mnohých, kterým jejich zkušenost jasně říká, že by si šestnáctiletí z voleb udělali tak maximálně legraci a z volebních uren svůj glorifikovaný odpadkový koš. I tak se ovšem můžeme zamyslet, zdali je věk 18 let hranicí tak zásadní, že jsou mladí již nejedou náležitě schopni se správně rozhodnout, a jestli by tedy nedávalo smysl zvážit jejich připravenost v 16, respektive 17 letech.

Mají středoškoláci zájem o volby?

Co se týče samotných středoškoláků, nejsou zatím k dispozici zcela jasná data, jež by se věnovala jejich zájmu o volbu od 16 let, občanskou identitu či volební proces obecně. Na druhou stranu se můžeme podívat kupříkladu na výsledky studentských prezidentských voleb z roku 2022/2023, které svým způsobem, minimálně u 350 gymnázií a středních odborných škol či učilišť, dokazují zájem středoškoláků o aktivní zapojení ve volbě prezidenta České republiky.

Nedá se zároveň říci, že by byla volební účast mladých lidí podstatněji vyšší či naopak nižší než u starších věkových skupin, z čehož vyplývá, že by zavedení volby od 16 let žádným dramatickým způsobem nezměnilo rozložení sil na politických vahách. V rámci průměrné dvoutřetinové volební účasti by se u parlamentních voleb jednalo o nějakých 100 až 150 tisíc nových voličů, v kontextu voleb tedy řádově jednotky procent, které by jen velice těžko vedly k drastickému pádu demokracie, který si, pod přizváním šestnáctiletých a sedmnáctiletých k volbám, představují jeho odpůrci.

Fakt, že by volba od 16 let neměla tak podstatné statistické dopady, samozřejmě nepředstavuje důvod, proč by měla být zavedena. Navzdory tomu si ovšem myslím, že i těch pár volebních procent může hrát zásadní, byť bezesporu hůře viditelnou a hmatatelnou, roli v rámci angažovanosti mládeže a podpory hlasu mladých lidí. Vždyť i takových deset písmen a dvě číslice – Volba od 16 let – napsaných velkým písmem přes titulní strany novin, by mohlo připomenout našim politickým stranám a osobnostem, že mimo jejich oblíbené seniory existují i další skupiny obyvatel s vlastní vizí naší společné budoucnosti.