Druhého října se v Brazílii uskutečnilo první kolo prezidentských voleb. Dle očekávání se spolu v druhém kole 30. října utkají nynější prezident Jair Bolsonaro a bývalý prezident Luiz Inácia Lula de Silva. Na naše otázky o volbách v Brazílii odpovídala sedmnáctiletá Nicol Luna z brazilského státu Paraná.
Jaká vládne v Brazílie nálada téměř týden po prvním kole prezidentských voleb, které byly velice těsné?
Řekla bych, že Brazilci jsou dost zoufalí. Už před volbami si kladli otázky typu „co se bude dít?“ a „čekají nás velké změny?“. Teď po prvních volbách je společnost rozdělená ještě více, než byla před nimi, a také mnohem více nejistá.
Jak moc a v jakých aspektech se od sebe odlišují voliči prezidenta Jaira Bolsonara a jeho protivníka, bývalého prezidenta Luize Inácia Lula de Silva zvaného zkráceně „Lula“? Kterého z kandidátů preferují mladí voliči?
Rozdíly mezi nimi jsou propastné. Lulovi voliči jsou více otevření kompromisu, jsou liberální a méně hlasití v prosazování své ideologie. Bolsonarovi voliči se považují za „opravdové křesťany“ nebo „opravdové evangelíky“. (Ke katolictví se v Brazílii v roce 2020 hlásilo asi 51% obyvatel, k evangelictví okolo 31% dle průzkumu Datafolha. Dle odborných předpovědí se poměr k roku 2032 vyrovná, pozn. red.) Bolsonaro je velice konzervativní a jiní nejsou ani jeho voliči. Když mluvím s mladými lidmi kolem sebe, často podporují spíše Lulu, protože nejsou spokojeni s tím, co Bolsonaro jako prezident prosazuje a jak Brazílii reprezentuje. Je ale těžké to zobecnit – je možné, že 50 % mladých voličů volilo Lulu a 50 % Bolsonara. Nevíme to přesně, protože země je opravdu velice rozdělená nejen mezigeneračně.
Brazilce klimatické změny moc nezajímají – běžní občané o nich nemluví.
Co hrálo pro voliče při rozhodování větší roli – klimatické změny, nebo spíše stav ekonomiky?
Brazilce klimatické změny moc nezajímají – běžní občané o nich nemluví a ani o nich nechtějí slyšet, je to téma jen pro akademiky, vědce a pár aktivistických skupin. Občas slyšíme nějaké debaty o stavu brazilského školství, ale ekonomika je pro téměř všechny Brazilce to nejdůležitější. Nacházíme se v ekonomické krizi, každý se obává nezaměstnanosti a inflace.
Ovlivnila některé voliče Bolsonarova reakce na pandemii covidu-19?
Ano, určitě ano, i když mnoho lidí už nevidí tuto epidemii jako hrozbu. Stále si však pamatují na to, jak se prezident choval: covid nazýval neškodnou chřipkou a ignoroval jakákoli rizika. Myslím, že pro většinu voličů už to ale nebylo nijak moc důležité, protože kampaně se už na covid nezaměřovaly.
U kampaní se ještě zdržme – jak probíhají v tak velké zemi, jako je Brazílie?
Ano, Brazílie je obrovská země, a tak se všechno většinou odehrává online: spoty v televizi, na YouTube a vůbec nejvíce se oba hlavní kandidáti propagovali na instagramu. Každý z nich má také podporu u starostů velkých měst a guvernérů jednotlivých států v Brazílii, a to hraje opravdu velkou roli. Bolsonaro má například podporu od starosty hlavního města Sao Paulo nebo guvernéra mého státu Paraná a někteří voliči prostě dají hlas tomu, koho jim doporučí politik v jejich regionu.
Za poslední čtyři roky se Brazílie přiblížila spíše ruskému režimu a prezidentu Putinovi.
Jak bys popsala brazilskou zahraniční politiku?
Momentálně naše vztahy se světem nejsou ideální, především s evropskými státy jako Francie nebo Německo máme určité neshody, protože prezident Bolsonaro je často slovně napadal de-facto od začátku svého prezidentského mandátu v roce 2018. Obě tyto země totiž kritizovaly Brazílii za její zacházení s Amazonským pralesem, a tak je Bolsonaro obvinil z vměšování se do domácích záležitostí… Celkově je to velice komplikované. Bolsonaro měl blízké vztahy s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale s Joem Bidenem je to jiné. Za poslední čtyři roky se Brazílie přiblížila spíše ruskému režimu a prezidentu Putinovi.
Jak se tedy Brazílie staví k ruské invazi na Ukrajinu?
Prezident Bolsonaro se snaží zachovat neutrální postoj a lidé už nejsou tak vyděšení, jako byli na jaře. Když o invazi psala všechna světová média, Brazilci se obávali třetí světové války, která by zasáhla i je, ale teď dominují mediím jiné zprávy, a tak už se ani lidé v Brazílii o válku, která je od nich daleko, moc nezajímají. Samozřejmě ale ne všichni.
Už od července, kdy se kampaně naplno rozjely, se zvýšilo násilí ve městech. Nacházíme se v těžké situaci.
Vraťme se ještě k volbám. Třicátého října proběhne druhé kolo – hrozí do té doby nějaká eskalace, možná dokonce ozbrojené protesty?
Ano, bohužel to riziko tady je a lidé z toho mají strach. Pár dnů po prvním kole voleb jsem chtěla ve městě mluvit s několika lidmi, zeptat se jich na jejich názor na volební výsledky, ale rodiče mi to zakázali – bylo by to moc nebezpečné, protože pro Brazilce jsou toto opravdu důležité volby a berou je hodně osobně. Ne každý by vyjádřil svůj názor klidně a bez emocí. Už od července, kdy se kampaně naplno rozjely, se zvýšilo násilí ve městech. Nacházíme se v těžké situaci.
Co si mladí Brazilci myslí o budoucnosti své země? Jsou optimističtí?
Neřekla bych, že jsou příliš optimističtí. Někdo ano, ale spíš si snaží udržet nějakou naději v lepší zítřky. Korupce je něco, o čem se v Brazílii moc nemluví, ale všichni o ní vědí a v tomto ohledu už nikdo nevidí možnost zlepšení. Tu beznaděj bez některými lidmi dokazuje i fakt, že okolo dvou milionů lidí nešlo volit, přestože je to v Brazílii povinné. Většina lidí asi ztratila důvěru v politiky a nechtějí dát hlas někomu, koho vlastně doopravdy neznají a s kým se neztotožní.
