Slovenský parlament 27. června schválil balík opatření pod názvem lex atentát jako odezvu na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Návrh obsahuje řadu kontroverzních bodů, které mnozí označili za nesouladné se slovenskou ústavou i evropskou legislativou. Pokud balík dostane zelenou od prezidenta Petra Pellegriniho, začne platit od poloviny července.
Slovenská vláda připravila lex atentát ve zrychleném legislativním řízení a se 79 hlasy jej odsouhlasili pouze poslanci současné vládní koalice. Opozice se tvrdě staví proti tomuto návrhu a apeluje na hlavu státu, aby jej vrátila zpátky do parlamentu.
Omezení shromažďovacího práva
Hlavním důvodem obav je omezení shromažďovacího práva. V případě schválení balíku by nově vstoupilo do zákona více důvodů pro zrušení ohlášených shromáždění. Dle návrhu by bylo zakázáno pořádat demonstrace v blízkosti budov vlády a parlamentu nebo u bydlišť politiků či jiných osob, kvůli jejichž práci byla demonstrace svolána. Dále by byl zaveden zákaz protichůdných akcí konajících se na stejném místě a ve stejný čas, za účelem zabránit možnému konfliktu.
Původně měl platit také zákaz demonstrací v obytných zónách, jako jsou parky a náměstí. Upustilo se také od pokutování měst a obcí, které by dané akce nezrušily. I přes tyto změny nová opatření zůstávají značnou hrozbu pro svobodu slovenských občanů. Demonstrace jsou jedním ze základních způsobů vyjádření nesouhlasu a nespokojenosti. Pomocí nich může dojít ke konstruktivním konverzacím a změnám, které zvýší blahobyt občanů i celé společnosti. To se však osobám, které se zuby nehty snaží udržet u moci, nehodí. Omezení tohoto práva je drastický zásah do svobody slova a projevu.
Argumenty pro tato opatření jsou bezpečí a právo na soukromí politiků a jiných činitelů. Slovenská vláda uvedla, že pokud není možné najít kompromis, právo na soukromí je důležitější než právo na shromažďování. Vyzdvihují také právo na soukromí jejich dětí a rodin.
O situaci na Slovensku jsem se bavila s Evou Bučekovou, která tento rok odmaturovala v Košicích a míří na studium JAMU v Brně.
„Zúčastnila jsem se v minulosti několika demonstrací, které pořádalo Progresívne Slovensko v období parlamentních a prezidentských voleb. Nebyly to agresivní protesty, prostě se stálo na náměstí a vystoupilo několik mluvčích. Zazpívala se slovenská hymna nebo nějaká jiná známá slovenská písnička. Jedna demonstrace se měla uskutečnit v Košicích ten týden, kdy byl spáchán atentát na Roberta Fica. Akce byla hned zrušena a od té doby se žádná nekonala,“ říká Eva.
Doživotní ochrana a renta
K ochraně politiků a jiných činitelů byla také navržena doživotní ochrana a renta pro bývalé prezidenty, premiéry a předsedy parlamentu, pokud v úřadu strávili minimálně dvě kompletní volební období. Tuto podmínku překvapivě splňuje zatím pouze současný premiér Robert Fico. Renta by byla ve výši poslanecké mzdy, tedy trojnásobku průměrné mzdy. Tento bod balíčku opozice důrazně zkritizovala a označila jej za „papalášství“, které nemá nic společného se zvýšením ochrany dané osoby.
Slovensko nyní nemá systém státních vil, ve kterých by politici ve funkčním období sídlili. Nově by však prezident, premiér a předseda parlamentu měli mít nárok na státní nemovitosti. Zatímco mnoho Slováků si kvůli vysokým cenám nemovitostí nemůže vlastní bydlení dovolit, daným politikům s nadprůměrným platem a teď možná i doživotním důchodem bude Ministerstvo vnitra hledat nové rezidence.
„Věřím, že takové věci, jako byl květnový atentát na premiéra, by se neměly dít. Zároveň je ale podle mě lex atentát velmi urychlená reakce na to, co se stalo. A myslím, že je doživotní renta očividné přilepšení pro Roberta Fica,“ komentuje nová opatření Eva Bučeková.
Další opatření
Mnoho opatření v tomto návrhu není jasně definovaných a to by v budoucnu mohlo vést k jejich zneužití. Jedním z těchto návrhů jsou vyšší tresty za šíření nenávisti na internetu. Kdo však bude určovat, jaké výroky jsou nenávistné? Plánované je i zvýšení pokut za drobné přestupky, jako je vyhrožování, drobné ublížení nebo hrubé chování, za účelem zvýšení morálky ve slovenské společnosti. Tyto činy zase nemohou vždy být jasně definovány a mohly by být lehce zneužity proti jedincům bojujícím proti současné vládě.
Dalším takovým návrhem je posílení pravomocí tajné služby pro získávání informací ohledně ohrožení státně chráněné osoby. Současná vláda hrdě používá soukromí politiků jako argument pro tato opatření, ale na soukromí jejich občanů jim už zřejmě tolik nezáleží. Zase je zde mnoho nezodpovězených otázek.
Vládní koalice také uvedla, že bude připravovat nový balík opatření na tento podzim.
Budoucnost Slovenska
Je jasné, že tato opatření nebyla vytvořena za účelem zvýšení ochrany zdraví a bezpečí politiků, ale za účelem ochrany jejich moci a vlivu. Pomocí balíku lex atentát by získali kontrolu nad posledními mírovými způsoby, jak mohou slovenští občané vyjádřit nespokojenost a bojovat proti současné vládě. Bohužel tento krok není vůbec překvapující. Snahu o šíření sféry vlivu slovenské vlády můžeme sledovat již dlouho, teď však získala možnost zasáhnout drastičtěji. Evy Bučekové jsem se zeptala, jak vidí budoucnost Slovenska a zda má naději, že se situace může změnit.
„Podle mě by muselo dojít k velké změně názorů obyvatel. Využívám velmi nepříjemný příklad, ale k velké změně, co se týkalo názorů, došlo po vraždě Jána Kuciaka a mnoho lidí to probudilo. Doufám ale, že to tentokrát nikoho nebude stát život. Nechci být negativní a věřím, že tu je šance. Za čtyři roky, při nejbližších volbách, které by mohly být i dřív, pokud bude situace jako s Matovičem za covidu, budou moct volit mladí lidé, kterým je teď 16 a 17. Když jsme na škole měli volby nanečisto, tak Progresivné Slovensko mělo 60 % hlasů. Věřím tedy, že mladší generace bude naladěná spíše tímto směrem a že už si uvědomují tu populistickou propagandu a vážnost současné situace. V tomhle vidím naději, ale potřebovali bychom i malý zázrak.“