• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:4 minuty čtení
Právě si prohlížíte Politická gramotnost – legislativní proces EU

Velmi často slýcháme o diktátu z Bruselu, tak jednoduché to však není. Právě na to, jak funguje proces přijímání zákonů v Evropské unii doopravdy, se vám dnes pokusíme vysvětlit.

Kráčíme po schodech hlavní budovy Evropského parlamentu v belgickém hlavním městě Bruselu a po poměrně přísných bezpečnostních opatřeních se dostáváme až na balkón. Nad hlavním jednacím sálem přímo pod námi se tak rozprostírá jedno z míst, kde se projednává legislativa z Evropské unie. To druhé se nachází ve francouzském Štrasburku.

Ani v jednom z majestátních prostor se nemůžeme ubránit otázce: jak vlastně vypadá, než se přijme něco tak rozsáhlého, jako je evropská legislativa? Kdo ji schvaluje a co se v těchto budovách vůbec odehrává?

Návrh

Abychom však celý proces pochopili, musíme popojít na zastávku belgického metra Schuman. Zde se nachází další velice důležitá budova, která v procesu hraje klíčovou roli – budova Evropské komise. Právě zde totiž celý proces schvalování změn známý jako Ordinary Legislative Procedure začíná.

Evropská komise totiž navrhuje změny evropské legislativy. Nnečiní tak však pouze z vlastní vůle, jak by se dle výkladu některých politiků mohlo zdát. S návrhem evropské legislativy přichází z podnětu některé z jiných institucí, jako je například Evropská centrální banka či Evropský soud.

Návrh může předložit také Evrospký parlament. Evropská komise vypracuje návrh legislativy rovněž na žádost alespoň čtvrtiny členských států (sedmi). Posledním způsobem je tzv. lidová iniciativa – proces může spustit petice podepsána alespoň jedním miliónem lidí.

První čtení

Poté se celý proces přesouvá do Evropského parlamentu, který může návrh v prvním čtení buď poslat dál, upravit či zamítnout. K případným změnám se pak vyjadřuje Evropská komise, jež se musí s parlamentem dohodnout, v jaké podobě bude návrh nařízení nebo směrnice putovat dál. Pokud se dohodnou, pokračuje návrh do Evropské rady.

Pokud se Rada EU, složená se zástupců 28 vlád Unie, shodne přijmout text ve formě, v jaké jí byla podstoupena, je legislativní akt přijat. Pokud ale má Rada výhrady, návrh pozmění a pošle ho zpět do parlamentu na druhé čtení.

Jestliže Evropský parlament pak pozměněný návrh odmítne, legislativní akt v tuto chvíli svoji cestu končí a není přijat. Poslední možností je přidání dalších pozměňovacích návrhů a odeslání zpět do Rady EU.

Druhé čtení

Druhé čtení v Radě EU dává tomuto orgánu v zásadě dvě možnosti. První možnost je přijmout všechny návrhy parlamentu – v tom případě je celý zákon definitivně přijat. Rada se ale může rozhodnout legislativní akt nepřijmout. Poté je návrh ve finální fázi odeslán k tzv. dohadovacímu výboru.

V dohadovacím výboru jsou stejným počtem zastoupeni zástupci parlamentu i Rady. Výbor má za šest týdnů za cíl najít kompromis. Pokud se zástupci nedohodnou, legislativní akt končí a musí být tak případně navrhnut znovu Evropskou komisí. To se koneckonců může stát vždy.

Pokud však k dohodě dojde, vrací se finální text na půdu Evropského parlamentu, který o návrhu poté hlasuje. Pokud se většina europoslanců vysloví pro, je akt přijat. Pokud ne, návrh končí.

Tento proces je sice dlouhý a náležitě obsáhlý, díky systému kompromisů je ale přijetí zákona proti vůli většiny zástupců občanů či členských zemí jen ojedinělou výjimkou.

Georgia Hejduková

Bývalá redaktorka Studentských listů.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..