Poslanci na konci dubna schválili v prvním čtení tzv. manželství pro všechny, které by umožnilo uzavírat sňatky i homosexuálním párům. Ty momentálně mohou vstupovat jen do registrovaného partnerství, jež však nemá stejné výhody jako manželství. Shrnujeme hlavní rozdíly mezi oběma právními instituty.
Uzavírání manželství vs. registrovaného partnerství
Základní rozdíl najdeme už v procesu uzavírání těchto obřadů. Dvě fyzické osoby různého pohlaví mohou vstoupit do manželského svazku skoro na jakémkoliv matričním úřadu, kterých je v ČR více než tisícovka. Naopak osoby stejného pohlaví mohou vstoupit do registrovaného partnerství pouze na 14 vybraných úřadech v Česku. Vyřizování papírů je tedy očividně pro partnery stejného pohlaví mnohem méně komfortní. Nutno zmínit, že symbolicky je také manželský obřad prováděn za přítomnosti minimálně dvou svědků, zatímco registrované partnerství je ze zákona „administrativním úkonem“ bez svědků.
Druhý úřední rozdíl najdeme v procesu změny příjmení. Za obyčejných okolností je změna příjmení zpoplatněná 100 Kč nebo 1 000 Kč a cena se odvíjí od objektivnosti důvodu. Je-li například příjmení hanlivé, výsměšné, cizojazyčné nebo si chce osoba změnit příjmení po rozvodu na své dřívější, platí levnější částku. Mění-li si ho však pro své vlastní „potěšení“ a pro změnu neexistuje vážnější důvod, úřady si účtují tisícovku.
Výjimkou jsou právě manželství, při jejichž uzavření je možné si příjmení bezplatně změnit. Naopak toto privilegium není vyřešené u registrovaného partnerství, stejně jako placené pracovní volno na uspořádání svatby, rovněž viděné u manželství.
Vztah k rodině
To, za co homosexuální páry nejvíce bojují, je pravděpodobně adopce dětí. Manželé mají právo na společné adoptování dítěte, zatímco u registrovaných partnerů musí adoptovat dítě pouze jeden z partnerů, nikoliv oba pod společnou domluvou. Co to v praxi znamená? Došlo-li by k rozvodu, nemá partner, který není osvojitelem dítěte, právo nadále dítě vídat a na druhou stranu také nemusí platit druhému partneru výživné (= příspěvek na podporu dítěte). Znamená to také, že zemřel-li partner, který nebyl osvojitelem adoptovaného dítěte, nemá jistotu, že dítě neskončí v dětském domově, jelikož se nejedná o zákonného zástupce.
Majetek, důchod
Faktem je, že při vstupu do manželství vzniká společné jmění. Jde o nárok obou manželů na většinu majetku (nepočítají se např. osobní potřeby) druhého partnera včetně finančních částek a tím tedy i dluhu, nehledě na to, kdo jej způsobil. Slova „Slibuji, že s tebou budu v dobrém i ve zlém“ tedy hned nabírají jiného rozměru. Naopak v registrovaném partnerství si každý nechává svůj majetek, popř. vstupují do podílového spoluvlastnictví, které mohou uzavřít kterékoliv dvě osoby (či více osob).
Stejně tak se na oba partnery nevztahuje společné pobírání důchodu: po smrti registrovaného partnera nemá na rozdíl od manžela žijící partner právo na vdovecký důchod. Také na něj nepřechází důchod či nemocenská, která byla přidělována partnerovi.
Jak sami vidíte, registrované partnerství není „jinak pojmenované manželství“ a opravdu jsou zde rozdíly minimálně na právní úrovni. Ty hlavní jsme vám dnes shrnuli, ovšem rozdílů je mnohem více a jsou mnohem složitější. Otázkou tedy zbývá, jestli je lidé chtějí, či nechtějí řešit a jak lze tyto nedostatky eliminovat.
Autorka je zakladatelkou projektu Zákony, jak je neznáte, který se snaží vykládat zákony a základní politické pojmy veřejnosti a zejména mladistvým.