Právě si prohlížíte MDŽ – proč slavit a proč taky ne

Zdroj úvodního obrázku: are.na

Být příslušníkem mužského pohlaví 8. března je nezáviděníhodná pozice, často musí být stratégy, svou velikostí srovnatelnými s Alexandrem Makedonským, aby se tak vyhnuli nechtěnému faux pas, které může být způsobeno několika ranami pugetem rudých karafiátů o hlavu. Opravdu je tento svátek komunistický, nebo znevažujeme historii emancipace žen?

Konec 19. století

S vzestupem kapitalismu a zvýšením tovární výroby se pomalu měnila role ženy z „kirche, küche, kinder“ (kostel, kuchyně, dítě) německé přísloví, označující ženu v domácnosti, na důležitou součást sociální produkce. Ač už to bylo z lásky ke svým milenkám, dcerám, nebo z toho důvodu, že většina dělnic jsou ženy, se o jejich prosazení snažil Karel Marx.

V roce 1871, v době Pařížské komuny, se s Friedrichem Engelsem pokoušel vytvořit ženské skupiny v První internacionále, nadnárodní organizací socialistických stran a dělnických svazů, aby se do fungování mohly zapojit obě pohlaví. V době, kdy v Evropě převládal šovinistický postoj, ve kterém bylo pohlíženo s opovržením na ženy v politice, byly tyto myšlenky nezvyklé. August Bebel Marxe a Engelse ve své práci Ženy a socialismus podporuje a vyzývá k boji proti těmto tendencím.

Zdroj: de.wikipedia.org

Počátky 20. století

Nově vzniklá Ženská národní komise Socialistické strany Spojených států (1907), hromadné stávky a demonstrace pro získání volebního práva a na protest proti nelidskému zacházení v továrnách inspirovaly Evropu. Roku 1910 byla svolána Mezinárodní konference Druhé internacionály v Kodani. Mezi členy patřila Rosa Lexemburgová, polská židovka, představitelka evropského socialistického a komunistického hnutí, která se přestěhovala do Německa, Alejandra Kollontajová, ruská komunistická revolucionářka, později přetažena Leninem na stranu bolševiků. Ženské komisi předsedala německá novinářka Clara Zetkinová, která předložila návrh Luise Zietzové z roku 1892 k vytvoření Dnu žen.

V roce 1911 se datum ustanovilo na 19. března a slavil se v Dánsku, Rakousku, Německu a Švýcarsku. V letech 1913 až 1914 se Mezinárodní den žen stal také prostředkem k protestu proti první světové válce. Datum svátku, jak ho slavíme dnes, pochází z poslední únorovou neděle, tedy 8. března gregoriánského kalendáře roku 1917, kdy začala Ruská únorová revoluce vzpourami a stávkami v Petrohradě.

Neklid byl vyvolán nedostatkem potravin a zhoršujícím se stavem ekonomiky. K demonstrantům se připojilo i vojsko a vláda byla nucena rezignovat. Dne 15. března 1917 car abdikoval a předal korunu svému bratrovi Michailovi, který již následujícího dne rezignoval, aniž by určil svého nástupce, čímž v Rusku skončila vláda dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov.

 

Mezinárodní konference v Kodani 1910. Zdroj: fr.wikipedia.org

 

Protest v Petrohradě 1917. Zdroj: rbth.com

V několika zemích je Mezinárodní den žen státním svátkem, patří mezi ně Afghanistán, Kazachstán, Čína, Kuba, Bělorusko, Rusko, Nepál, Ukrajina a další. U nás jej ale s  největší pravděpodobností budeme mít vštípený jako svátek plný dětských besídek, tancovaček, rudých karafiátů a opilých tatínků.

Zdroj: alamy.com

Kateřina Nováková

Redaktorka Studentských listů.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..