Na počátku letošního července ještě možná nikdo netušil, že toto léto bude zcela zlomové pro nezávislou a kritickou maďarskou žurnalistiku. Tu se maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a jeho vládě státostrany Fidesz podařilo v Maďarsku za posledních deset let téměř úplně umlčet: veškerá soukromá média skoupili pochybní oligarchové blízcí vládě, zbylá média drží vláda v šachu prostřednictvím přílivu peněz z inzerce a z veřejnoprávních médií se v mezičase stala média státní. Koncem letošního července pak přišla další velká rána pro zdejší svobodu tisku. Co se to v Maďarsku děje? 

Schylovalo se k tomu již několik měsíců. Ostatně dnes již bývalá zástupkyně šéfredaktora nejčtenějšího maďarského online deníku Index Veronika Munk to v srpnu pro český týdeník Respekt okomentovala: „Byla to jen otázka času”. O čem je řeč?

O jednom z dosud posledních velkých maďarských nezávislých médií, o zpravodajském webu Index. Pokud v Maďarsku nežijete, nebo se důkladně nezajímáte o tamní politické a společenské dění, je těžké pochopit, čím pro Maďary Index byl: nejpoetičtěji snad můžeme prohlásit, že Index byl pro Maďary ztělesnění svobody tisku a nejnázornější možnou ukázkou toho, proč jsou pro svobodnou a demokratickou společnost média nepostradatelná.

Proč mluvit v takových superlativech o zpravodajské webové stránce? Ve skutečnosti byl Index v hluboce polarizované maďarské společnosti, rozdělené na zaryté odpůrce a příznivce autoritářského premiéra Viktora Orbána jakýmsi můstkem. Jeho čtenáři se verbovali rovnoměrně z provládního i protivládního tábora, pro většinu Maďarů byl naprosto základním denním zpravodajským servisem, informacemi, na které se mohou spolehnout, a nezáleželo na tom, jestli sympatizují s vládou, levicovou liberální opozicí či s krajní pravicí.

Index měl prostředky, o kterých se jiným, výrazně menším nezávislým médiím mohlo jenom zdát: 100člennou redakci, velký investigativní tým i videosekci. Za posledních několik let se mu podařilo několik důležitých odhalení: například v sérii článků usvědčili politika Fideszu Gábora Kaleta z šíření dětské pornografie. A zároveň tak usvědčili vládní stranu z pokrytectví: Fidesz totiž část svého úspěchu založil na odvolávání se na „tradiční hodnoty” a její politici setrvale mluví o homosexuálech jako o „pedofilech”.

Stahující se mračna

Nyní se ovšem znovu vraťme na počátek. Jak už bylo řečeno, mračna se nad největším nezávislým médiem stahovala už několik měsíců, ne-li let. Index má totiž historicky velmi složitou vlastnickou strukturu a postupem let v ní postupně získávali rozhodující vliv provládní oligarchové (vedlo to i k několika vlnám odchodů zaměstnanců, například v roce 2013 část bývalých redaktorů Indexu založila dnes největší nezávislý maďarský web 444.hu).

Samotná redakce ale dlouho odolávala. Až do letošního roku. Vyvrcholením několikaměsíčních sporů mezi vedením redakce a vlastníky byl vyhazov šéfredaktora Szabolcse Dulla. To bylo pro drtivou většinu redakce přespříliš a nepřijatelný zásah do redakční svobody. Proto téměř 80 redaktorů Indexu, včetně zástupců šéfredaktora, vzápětí podalo výpověď.

Konec Indexu v nezávislé podobě byl pro maďarskou svobodnou žurnalistiku nepředstavitelnou ránou. Okamžitě se ovšem zároveň začalo mluvit o tom, že bývalí novináři Indexu se budou snažit o to, založit nové nezávislé médium po vzoru Indexu. A skutečně se tak stalo: jen o pár dnů později začali novináři mluvit o tom, že se chystají založit zcela nový internetový zpravodajský web. Základním principem nového média má být to, že nepřijímá peníze od vlády ani spřízněných oligarchů. Fungovat má čistě na základě finančních darů od čtenářů a podporovatelů.

https://www.facebook.com/telexhu/posts/149339210196309

V září začalo připravované médium nabývat konkrétních obrysů: byl představen název i logo. Novým nástupcem Indexu tak bude Telex. Telex již spustil svoji webovou stránku, na které žádá čtenáře o příspěvky na provoz. Médium už přitom částečně pracovat začalo: již několik dní zveřejňuje články na Facebooku. Před pár dny se navíc objevila zpráva, že Telex finančně podpoří český podnikatel a filantrop Zdeněk Bakala, respektive jeho vydavatelství Economia (vydávající např. Hospodářské noviny, Aktuálně.cz nebo Týdeník Respekt).

Konec nezávislého rádia?

Nezávislý web přitom není jediná letošní oběť maďarské vlády. Maďarská rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ovládaná Fideszem, se rozhodla prakticky bezdůvodně a protizákonně odebrat licenci jediné nezávislé a opoziční rozhlasové stanici v zemi. KlubRádió je zpravodajsko-publicistická stanice, která vysílá v hlavním městě Budapešti a v okolí. Nezřídka se pouští do kritiky vlády a občas jí bývá přezdíváno „hlas levicově liberální opozice”, i kvůli vazbám na politika dnes již zaniklé liberální strany SZDSZ Gábora Kunczeho.

Maďarská vysílací rada s KlubRádiem bojuje již od doby, co ji ovládla státostrana Fidesz. V roce 2013 se stanice s radou úspěšně soudila, protože jí rada odmítla automaticky prodloužit licenci. Nyní rada opět odmítá prodloužit rádiu licenci (má vypršet k únoru příštího roku) a odůvodňuje to drobnými přestupky, kterých se stanice dopustila (u kterých je ale zřejmá účelovost: rada stanici například vytýká, že svoje pořady neopatřuje informacemi o tom, od kolika let je pořad přístupný, jak to zdejší vysílací zákon nařizuje, přičemž není jasné, proč by měla stanice opatřovat informacemi o věku zpravodajství, které vyplňuje většinu jejího programu).

Stanice přitom ale po výtkách všechny problémy napravila a pokuty řádně zaplatila. Přesto jí rada hodlá licenci odebrat, ačkoliv pro to nemá oporu v zákonech. KlubRádió se tak hodlá o svoji existenci znovu soudit.

Návrat Svobodné Evropy

V souvislosti s rozhlasem v Maďarsku proběhla v poslední době médii ještě jedna zpráva: do Maďarska se vrátí domácí vysílání Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe), a to kvůli poklesu svobody tisku a plurality médií. Rozhodl o tom americký Kongres, který síť Svobodná Evropa financuje. Maďarsko je tak třetí zemí Evropy, kde Rádio Svobodná Evropa vysílá: spolu s Bulharskem a Rumunskem. Mimo EU vysílá Svobodná Evropa hlavně v balkánských zemích a v postsovětské východní Evropě.

Svoboda médií v ohrožení

Svoboda médií v Maďarsku se postupně zhoršuje od roku 2010, kdy strana Fidesz získala většinu v parlamentu a zcela ovládla politickou scénu. Jako první si vláda podmanila veřejnoprávní média. Přetransformovala je a dosadila si sem své lidi tak, že se z nich stala média provládní. Takto dopadla veřejnoprávní Maďarská televize, Maďarský rozhlas, tisková agentura MTI a dříve ceněný zpravodajský web Origo.

Provládní oligarchové pak skoupili prakticky všechna soukromá média. Mezi posledními nezávislými zbývá nejsledovanější televizní stanice RTL Klub a sesterské stanice, která se ale primárně nevěnuje tolik politice, jako zábavným pořadům. Vlastní ji totiž německá skupina RTL. Do provládního tábora zato patří druhá nejsledovanější komerční televize TV2 i zpravodajská stanice Hír TV (Hír TV byla provládními miliardáři koupena loni a ihned najela na vlnu vládní propagandy: předtím přitom podporovala opozici).

Neexistuje prakticky nezávislý deník: mimo spíše levicově orientovaný deník Népszava nebo bulvární noviny Blikk (vlastněné opět Němci). Kritické deníky buď vládní miliardáři ovládli, nebo skoupili a potom přerušili jejich vydávání, jak se to stalo nejstarším maďarským novinám Népszabadság. Vláda tedy ovládla drtivou většinu celostátních i regionálních deníků.

Zbývá nicméně několik nezávislých webů (jako již zmíněný 444.hu) nebo týdeníků: například HVG nebo 168 óra. Pro nezávislá média je však velice těžké se prosadit. Prostřednictvím nadace sdružující provládní média zvané KESMA totiž kritická média drží vláda v šachu prostřednictvím inzerce. Maďarská vláda je totiž největším mediálním inzerantem.

Zároveň se objevilo podezření, že vládní úředníci zaklekávají na firmy, které v nezávislých médiích inzerují. Vláda také využívá síť státem financovaných prodejen a konzumů: ani zde na nezávislý tisk nenarazíte. Objevily se také informace o tom, že maďarská státní pošta účelově zdržuje dodávání nezávislého tisku předplatitelům i do trafik a prodejen. Pokud se něco Orbánově vládě skutečně povedlo, tak je to vytvoření sofistikovaného systému ovládnutí mediální scény.

Podle indexu svobody tisku nevládní organizace Reportéři bez hranic se Maďarsko letos umístilo na 89. místě ze 180 sledovaných zemí (Česko bylo na 40. místě). Z Evropské unie je na tom hůř už jenom Bulharsko.

Autoritářský premiér

Míra demokracie v Maďarsku klesá již od roku 2010, kdy většinu v parlamentu získala pravicově-konzervativní strana Fidesz po mimořádně nepopulárních socialistických vládách. Vláda postupně začala omezovat svobodu médií, dosazovat si do státních institucí „své” lidi, ovládla školství a prakticky zničila akademickou i uměleckou svobodu, pozměnila si volební pravidla tak, aby ji zvýhodňovala a provedla kroky proti LGBT komunitě a imigrantům. Její vládnutí navíc provází rozsáhlá korupce. O dění v Maďarsku se v posledních letech začíná zajímat i Evropská komise.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.