Pražská politika má nechvalnou pověst jako místo, kde se zvládne pohybovat jen málokdo. To dokazuje mimo jiné i malé procento primátorů, kteří svým volebním obdobím dokážou proplout bez většího korupčního či jiného skandálu. Při čekání na výsledky komunálních voleb si tak pojďme připomenout 2 aféry, které magistrátem v nedávné minulosti mávaly nejvíce.
Karta Pražana aneb stovky milionů v neprůhledných rukou
Projekt Opencard, jenž lze nazvat volným předchůdcem současné, Pražanům dobře známé Lítačky, provázely po celou dobu jeho fungování nejasnosti. Od roku 2006, kdy byl oficiálně spuštěn, až do roku 2020, kdy skončila platnost poslední kartě, Prahu vyšel odhadem na 1,7 miliardy korun. V úvodní fázi svého fungování pak překročil svůj plánovaný rozpočet téměř desetinásobně. Co se s kartou Opencard stalo?
Karta Opencard sloužila mnoha účelům, nejčastěji jako kupon do MHD, uměla ale být i kartičkou do knihovny či šlo s její pomocí platit parkovné. Karta Pražana, však nikdy nenaplnila svůj potenciál a oproti ostatním kartám podobného typu v mnohém zaostávala.
První návrh multifunkční karty byl v Radě hlavního města vznesen v říjnu roku 2005 během vlády Pavla Béma, o rok později byl pak projekt spuštěn společně s Pražským Centrem Kartových Služeb (PCKS). Právě okolo PCKS se objevil jeden z největších problémů Opencard, firma Haguess. Ta do roku 2010 spravovala PCKS a šla do ní velká část zisků, do roku 2009 to bylo přes 400 milionů korun. Haguess byla firma s nejasným majitelem a patřila mezi jednu z osmi firem, do kterých tekly příjmy Opencard. Několik těchto firem bylo také obchodně napojeno na pražského kmotra Romana Janouška, který má vazby právě na tehdejšího primátora Béma.
Opencard se potýkala s množstvím dalších problémů včetně bezpečnosti karty a pochybení při zadávání veřejných zakázek. Před soudem stanuli mimo radních a úředníků i dva bývalí primátoři, Tomáš Hudeček a Bohuslav Svoboda. Ani samotný soudní proces ale neprobíhal hladce – soudce Alexandr Sotolář dvakrát uznal Tomáše Hudečka vinným, tyto tresty byly následně zrušeny poté, co vyšlo na povrch, že Sotolář manipuloval s protokoly, údajně ve snaze poškodit obžalované.
Současný Dozimetr má potenciál ovlivnit výsledky probíhajících voleb
Kauza Dozimetr je stále velmi čerstvá, na veřejnost začaly její okolnosti díky policejní razii vyplouvat letos v červnu. Centrálními osobnostmi jsou bývalí náměstek primátora Petr Hlubuček a podnikatel Michal Redl, kteří měli ovlivňovat dění v množství podniků včetně VZP a DPP.
V souvislosti s kauzou okolo Hlubučka a Redla bylo obviněno celkem 13 lidí. Mezi jejich aktivity mělo patřit manipulování zakázek, uplácení a ovlivňování chodu veřejných podniků. Toho měli lídři skupiny dosáhnout pomocí rozsáhlé sítě kontaktů, dosazených lidí a obecné znalosti poměrů hlavního města. Jelikož je kauza stále „horká“ a na veřejnost neustále vyplouvají nové informace, lze jen těžko vyhodnotit, jaký rozsah měla Hlubučkova chapadla a jakou škodu zvládl v Praze nadělat.
Dopad na pražskou i celorepublikovou politiku byl obrovský. Pro kontakty s Redlem odstoupil ministr školství Gazdík, na styk se Zakaríou Nemrahem doplatila tehdejší místopředsedkyně poslanecké sněmovny Jana Mračková Vildumetzová za ANO a byla taktéž nucena odstoupit. Do kauzy je namočena i čtyřka pražské kandidátky SPOLU a europoslanec TOP09 Jiří Pospíšil, stejně jako vysoce postavený poslanec ANO Jaroslav Faltýnek. Největší ztráty z kauzy utrpělo hnutí STAN, jehož členy byli jak Hlubuček, tak Gazdík. Panují tak obavy, že se jako následek Dozimetru vůbec nedostanou do pražského zastupitelstva.
