Psychologické a ekonomické důsledky pandemie a její dopad krize na společnost i na školství. To byla hlavní témata semináře Pandemie COVID-19, který se ve středu 1. července konal v Poslanecké sněmovně.

Na semináři, který v rámci sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pořádal poslanec Julius Špičák (ANO), vystoupila celá řada osobností včetně profesorů Ivana Hirsche a Cyrila Höschla, rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimy, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška nebo sociologa Daniela Prokopa (na úvodní fotce).

Právě Daniel Prokop začal dvouhodinovou debatu s příspěvkem o dopadu koronavirové pandemie na společnost. Postupně představil výsledky výzkumu na vzorku 2,5 tisíc lidí, v němž se společně s kolegy z výzkumné organizace PAQ Research ptali na ekonomické dopady pandemie. Zjistili mimo jiné to, že čtyři procenta lidí ztratilo během krize práci a už si nenašlo novou či že 18 % respodentů zaznamenalo výpadek příjmů o více než třetinu.

Na závěr představil řešení, kterými by stát měl pomoci těm, jimž hrozí problémy včetně chudoby. Kromě rozšíření přídavku na děti či posílení tzv. kurzaarbeitu zdůraznil větší informovanost o pomoci, jež by podle něj mohla být jednoduchým, avšak efektivním způsobem, jak zlepšit situaci mnoha lidí. Zmínil také některé systémové změny, jako jsou řešení exekucí, podpora dostupného bydlení, změna danění a analýza vzdělávacího systému.

Tématem vzdělávání se v rámci svého patnáctiminutového příspěvku zabýval rovněž zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl. Podle něho se v krizi ukázala nerovnost v českém vzdělávání – prokázat to měl i jeho osobní nereprezentativní průzkum, v němž zjišťoval, jak se učitelé, rodiče a žáci poprali s distanční výukou.

Možnost vzdělávat na dálku je podle Šteffla jedním z nejdůležitějších poznatků koronavirové pandemie. Na semináři představil, jakým způsobem by se vzdálena výuka mohla používat i v „normálních časech” – jeden z návrhů kombinované výuky by počítal s tím, že by děti tři dny v týdnu strávily ve škole a dva doma. Zakladatel pražského gymnázia PORG ocenil, že MŠMT slibuje od ledna začít pokusné ověřování kombinované výuky.

Častějí používání distanční výuky slíbil i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. V odpovědi na dotazy následně dodal, že univerzita bude pomáhat studentům z nižších příjmových vrstev, například pomocí sociálních stipendií.

Všichni tři se shodli na tom, že koronavirové krize ještě více odhalila nerovnost v českém vzdělávacím systému. Prokop, který se tímto tématem dlouhodobě zabývá, poznamenal, že dostupnost a kvalita vzdělání může záležet na sociálním původu i tom, v jakém regionu žák studuje. Dlouhodobě nejpostiženějšími jsou v tomto ohledu Karlovarský a Ústecký kraj.