„Vyřiďte dr. Stonovi,“ psal Wilbur Larch – a toto byl jeho poslední zápis, byla to poslední Wilburova slova: „že s Homerovým srdcem není vůbec nic v nepořádku.“ Homer Wells věděl, že až na jeho slabost pro éter nebylo nikdy nic v nepořádku ani se srdcem Wilbura Larche. Sestra Edna, jež byla zamilovaná, a sestra Angela, která zamilovaná nebyla (ale ve své moudrosti pojmenovala Homera Wellse i Fuzzyho Stona), věřily, že ani nejmenší poskvrnka neulpívá na srdcích dr. Stona a dr. Larche, jediných princů z Maine, králů Nové Anglie, kteří kdy žili.
Takto končí jedna z nejslavnějších knih amerického spisovatele Johna Irvinga Pravidla moštárny. Rodák z New Hampshire (na úvodní fotce) za svůj život zatím napsal 15 děl, poslední kniha vyšla v roce 2022 pod názvem The Last Chairlift. Mezi jeho nejznámější díla patří, kromě již zmíněných Pravidel moštárny, například Svět podle Garpa nebo Modlitba pro Owena Meanyho.
Boží a ďáblovo dílo
John Irving zasazuje příběh svého šestého románu do svého rodného kraje, do Nové Anglie v americkém státě Main. Děj se odehrává v rozmezí cca 50 let a autor během něj sleduje život sirotka Homera Wellse, který se celý život snaží „být užitečný“, a přestože se mu podaří opustit brány sirotčince v St. Cloud’s, nikdy se mu nepodaří přetrhat okovy, které ho poutají k sirotčinci a k jeho učiteli a především „otci“ dr. Larchovi.
Spolu s dr. Larchem jsou v sirotčinci dvě sestry, které se o sirotky starají, jak nejlépe mohou. Kromě běžné péče na ně připadá i vymýšlení jmen. Sestra Edna, která je celý život beznadějně zamilovaná do dr. Larche, vymýšlela jména typu „Robert Larch či Jack Wilbur“. Naopak sestra Angela využívala své znalosti věcných jmen a jmen z rodinné historie. A právě sestra Angela měla v den Homerova narození službu.
Sám dr. Larch se snaží za každých okolností neoddělovat od sebe dílo „boží“ a dílo „ďáblovo“, ale vždy pomoci ženám, které nechtěně otěhotněly: „Je porodník a pomáhá dětem na svět. Kolegové tomu říkají ‚boží dílo‘. Ale také provádí potraty a pomáhá matkám od problémů. V tomto případě se podle mínění jeho kolegů jedná o ‚dílo ďáblovo‘, jenže pro Wilbura Larche to všechno dohromady bylo dílem božím.“ A toto myšlení se snaží přenést i na svého nejoblíbenějšího sirotka Homera.
Inspirace u Dickense
John Irving se netají inspirací u britského autora 19. století Charlese Dickense, jehož knihy doprovází hlavní postavu Homera Wellse celým příběhem: „Doktor Larch si na Dickense potrpěl. Pochopitelně nebylo náhodou, že Nadějné vyhlídky i David Copperfield pojednávaly o sirotcích. (‚K čertu, co jiného by člověk měl předčítat sirotkům?‘ napsal si dr. Larch do deníku.)“
John Irving dokonce považuje Nadějné vyhlídky za dílo, které ho přimělo vybrat si povolání: „První román (Nadějné vyhlídky), který jsem četl a který mě přiměl si přát, abych napsal něco podobného. Je to román, který mě přinutil stát se spisovatelem a dojmout čtenáře tak, jak jsem byl dojat já.“
Pokud máme najít pojítko, které spojuje většinu jeho děl, jsou to sirotci či neúplné rodiny, podrobný až naturalistický popis a skvělá a propracovaná psychologie postav. Román Pravidla moštárny splňuje všechny zmíněné prvky. Od naturalistického popisu božího a ďáblova díla přes neúplné rodiny a sirotky až po skvěle propracované postavy, kdy každého nově příchozího poznáváme opravdu do hloubky a dokážeme pochopit jeho myšlenkové pochody.
Sirotčinec v St. Cloud’s
Irving nás bere do amerického městečka, jež bylo původně vybudované pro dřevorubce, kteří zde většinu 19. století žili. Po odchodu papírenské firmy ve městě St. Cloud’s zůstávají prostitutky a jejich děti, o které se nestaraly. Proto pošle „poměrně gramotná“ prostitutka dopis lékařské komoře. Následně na to je vyslán mladý lékař Larch, který se rozhodne situaci řešit tak, že vybuduje sirotčinec.
Samotný Homer se narodil ve dvacátých letech, a přestože byl třikrát adoptovaný, vždy se vrátil do sirotčince za dr. Larchem a sestrami Angelou a Ednou, které k němu cítily mateřské city. Po nějaké době, kdy se Homer snaží být užitečný předčítáním sirotkům z knih Charlese Dickense, se dr. Larch rozhodne Homera naučit svému řemeslu. Zároveň však nezapomíná, že život je i za zdmi ordinace a snaží se naučit Homera, co je správné, aby se mohl stát dobrým člověkem.
Kromě chlapeckého oddělení je v sirotčinci i to dívčí, ze kterého pochází Melony, silná a drzá dívka, s níž se Homer sblíží. Oba si pak k sobě až do jeho odchodu budují pouto, které samotná Melony nedokáže nikdy přetrhnout. Melony překřtila Homera na „Sluníčko“ a až do závěru knihy ho považuje za svého hrdinu.
Kromě Melony se setkáváme i s Fuzzym Stonem, který v sirotčinci zemřel na špatné plíce, ale z něhož dr. Larch zfalšováním úředních listin včetně vysokoškolského diplomu stvořil vynikajícího lékaře. Zároveň do něj vepsal vše, co by chtěl mít ze svého nejoblíbenějšího svěřence Homera.
Dny D
Jedním z přelomových okamžiků je pro Homera den, kdy dr. Larch objedná pro studijní potřeby mrtvolu, ale ta se cestou ztratí a dr. Larch se ji vydá hledat. Během toho se však podaří Homerovi, bez přítomnosti svého lektora, zachránit život jedné z pacientek. Následný večer se dr. Larch přiblíží, v domnění že Homer spí, k jeho lůžku a políbí ho. Pro Homera se jedná o nezapomenutelnou vzpomínku – jde o jeho první polibek z lásky.
Dalším dnem D je pro něj okamžik, kdy do sirotčince dorazí mladý a velmi atraktivní pár, který potřebuje od dr. Larche pomoc. Během této návštěvy se Homer velmi spřátelí s pohledným Wallym pocházejícím z bohaté rodiny vlastnící sad s jablky, do jeho partnerky Candy se pak na první pohled zamiluje. Mladý pár Homera pozve, aby s nimi odjel na dva dny do Ocean View. Ze dvou dnů se však nakonec stává několik let.
USA ve válce
Během pobytu v přímořském sídle Worthingtonů se Homer věnuje práci v sadu a ve volném čase se s Candinou pomocí učí plavat. Z poklidného života, kdy si užívá mladých let, prohlubuje přátelství s Candy a Wallym a nachází si přítelkyni, jej vytrhne vstup Spojených států do druhé světové války.
Přes nesouhlas své matky Olive a manželky Candy se Wally dobrovolně přihlásí do letectva a odletí bojovat do Barmy. Právě v této fázi se Irving inspiruje ve svém životě a do postavy Wallyho promítá svého otce, který byl též, po útoku na Pearl Harbor, povolán do bojů nad Barmou. Na rozdíl od něj se však Wally nad Barmou ztratil a stal se pohřešovaným.
Homer se s Candy následně intimně sblíží a v St. Cloud’s se narodí jejich syn Angel. Před ostatními je však Angel považován za sirotka, kterého Homer a Candy společně adoptovali. Během krátkého pobytu v sirotčinci se oba dozvídají o nalezení Wallyho, jeho následné rekonvalescenci a blížícím se návratu domů. Ze soucitu s Wallym se k němu Candy vrátí, ale s Homerem nadále udržuje příležitostný sex.
Hledání Slunce
Během této životní fáze Homer nemá o Melony žádné zprávy a ta dělá téměř všechno proto, aby své „Sluníčko“ našla. Během svých příležitostných pracích nachází ženu jménem Lorna, se kterou naváže milostný vztah a téměř zapomene na porušený slib, který Melony dal a kvůli němuž ho ona hledá: „Slib mi, že tu zůstaneš, dokud tady zůstanu já, Sluníčko.“
Vše se však změní v momentě, kdy Lorna otěhotní. Melony jí následně doporučí sirotčinec v St. Cloud’s, kde by mohla podstoupit potrat. Jejich společný vztah tím nicméně prozatím skončil a Melony se vydá znovu hledat Homera. Tentokrát už ale úspěšně.
Hollywood u nohou
K popularitě knihy přispěla i filmová verze z roku 1999, ke které John Irving napsal scénář, za nějž obdržel Oscara. Díky tomu se stává jedním z mála spisovatelů, kteří tuto slavnou sošku mají. Jedním z dalších je třeba George Bernard Shaw, jenž tuto cenu získal za svůj scénář k Pygmalionu.
Film režíroval Lasse Hallstrom, mezi jehož další úspěšné snímky patří adaptace knihy Johna Irvinga Co žere Gilberta Grapea nebo poetický film s Johnym Deppem Čokoláda, který byl původně nabídnut českému režisérovi Janu Svěrákovi. Ten ale nabídku odmítl s tím, že se chce raději věnovat vlastním projektům.
Irving při přebírání Oscara zmínil organizace, které bojují za legalizaci potratů. Tento projev později okomentoval: „Byl jsem přirovnáván k Marlonu Brandu, který poslal domorodého Američana, aby si vyzvedl jeho cenu, a k projevu Vanessy Redgraveové o Palestincích. Ale jejich činy byly zcela bezdůvodné. V té době jsem si také myslel, že vypadají jako hlupáci. Ale Pravidla Moštárny byla o potratech.“
Nevinná lež
Celá kniha vyústí v přiznání sirotčince o provádění potratů, které vedlo k dosazení nového lékaře Fuzzyho Stona, jenž by měl vyhovovat jak členům výboru, tak i dr. Larchovi, který tento plán připravoval již od smrti sirotka Fuzzyho Stona. Tohoto plánu se však dr. Larch nedožije a zemře na předávkování éterem, jejž celý život hojně pobírá.
Samotný Homer již nedokáže před svým přítelem Wallym, který je po návratu z Barmy na vozíčku, a jediným synem Angelem skrývat tajemství o jeho narození a dlouhodobém vztahu s Candy. O nutnosti povědět pravdu ho přesvědčí i setkání s Melony, která na první pohled poznala jeho spřízněnost k Angelovi a je z Homera znechucena. Toto setkání je tak pro Homera a Melony poslední. V závěru knihy totiž Melony umírá a je poslána do sirotčince, kde je pohřbena pod stromy v jabloňovém sadu.
Po smrti dr. Larche se Homer rozhodne, že splní poslední přání svého jediného otce dr. Larche, a i přes svůj nesouhlas k „ďáblovu dílu“ začne v sirotčinci pomáhat ženám pod jménem Fuzzy Stone.
