05.07.2019 01:24

Lánská schůzka uprostřed ústavní krize. Co se stalo a co bude?

Šimon Rogner

Miloš Zeman si pohrává. Nejen s Ústavou, jejíž znění jasně ignoruje, ale i s celou politickou scénou. Od čtvrteční lánské schůzky s premiérem Andrejem Babišem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem se čekalo rozuzlení momentální ústavní krize kolem (ne)odvolání ministra kultury a (ne)jmenování nového kandidáta, žádný konkrétní výsledek však nepřišel. A čekání se opět prodlužuje.

Ne tak rychle, říkáte si, sledovali-li jste dění po čtvrteční schůzce v Lánech do detailu. A máte pravdu. Z celé řady vyjádření prezidenta Zemana, ministerského předsedy Babiše i ministra vnitra Hamáčka se dá složit mozaika toho, co schůzka přinesla. A především toho, co se bude dít.

Nejdříve se však ponořme zpět do hloubky celého problému. Jádrem ústavní krize je postoj prezidenta Miloše Zemana, který v druhé půlce května dostal od premiéra Babiše (ANO) rezignaci ministra kultury Antonína Staňka za ČSSD. Tu však Zeman nepřijal (ani mu to Ústava nepřikazuje a pro podobný krok existuje řada precedentů z minulosti).

A tak se předseda ČSSD Jan Hamáček zatlačil, aby Babiš z pozice premiéra navrhl Zemanovi odvolání ministra Staňka. Tak se po schůzce Babiše s novým nominantem sociální demokracie Michalem Šmardou (místopředseda strany a starosta Nového Města na Moravě) na konci května také stalo, zároveň byl Zemanovi doručen návrh na jmenování Šmardy na resort kultury.

 

 

 

 

 

Od té doby se ovšem nic neděje. Zeman se sešel se Staňkem i se Šmardou, návrhu premiéra Babiše však odmítl vyhovět. A tím jasně, a to i podle názorů ústavních právníků (například Jana Kysely), porušuje Ústavu. Její článek 74 totiž jasně říká: „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“

Na to Hamáček (jakkoli slabě při tom vypadá) upozorňuje a spekulovalo se, že tlačil premiéra Babiše, aby použil svoji jedinou pravomoc, kterou má nyní k dispozici – kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, jenž by pak mohl vymezit, co musí prezident v daném případě udělat. Ústavní právníci se ale shodují, že není-li zmíněn přesný termín, měl by (v tomto případě) prezident konat bez zbytečného odkladu.

Tak se však nestalo a neděje a to zavdalo důvod k již zmiňované schůzce. Zatímco Jan Hamáček a další představitelé ČSSD mluví o ústavní krizi, Andrej Babiš slova krotí, kompetenční žalobu odmítá a chce vše s prezidentem politicky vyjednat.

Jakmile však oba hlavní členové vlády přicházejí po hodinu a půl dlouhém jednání po půl druhé odpoledne před novináře, je jasno, že oba odešli s nepořízenou.

Výsledek schůzky v Lánech

ZÁZNAM: Další schůzka mezi Zemanem a Hamáčkem proběhne 12. 7. Jiný výsledek schůzka podle Babiše a Hamáčka nepřinesla. Předsednictvo ČSSD se sejde a dohodne se, jak dál.

Zveřejnil(a) ČT24 dne Čtvrtek 4. července 2019

 

 

 

 

 

Celé video z tiskové konference najdete výše, pojďme si jen pár výroky ilustrovat to, s jakými pocity ze schůzky oba politici odešli.
„Pan prezident nás informoval o svých názorech na resort kultury, na pana Staňka a na pana Šmardu. Pan prezident se k nominaci definitivně nevyjádřil a proběhne další schůzka 12.7. mezi panem prezidentem, panem Hamáčkem a panem Staňkem. To je asi tak zatím celý výsledek našeho jednání,“ prohlásil na úvod Babiš.

„Z mého pohledu dnešní schůzka žádný výsledek nepřinesla. Jsem samozřejmě připraven jednat, ale ta věc je z mého pohledu závažná. Do jisté míry se jedná o bytí a nebytí této vlády. Jsem připraven předsednictvu sociální demokracie navrhnout další postup a já osobně mám o tom postupu jasno,“ naznačil Hamáček svůj názor.

„Šel bych se jich (dalších stran a hnutí ve Sněmovně) zeptat, jestli by akceptovali rekonstrukci vlády, že bychom získali nějakou podporu od opozičních stran. Pokud by sociální demokracie odešla, tak jsou pro nás alternativa i předčasné volby, ale my je nechceme,“ odpověděl Babiš na otázku, co by se stalo po případném odchodu ČSSD z vlády.

„Určitě to tak nevnímám,“ řekl Babiš na otázku, zda je vláda blíž svému konci. „Já jsem menší optimista,“ dodal Hamáček na stejný dotaz.

 

Co na jednání řekl prezident Zeman? Nechme ho mluvit prostřednictvím jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka:

„Prezident republiky zastává názor, že ve vládě, která se označuje jako protikorupční, by neměl být odvoláván ministr za to, že odhalil korupci ve svém rezortu. Prezident republiky zastává názor, že ve vládě, která se označuje jako vláda odborníků, by neměl být ministrem ten, kdo nezná problematiku svého rezortu.“

Jenom pro vysvětlení – odhalením korupce má Zeman na mysli kauzy šéfů Národní galerie Jiřího Fajta (podrobnosti zde) a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa (podrobnosti zde), po jejichž odvolání, mediálním a stranickém tlaku Staněk oznámil svoji rezignaci. Na Michala Šmardu, který nemá zkušenosti z kulturního prostředí, pak naráží ve druhé větě.

Co bude teď?

Dobrá otázka, na kterou se těžko hledá odpověď. Z postoje Jana Hamáčka se dá vyvodit, že je rozhodnut navrhnout předsednictvu – které se má podle jeho slov sejít někdy okolo 15. července – odchod sociální demokracie z vlády (na posledním hlasování předsednictva před hlasováním o vyslovení nedůvěry hlasovalo pro setrvání ve vládě 21 ze 41 přítomných). 12. července má však Hamáček společně se Zemanem a Staňkem naplánovanou další schůzku, a přestože Hamáček ohledně ní není příliš pozitivní, člověk nikdy neví, čeho se od nevyzpytatelného prezidenta dočká.

Ještě v těžší pozici je premiér Babiš. Nezmění-li názor on ohledně podání kompetenční žaloby a prezident ohledně odvolání Staňka, ČSSD velmi pravděpodobně odejde z vlády. A to by potenciálně mohlo vést k předčasným volbám. V době, kdy sílící demonstrace a audity Evropské komise způsobují klesání preferenci hnutí ANO. A to nemluvíme o tom, že do případného termínu předčasných voleb na podzim může přijít obžaloba v kauze Čapí hnízdo.

Předčasné volby ale samozřejmě nejsou jediný možný scénář. Babiš může vsadit na to, že Staněk, označovaný opozicí za spojence prezidenta Zemana, svoji demisi stáhne, tudíž nebude podle koaliční smlouvy naplněna podmínka demise pěti ministrů ČSSD, tudíž nebudou muset podat demisi ministři za ANO a vláda bude moci v rekonstruované podobě pokračovat.

Takovou možnost Babiš připustil už na tiskové konferenci a dlouhodobě o tom mluví i Zeman, v jehož představách by pak premiér mohl doplnit vládu o nominanty SPD. S tou sice Babiš spolupracovat odmítl, ale existují i jiné varianty, jak můžou okamurovci vládu podpořit.

Tak například by Babiš mohl vládu bez ČSSD zrekonstruovat odborníky (kteří by méně či více byli napojení na Hrad), a tudíž by nemusel ve Sněmovně znovu žádat o důvěru. Dá se však předpokládat, že by opozice dříve nebo později vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry. To už by se musely odkrýt karty, které by mohly ukazovat například takový scénář, že SPD odejde při hlasování ze sálu, pro vyslovení nedůvěry nebude dostatečný počet hlasů a vláda zůstane u moci. Babiš by pak mohl říci, že s SPD oficiálně nespolupracuje.

V tom případě by se tu definitivně vytvořila obávaná koalice, o níž už se mluví dlouho, sestávající se z ANO, KSČM a SPD. Té sociální demokraté vstupem do vlády chtěli zabránit, ta během mnohých hlasování ve Sněmovně funguje od podzimu 2017 a ta nakonec může stejně vzniknout.

To už jsou ale samozřejmě všechno spekulace, které ovšem mohou nabýt reálných obrysů. Uvidíme, jak se ústavní krize bude vyvíjet dál, ale je důležité politickou situaci i během dovolených sledovat. Možná jsme totiž svědky klíčových historických okamžiků.

Komentáře