20.11.2019 10:45

Maturita v době revoluce

Kateřina Nováková

Revoluční rok 1989 prožíval každý, nejvíce ale studenti, pro které byly změny novou nadějí pro budoucí život.

Zaznamenala jsem proto vzpomínky mé maminky, v té době studentky Gymnázia Kapitána Jaroše v Brně, která právě dokončovala svá studia. Téma revoluce mělo její tablo i maturitní večírek. V prosinci se se svou třídou chystali navštívit divadelní představení, místo toho však v divadle proběhla stávka.

Život studentů před revolucí

„Měli jsme štěstí na to, že většina učitelů byla proti komunistickému režimu. V občanské výuce jsme každou hodinu prezentovali aktuality. Když jednou někdo do hodiny přinesl článek z Rudého práva o kritice Václava Havla, nikdo se netvářil nadšeně. Byl to vlastně první článek o kritice tohoto muže, teprve potom, co se dostal do čela revolucionářů. Předtím ho média nechtěla kritizovat, aby se nestal pro nespokojený dav mučedníkem. V Brně jsem se bohužel 17. listopadu na náměstí Svobody nedostala. Dav byl v celém středu města a proto jsme zůstali stát až u budovy soudu. Vždycky se k nám ale dostaly nějaké výkřiky, které jsme opakovali. V prosinci jsme se třídou jeli na exkurzi do Prahy a jako typičtí brněnští intelektuálové jsme šli na představení do Národního divadla. Místo představení ale na jeviště předstoupili herci a bavili se s publikem o současné politické situaci. Mezi herci byl i národní umělec Miloš Kopecký a Josef Kemr,” vzpomíná.

Tablo

„Tablo jsme začali vytvářet až kolem března, kdy stále setrvávala mezi lidmi pozitivní nálada a všichni byli připraveni spustit se do nové éry života. Má podobu filmového pásku, na kterém je 20 fotek, které ilustrují události roku 1989. První fotka je prohled klíčovou dirkou na záchod. Na záchodě sedí moji dva spolužáci a čtou si časopis Vokno. Časopis Vokno se vydával jako samizdat, ale ne každý k němu měl přístup. Rodiče těchto mých spolužáků se znali s disidenty a oni tak mohli číst nejen časopisy, ale i zakázané knihy, jako je například Pán prstenů. To pro nás bylo nepředstavitelné. Důvod zákazu byl ten, že Říše zla je umístěna na východě. Dále četli Havlovy hry. Neshody s vedením ale vyvolaly jen jejich dlouhé vlasy a to, že kouřili. Na další fotce je kalendář s  datem 28. října, jako připomínka zadržení aktivistů při při protestech na Václavském náměstí. Na dvě fotky jsme použili originály tmavě modrých uniform milicionářů. Na první má spolužačka v uniformě drží v ruce štít a ostatní jí za něj zastrkují květiny,” pokračuje.

„Na druhé můj spolužák ukazuje gesto spojované s Občanským fórem, jako symbol toho, že se později policisté přidali ke stávce. V další sérii sundáváme obraz Gustava Husáka a nahrazujeme jej za obraz Václava Havla. Obrázek papeže představuje jeho první návštěvu v Československu, která se udála velmi rychle po revoluci. Navštívil Československo už v prosinci a byla to velmi důležitá událost. Přeškrtnuté číslo 10 znamenalo ‚nevolit stranu komunistů’, protože byli na volebním lístku pod číslem 10. Tři dívky, které se drží za ruce symbolizují oficiální název Československa – Česká a Slovenská federativní republika. Tento název byl vytvořen v dubnu po pomlčkové válce, kterou naše státy vedly. Reprezentují tedy dohromady Moravu a Slezsko, Čechy a Slovensko. Mojí nejoblíbenější fotkou je ta, na které dávám limitovanou stokorunu s Gottwaldem do obálky s nápisem ‚NA RUMUNSKO’. Rumunská revoluce proběhla v prosinci a byla násilně potlačena. Několik set lidí bylo zabito a pronásledováno. Na hranici Rumunska s Maďarskem se vytvořil utečenecký tábor, kam se vozilo z naší země oblečení a přispívalo se jim na jídlo. Na maturitní večírek jsme pak byli převlečení za pionýri s rudými šátky.”

Komentáře