Už zhruba za měsíc se ve více než šesti tisících českých obcí uskuteční komunální volby, ve kterých si lidé vyberou své zastupitele a rozhodnou o tom, kdo ovládne české radnice a magistráty. Studentské listy přináší analýzu kandidátních listin z pohledu mladých lidí, kteří tvoří zhruba desetinu všech uchazečů o zastupitelská místa a kteří se v komunálních volbách mohou prosadit lépe než například v těch sněmovních: kandidatura je jim totiž umožněna již od 18 let.
Oproti komunálním volbám v roce 2018 má zájem o to stát se zastupitelem či zastupitelkou méně lidí. Jejich počet poklesl o více než 20 tisíc, a je tak nyní pod hranicí 200 000 uchazečů. Mírně ubývá i zájmu mladých: zatímco jejich podíl na kandidátních listinách před čtyřmi lety činil 10,7 %, letos zaujímají 9,1 % pozic. V absolutních číslech jich nejvíce kandiduje za nezávislá sdružení, která vzhledem k charakteru českých obcí zcela dominují tuzemské komunální politice. Při interpretaci výsledků voleb je potřeba tedy se mít na pozoru: o kondici politických stran totiž často vypovídají hlavně výsledky ve středně velkých a velkých městech.
V České republice se nachází přes 6000 obcí, čímž se naše země řadí mezi ty, jejichž obecní struktura je velmi roztříštěná. Samostatné jsou obce i s několika málo desítkami obyvatel, což obecně podvazuje možnost zobecnění a říct o české komunální politice něco, co ji z politického hlediska charakterizuje, je tak velmi složité. Ačkoliv čistě formálně mají obce v České republice rovnocenné postavení, rozdíly jsou patrné jak na nejnižších úrovních – kde o charakteru pravomocí rozhoduje třeba to, jestli má obec zřízenou radu – tak i na úrovních nejvyšších, kde bývá politické vedení různorodé.
Pro mladé kandidáty mohou být komunální volby příležitostí, jak vstoupit do politické hry. Mohou v nich totiž kandidovat už od 18 let, na rozdíl například od voleb do Poslanecké sněmovny (věková hranice 21 let), neřkuli pak o možnosti participovat na volbách do Senátu (hranice 40 let). Domluvit se s kolegy na místní úrovni je pak také často jednodušší než procházet složitým vnitrostranickým procesem.
Věková distribuce kandidátů je i vzhledem k jejich celkovému vysokému počtu v případech voleb 2018 a 2022 podobná: nejčastěji kandidují lidé ve středním věku. Odpovídá tomu i průměrný věk kandidáta: zatímco před čtyřmi lety mu bylo 47 let, letos 47,6 roku.
Přestože komunální politice dominují nezávislá sdružení, není nedůležité se podívat na to, jak ke skládání kandidátních listin a k dávání příležitosti mladým přistupují relevantní politické strany. Je ale třeba znovu zdůraznit, že jejich role je ve srovnání s nezávislými na úrovni nejmenších obcí často velmi slabá. Z historického hlediska malým obcím z těch celostátně působících nejvíce dominovaly KDU-ČSL a KSČM, zvlášť u komunistů je ale v posledních letech vidět znatelný pokles zájmu o kandidaturu.
Není příliš překvapivé, že největší prostor mladým na komunální úrovni dávají Piráti, i u nich však podíl kandidátů ve věkové skupině 18-30 let za poslední čtyři roky poklesl. Zatímco ještě v roce 2018 tvořili téměř třetinu, v letošních volbách je to zhruba pětina. Přesto však politickým stranám v tomto ohledu naprosto dominují. Druhý největší podíl mladých kandidátů měla v předchozích volbách TOP 09, podobný, o něco vyšší než desetinový, podíl pak ještě SPD, Zelení, lidovci a hnutí ANO. V letošních volbách už přes desetinu míst v kandidátních listinách zaujímají kandidáti do 30 let jen u tří stran: kromě Pirátů ještě u TOP 09 a STAN. Zřetelný je pokles pak u Zelených. Dlouhodobý problém s jejich lákáním na kandidátky pak mají levicové strany: zatímco ČSSD ještě před čtyřmi lety jimi dokázala zaplnit téměř desetinu míst, letos už jen 3 %. U komunistů je pak situace ještě horší: mladí kandidáti tvoří zhruba 1 % všech jejich uchazečů o zastupitelské posty.
Nabízí se také propast v kandidatuře mladých daná velikostí municipalit. Zatímco mezi všemi pražskými kandidáty je těch do 30 let 9,9 %, o zastupitelská místa v pěti nejmenších českých obcích (Vysoká Lhota na Pelhřimovsku, Čilá na Rokycansku, Bludov a Čejkovice na Kutnohorsku a Hradiště na Benešovsku), z nichž žádná nemá ani 50 obyvatel, není kandidát v této věkové kategorii ani jeden. Ač nás automaticky napadne zamyslet se nad perspektivou českého venkova pro mladé lidi, realita může být mnohdy složitější. Existuje také mnoho příkladů i menších obcí a měst, kde se mladí do místní politiky aktivně zapojují, ať už pod hlavičkou větších stran či místních sdružení nebo nové strany sami zakládají. Pro české politické strany je zapojování mladých na lokální úrovni důležitá výzva, protože právě z ní často vyrostou politické talenty, které se pak mohou prosadit i na úrovni celostátní.
