Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil návrhy, jak by měla vypadat výuka cizích jazyků na základních školách. Jeho nápady se dočkaly zasloužené kritiky, jelikož zřejmě nepromyslel, že mu v cestě stojí několik překážek, které si Ministerstvo školství postavilo samo.

Velkou reformu vzdělávacího systému na základních školách připravuje ministerstvo už tři roky a hotová by měla být na konci tohoto roku. Stále kolem ní zůstává mnoho nezodpovězených otázek a momentálně se o finální podobě můžeme jen dohadovat. Poslední vlnu zmatku a nespokojenosti vyvolalo vyjádření ministra školství k výuce cizích jazyků.

Velké ambice

Minulý měsíc Mikuláš Bek sdílel své názory na výuku cizích jazyků na sociální síti X. Vyzdvihl důležitost znalosti cizích jazyků a fakt, že jejich výuka v Česku oproti zbytku Evropy začíná pozdě.

Angličtinu chce vyučovat od první třídy, možná i od posledního ročníku školky, druhý jazyk pak od šesté třídy, kdy škola musí nabízet minimálně jeden z výběru němčina, francouzština nebo španělština. To pak musí také platit pro střední školy, aby se žák neučil jeden jazyk několik let a pak přišel na školu, kde jej nevyučují. Dále chce zvýšit požadovanou úroveň znalosti jazyka. V 9. třídě by znalost žáků měla být na úrovni B1 místo A2 a u maturity B2.

Tento plán teoreticky není špatný. Je pravda, že učení nových jazyků je efektivnější v dřívějším věku a pomáhá v rozvoji mnoha psychických dovedností. Nelze si však představit, jak by toto fungovalo v současném vzdělávacím systému. Zdá se, jako by se ministr školství soustředil pouze na všeobecné školy ve větších městech.

Jak by toto fungovalo na základních školách v menších městech, kde je kapacita učitelů malá? Jak má student střední školy se zaměřením, kde je menší důraz na výuku cizích jazyků, dosáhnout úrovně B2?

Málo zdrojů

Momentálně ale můžeme klidně dát i stranou, zda se s tímto návrhem ztotožňujeme, či ne. Problém je, že samo ministerstvo se rozhodnout nemůže. Před tímto návrhem nám byl představen návrh v podstatě úplně opačný.

Druhý cizí jazyk měl být na druhém stupni pouze dobrovolný a měly se rušit půlené hodiny při výuce jazyků. Tato opatření se měla zavádět jako řešení pro dlouhodobý problém s nedostatkem učitelů. Jak si tedy ministr Bek představuje, že všechny základní a střední školy budou mít dostatek učitelů na nabídku více cizích jazyků, a to pro všechny žáky?

V rozpočtu školství se neustále škrtá a školy si tak nemohou dovolit platit dostatek kvalifikovaných pedagogů. Tím se snižuje kvalita výuky jazyků. Jak potom mají všichni žáci mít u maturity úroveň B2? Aby tomu tak bylo, musela by také proběhnout zásadní změna ve výuce jazyků, kdy by se místo biflování slovíček a gramatiky dával důraz na porozumění a praxi.

Znovu to samé

Diskuze této problematiky zase vede k stejnému závěru: Školství akutně potřebuje změnu a modernizaci. Vláda se však roky odmítá tomuto problému postavit a učinit konstruktivní kroky k jeho zlepšení. Předpokládejme, že změny, které se momentálně připravují, nebudou nijak závratné a nakonec k ničemu nepovedou, jako to bylo i v předchozích letech.

Mění se malé věci, které v celkovém obrazu nemají velký význam, na něco většího se neodvažují. Na to by bylo třeba dát do školství mnohem více financí a angažovat odborníky v oboru, kteří by mohli dát dohromady nový funkční systém, ne politiky, kteří se jen dohadují. Neustále slyšíme, že my mladí jsme budoucnost, ale aby se peníze daly do toho, co je opravdu důležité pro nás a lepší budoucnost celé společnosti – vzdělání – se nikomu nechce.