Martin Baxa (ODS) je poslanec a zároveň člen sněmovního školského výboru. Krom celostátní politiky se ovšem věnuje také té lokální: je primátorem města Plzeň a zároveň zastupitelem Plzeňského kraje. Působí také jako místopředseda občanských demokratů a ve straně je navíc hlavním expertem na školství a vzdělávání. Ačkoliv se nyní profesně věnuje vysoké politice, původním povoláním je učitel – více než dvacet let učil zeměpis na gymnáziu na Mikulášském náměstí v Plzni. 

Souhlasí s uzavřením středních a vysokých škol? Proč ODS již nepodporuje povinnou maturitu z matematiky? Co si myslí o nové pravomoci ředitelů zakázat studentům mobilní telefony? Jakou roli by měla hrát škola ve vedení mladých lidí k zájmu o politiku? A proč jsou důležité projekty a iniciativy, jako je ČMAK nebo ČSU? Martina Baxu jsme vyzpovídali v rozhovoru.

Poznámka: Rozhovor vznikal ještě před oznámením nových opatření ve školství minulý čtvrtek.

Od minulého týdne jsou zavřené střední školy. Souhlasíte s tímto krokem? 

Já myslím, že otázka není, zda s tím souhlasím, nebo nesouhlasím, ale jde spíše o zhodnocení faktů, která by měla před námi ležet na stole. Myslím především to, že vláda o prázdninách schválila tzv. semafor, kde se psalo o tom, že školy se mají uzavírat, respektive že se má přecházet na distanční výuku, až při červeném zbarvení okresu. Ale ve chvíli, kdy se rozhodlo o uzavření středních škol, byla většina okresů, kterých se to týkalo, zabarvena oranžově. Říkám to proto, že ve mně uzavření středních škol vyvolalo znovu nedůvěru vůči tomu, zda jsou ta opatření přijímána v souladu s fakty, na základě odborných doporučení, nebo je to spíš o nějakém náhodném sledu událostí, který vede k onomu rozhodnutí. Podle platných předpisů se teď školy uzavírat neměly a přesto bylo rozhodnuto, že se uzavřou.

Ostatně sám ministr Plaga se koncem září odkazoval na studii, kde se psalo, že uzavření škol obecně nepovede ke snížení tzv. reprodukčního čísla. O týden později už s uzavřením středních škol souhlasil. Mám-li tedy odpovědět na vaši otázku, mohu odpovědět jenom tak, že nikdo nikdy podle mě nepředložil dostatečně tvrdá data na to, aby se dalo odpovědět, zdali to smysl má, nebo nemá.

Zeptám se tedy jinak, bral byste spíše, aby studenti seděli v rouškách celý den ve škole? Není pak distanční výuka efektivnější?

Jsem přesvědčený o tom, že se mělo udělat všechno pro to, aby na školách zůstala zachovaná prezenční výuka. Sám jsem téměř dvacet let učil a zkrátka si myslím, že kontaktní výuku nic nenahradí. Měl jsem radost, když se 1. září otevřely školy bez povinnosti nosit roušky, potom se opět na základě nějakých zmatených rozhodnutí povinnost nosit roušky zavedla, aniž by někdo vysvětlil, jestli to na zastavení šíření nákazy má pozitivní efekt. Nicméně si myslím, že jakkoliv je obtížně sedět ve třídách v rouškách, tak je to pořád lepší, než když jsou školy zavřené a je distanční režim.

„Jsem přesvědčený o tom, že se mělo udělat všechno pro to, aby na školách zůstala zachovaná prezenční výuka.”

S uzavřením vysokých škol souhlasíte?

U vysokých škol je situace ještě horší. Zatímco střední školy byly uzavřeny centrálním plošným opatřením na základě nějakého kritéria, tak na například u nás v Plzni už před časem rozhodla krajská hygienická stanice takřka ze dne na den o tom, že zakáže na Západočeské univerzitě prezenční výuku, respektive ji omezí na minimum. Navíc není úplně pravda, což vím z vlastní zkušenosti a z debat s lidmi z vysokoškolského prostředí, že by vysoké školy byly na distanční výuku bez problémů připraveny. Zde to vedlo například k tomu, že studenti prvních ročníků se na škole nemohli ani „rozkoukat” a hned byli posláni na distanční výuku. Měla být předložena tvrdá data o tom, v jakém momentě se mají školy pro prezenční výuku uzavřít. Žádná taková jsem neviděl, zkrátka se tak rozhodlo, ale nejsem se jistý, zda to bude mít očekávaný efekt.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) uzavření zdůvodňoval daty ministerstva zdravotnictví, podle nichž je ve věkové skupině 16 až 19 let třikrát větší pravděpodobnost nákazy než průměrně v celé populaci. 

To je pravda, ale pár dnů předtím ministr (školství, pozn. red.) Plaga upozorňoval na studii, která říkala opak, tedy že uzavření škol reprodukční číslo nesníží. Já se z principu uzavírání škol nebráním, například v okolních zemích, v Rakousku a v Německu byly školy od počátku otevřeny v mnohem omezenějším režimu než v Česku, mně jenom na rozhodování ministerstva zdravotnictví a ministerstva školství a obecně vlády v této věci vadí to, že nás nepřesvědčuje o tom, že se tak děje na základě tvrdých dat a jasných doporučení odborníků.

Co si myslíte o opatřeních na základních školách? Místo tělesné výchovy procházky, hudební výchova bez zpěvu.

Ministr Prymula nám toto opatření v parlamentu odůvodňoval tak, že rizikové je převlékání v tělocvičnách. Přitom například v mateřských školách se děti převlékají taky. Myslím si, že vzdělávání je natolik důležité, že rodiče, školy, ředitelé, žáci a studenti mají právo vědět, proč se ta opatření přijímají, proč se dělají tak vážné věci, jako že se přechází na distanční výuku, která prohlubuje rozdíly mezi rodinami, které mají různé možnosti se distanční výuky účastnit. Já obecně razím tezi, že se má co nejdéle udržovat prezenční výuka, pokud se má zavádět distanční, tak jenom na omezenou dobu a za přísných podmínek na základě tvrdých dat, což se dneska neděje. Pro mě opatření ohledně zákazu tělocviku s tím, že je rizikové převlékání, na první pohled působí úsměvně a obdobně, jako zákaz zpívání v divadlech. Úsměv ale rychle mizí, když si člověk uvědomí, že takhle rozhodují nejvyšší představitelé státu o velmi vážných věcech.

„Úsměv rychle mizí, když si člověk uvědomí, že takhle rozhodují nejvyšší představitelé státu o velmi vážných věcech.”

Jeden den jsme se dozvěděli, že budou zavedena „nějaká” opatření na středních školách, druhý den, jaká konkrétně a až třetí den, jakých škol se budou týkat. Zatímco minulý týden ministr zdravotnictví Roman Prymula prohlašoval, že se základní školy zavírat nebudou, teď už byla výuka na druhém stupni částečně omezená. Co říkáte na vládní komunikaci kolem opatření na školách?

Myslím, že už jsem to v předchozích odpovědích pojmenoval, je to chaos, který se bohužel mimo jiné týká tak zásadní oblasti, jako je vzdělávání, jež se dotýká milionů lidí v naší zemi. Je to jednoznačně špatně. Trpce se na to dívám a pokouším se na tom něco změnit.

Kvůli zmatkům ve školních opatřeních jste vyzval ke zřízení krizového týmu pro vzdělávání, kde by zasedali jak epidemiologové, tak zástupci škol. Jak to s touto vaší iniciativou dopadlo?

25. září jsem poslal otevřené dopisy ministrům Plagovi i Prymulovi s návrhem na zřízení krizového týmu pro vzdělávání, který má za úkol především to, aby se u jednoho stolu sešli ti, podle kterých se údajně o omezování vzdělávání rozhoduje, tedy epidemiologové, zodpovědní úředníci z obou ministerstev a lidé z praxe. V tom dopisu jsem zdůrazňoval především to, aby zde byli zastoupeni zástupci všech typů škol a školských zařízení podle školského zákona. V době, kdy jsem o tom začal mluvit, si mi totiž například stěžovali ředitelé dětských domovů či domů dětí a mládeže, že se na ně při tvorbě opatření zapomíná.

Obával jsem se, že moje iniciativa zanikne, předminulý týden ve středu nicméně při probírání vládních krizových opatření ve sněmovně jak ministr Plaga, tak ministr Prymula zřízení krizového týmu slíbili. Jejich slib budu pečlivě sledovat, protože si myslím, že vznik takového týmu je důležitý. Když už se nějaká opatření přijímají, tak by se neměla přijímat jenom na základě nějakých dat od epidemiologů, ale také po konzultaci s lidmi z praxe. Mluvili jsme například o rouškách, myslím, že každý učitel vám řekne, že učit pět hodin v roušce nebo v respirátoru je nesmírně obtížné, přitom se učitelů nikdo neptal, jak toto opatření nahradit, či jaký jiný způsob případně zvolit. V tomto by mohl být meziresortní krizový tým užitečný.

Co říkáte na to, že ministerstvo školství stále mlčí ve věci konání olympiád a soutěží pro mladé studenty za současné situace?

Já jsem byl dokonce signatářem otevřeného dopisu Učené společnosti ČR, která vyzývala ministerstvo k tomu, aby plošně nerušilo vyhlašování celostátních soutěží, stejně tak jsem jako poslanec i jako primátor Plzně vystupoval proti tomu, aby se plošně doporučovalo nekonat návštěvy divadel pro děti a mládež, které mají velkou roli při vzdělávání. Myslím si, že zákaz olympiád je svým způsobem absurdní, protože ty se týkají vždy jenom omezeného počtu účastníků, řada z nich se navíc dá uskutečnit online. Přišlo mi to zkrátka jako rozhodnutí, které nějaký úředník od stolu vydal a řekl si: „zakážeme ještě tohle a máme jednu věc vyřešenou”. Opatření mi přijde jako vydané bez přemýšlení a je to podle mě velká škoda.

Od pondělí se většina středních škol přesunula na distanční výuku. Ta je nyní na rozdíl od jara pro studenty povinná. Například poslanci Pirátů si ale stěžují na nejasný výklad pojmu „distanční vzdělávání”. Vy jste s novou úpravou spokojen?

Byl vydán ministerský manuál o tom, jak má vypadat distanční výuka, který obsahově špatný není. Nicméně jako poslanec jsem vystupoval proti tomu, aby se přijímal zákon o povinné distanční výuce. Ministerstvo školství ji mimochodem protlačilo jenom proto, že se Sněmovna sešla kvůli projednávání jiného zákona. Nebyl to tedy nějaký připravený systematický krok, to pouze ministr Plaga a jeho úředníci využili příležitosti. Je v tom dvojí problém. Škole zákon ukládá zajistit distanční výuku, což může být v některých případech velmi složité. Mimochodem, ačkoliv jsou v Babišově vládě dnes údajně peníze na všechno, stát odmítnul přispět středním školám na nákup počítačů, přispělo se pouze základním školám.

Hlavní problém ale vidím v povinnosti uložené rodinám, že se jejich dětí musí účastnit distanční výuky. Umím si představit řadu situací, ve které je pro rodiče i pro děti nesmírně složité zapojit se. Teď nad nimi navíc visí hrozba, ad absurdum, že na ně někdo pošle orgán sociálně právní ochrany dětí, že se dítě neúčastní povinné distanční výuky, i když například rodina nemá přístup k počítači, nebo má nedostatečné datové připojení, nebo mají nějaké přechodné bydliště. Myslím si, že ukotvení povinné distanční výuky do školského zákona bylo zbytečné a chybné rozhodnutí. Je pravdou, že by mělo být jasně určeno, jak má distanční výuka vypadat, což onen ministerský manuál do významné míry splňuje, ale povinná distanční výuka je jenom zbytečný bič na ty, kteří stejně vědí, že vzdělávání je důležité.

„ODS měla povinnou maturitu z matematiky ve svém programu v roce 2017, kdy tam tento požadavek zanesl náš dnes již bývalý poslanec a člen Václav Klaus mladší.”

Jste koordinátor programového týmu ODS pro školství, bojoval jste za zrušení povinné maturity z matematiky. Povinnou maturitu z matematiky má ale ODS ve volebním programu. Při sněmovním hlasovali někteří vaši poslanci proti jejímu zrušení, to samé někteří senátoři. Nejste tedy v tomto postoji tak trochu proti vlastní straně?

ODS měla povinnou maturitu z matematiky ve svém programu v roce 2017, kdy tam tento požadavek zanesl náš dnes již bývalý poslanec a člen Václav Klaus mladší. Já jsem zaujímal odlišný postoj, tento názor se mnou sdílel také pan předseda ODS Petr Fiala. Shodli jsme se na tom, že to není téma, kdy bychom měli vyvolávat závazné hlasování, u poslaneckého ani u senátorského klubu ODS, kolegové tak měli v obou případech volné hlasování. V Senátu i Poslanecké sněmovně to, pokud vím, bylo zhruba půl na půl. Já jsem si za tím názorem odborně stál, kolegům jsem ho objasnil, myslím si, že neměla být zavedena povinná maturita z matematiky a jsem rád, že i část poslanců a senátorů ODS přispěla k tomu, že se ta původně zakotvená povinnost zrušila.

Takže tomu mám rozumět tak, že když už Václav Klaus mladší není ve vaší straně, tak už povinnou maturitu z matematiky nemáte v programu? Ani do budoucna? 

V žádném programu už to mít nebudeme, protože ta záležitost už se vyřešila. Kdybych já tvořil program ODS pro školství v roce 2017, tak bych tam určitě povinnou maturitu z matematiky nedával.

Součástí oné novely školského zákona, pro níž jste hlasoval, byla i možnost ředitelů zakázat svým studentům využívat ve škole mobilní telefony. Přijde vám to v pořádku? Není to krok zpět, kdy školy místo toho, aby naučily studenty moderní technologie využívat, je zakazují? Neztrácí tím škola svůj původní význam a nestává se odtrženou od reality?

Já tento názor naprosto sdílím, podle mě to bylo úplně zbytečné a chybné opatření, které se do školského zákona zavedlo. Mimochodem ho navrhla jedna z poslankyň, která se oblastí vzdělávání vůbec nezabývá. Když se hlasovalo o tomto konkrétním pozměňovacím návrhu, byl jsem proti, stejně jako celý klub ODS. Jednoznačně to krok zpátky je. Zakotveno ve školském zákoně to být nemá, mělo to zůstat v kompetenci ředitelů, aniž by jim školský zákon tuto možnost dával. Pro zákon jako celek jsem ale hlasoval, protože byl důležitý v tom, že rušil povinnou maturitu z matematiky, ale s onou částí o možném zákazu mobilních telefonů nesouhlasím a ve školském zákoně by podle mě být neměla.

„Možnost zakázat telefony na školách je jednoznačně krok zpátky.”

Co říkáte na novelu školského zákona o maturitách a novou tzv. maturitní vyhlášku? Didaktické maturitní testy by se nově hodnotily pouze slovy uspěl/neuspěl namísto známek. Část pravomocí a opravování přechází na škol. Ředitel by mohl po studentech vyžadovat přečtení až 30 děl z povinné četby, namísto současných dvaceti.

Co se týká maturitní vyhlášky, provázejí ji podle mě zbytečné zmatky a prodlení. Myslím si, že její vydání trvá příliš dlouho. Je správné, že se přeneslo zpět na školy opravování slohových prací, naopak co se týká jiných částí, například hodnocení, zde si myslím, není návrh na rušení známek u státní části maturity dostatečně odůvodněn. Některé z těch věcí jsou zkrátka navržené chaoticky.

Sněmovní školský výbor dále zůstává bez předsedy. Tím se máte stát vy, ta pozice připadá ODS, vaše zvolení ale blokují už rok a půl poslanci hnutí ANO a vytýkají vám údajnou kumulaci funkcí. Myslíte si, že se ještě v tomto volebním období předsedou výboru stanete?

To je výborná otázka (smích). Poté, co byl Václav Klaus mladší vyloučen z ODS, jsem na pozici předsedy školského výboru kandidoval já. Poslanci ANO, jak říkáte, moje zvolení zablokovali a od té doby na té volbě nebyla žádná shoda a předpokládám, že už tak zůstane do konce volebního období. Argumentaci kumulace funkcí odmítám, podstatné je, čím se člověk zabývá a v čem se cítí být prospěšný. Pokud poslanci ANO zablokováním mého zvolení sledovali to, aby můj hlas nebyl více slyšet, pak je stejně slyšet i jako hlas řadového člena školského výboru. Na té funkci nelpím, oblasti školství a vzdělávání se věnuji a budu věnovat intenzivně a nepotřebuji k tomu být předseda školského výboru.

Začátkem září jste byl hostem na zahájení vzdělávacího projektu Český model amerického kongresu (ČMAK), jehož konání jste podpořil. Město Plzeň, kde děláte primátora je dokonce partnerem projektu. Nemyslíte si ale, že mnohé školy v podobných projektech namísto podpory spíše hází studentům, když to tak řekneme „klacky pod nohy” a od projektů je odrazují? Když dám příklad, řada škol odmítla účastníkům za projekt nezapočítat absenci. Není i to důvod, proč se mladí o politiku nezajímají, když chybí podpora i od školy?

Sice neznám žádný konkrétní případ, který jste zmiňoval, že by škola bránila studentům účastnit se této akce, odpovím ale obecně. Vzdělávání, myslím, už dávno není definováno tím, že žák sedí v lavici a učitel před tabulí něco vykládá. Myslím, že projekty, jako je ČMAK a řada dalších, mají ve vzdělávání nezastupitelnou roli. Jako učitel jsem se rovněž snažil, aby měli studenti možnost poznat něco jiného. Pokud takové případy odrazování od projektů jsou, je to ze stran škol krátkozraké a je to špatně. Netýká se to ale jenom projektů typu ČMAK, ale všech dalších aktivit. Čím pestřejší jsou podoby vzdělávání, tím větší rozhled díky nim mohou studenti získat a tím pro školy, pro společnost a hlavně pro ně samé lépe.

„Čím pestřejší jsou podoby vzdělávání, tím větší rozhled díky nim mohou studenti získat a tím pro školy, pro společnost a hlavně pro ně samé lépe.”

Myslíte si, že české školství mohou zlepšit iniciativy přímo od studentů a mladých lidí, jako je Česká středoškolská unie (ČSU)?

Určitě, koneckonců i ČSU má významný podíl na tom, že byla zrušená povinná maturita z matematiky. Zajímavým příkladem je i dopis dvou studentek 9. třídy, který nedávno zveřejnily Hospodářské noviny. Z vlastní zkušenosti vím, protože jsem až do roku 2017 sám učil, že může vznikat jakýsi odstup mezi studenty středních škol, kteří vnímají svět spíše prostřednictvím moderních technologií a učiteli, kteří přece jenom vyrůstali v jiné době a svět sociálních sítí a moderních technologií jim není tak bytostně blízký jako vám. Proto dávají-li třeba žáci a studenti podněty v této oblasti, je to jedině dobře. Jsem zastáncem toho, že dobrá řešení se rodí, když o nich diskutuje hodně lidí. Myslím si, že iniciativám středoškoláků, nebo těch, kteří jsou obecně „uživateli škol”, by mělo být nasloucháno a měly by být dobře zvažovány.

Jste politik a zároveň učitel. Jak zvýšit zájem mladých lidí o politiku a veřejné dění (v Česku se o politiku zajímají mladí lidé nejméně z celé OECD). Jakou roli by to měla hrát škola?

Toto je velmi citlivá záležitost a zároveň velmi důležitá otázka. Školský zákon definuje, že škola nesmí být prostorem, kde by docházelo k propagaci jakékoliv politické strany nebo hnutí, na druhou stranu si myslím, že je přímo povinností školy, vysvětlovat svým žákům, co je vlastně veřejné dění a co znamená politika a jak funguje. Nemyslím si ale, že by malý zájem českých studentů o politiku byl chybou českých škol. Myslím si, že velký podíl na tom máme právě my politici, když podle mého názoru málo mluvíme směrem k prvovoličům a mladým lidem. Nemluvíme o tématech, která vás zajímají, málo se snažíme vás k té politice přitáhnout. Máme ve Sněmovně příklad politika a poslance, který se popularizaci politiky mezi mladými věnuje s nebývalým úspěchem, a ohlas, který má, svědčí o tom, že to funguje a že se mladí lidé zajímají o to, co se ve Sněmovně nebo obecně ve veřejném prostoru děje, je-li jim to prezentováno způsobem, který je pro ně srozumitelný a zajímavý.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.