Foto: Pixabay
Ministerstvo školství v pondělí odmítlo stanovení minimální hranice úspěšnosti ke přijetí na maturitní obory, tzv. cut-off skóre, jak jej požaduje Asociace krajů ČR a její předsedkyně Jana Vildumetzová (ANO). Ministr Robert Plaga (za ANO) si myslí, že by návrh nevedl ke zlepšení kvality školství. Podpořili ho také zástupci zaměstnavatelů i odborů.
S kontroverzním návrhem přišli hejtmané, kteří si myslí, že za nynějších pravidel, kdy si jednotlivé parametry hranice pro přijetí určují samy školy, studují i žáci, kteří k tomu nemají předpoklady. To podle nich snižuje úroveň vzdělávání. Podle nich by se počet žáků měl přizpůsobit trhu práce.
Proti se však postavil ministr Plaga, podle něhož není dobrým nápadem bránit dětem ve vzdělávání. Ten si myslí, že Česko je zemí, kde děti ze sociálně a ekonomicky slabších rodin mají výrazně nižší šance na vysokoškolské vzdělání než jinde v Evropě. Zároveň zdůraznil, že ze šetření školní inspekce na čtyřicítce škol, kde se u maturit nejvíce propadá, vyplynulo, že na vině je především špatná úroveň škol a učitelů.
„Musíme vykonávat důsledný dohled nad kvalitou středních škol, ale nikoliv přes nástroj bariéry vstupu na školy. Musíme podporovat technické vzdělávání a motivovat školy, aby se tomu věnovaly. Cesty ke zvýšení kvality jsou jiné než cut-off skóre,“ prohlásil Plaga na tiskové konferenci.
Cíl návrhu? Levná pracovní síla, říká Kartous
Vedoucí komunikace informačního centra o vzdělávání EDUin Bob Kartous si myslí, že očekávaný nárůst 10 % žáků, jejichž vzdělání skončí nejlépe výučním listem, naopak zhorší jejich šance na uplatnění na pracovním trhu.
V článku pro Hospodářské noviny napsal: „Jak víme z výzkumu PIAAC, což je měření kompetencí mezi dospělými, čeští absolventi učilišť se v matematické, čtenářské a informační gramotnosti nijak zásadně neliší od těch, kdo mají pouze základní školu. Jinými slovy, při stavu českých učilišť, demotivaci žáků v nich a úrovni získaného vzdělání chtějí kraje o 10 % zvýšit počet lidí, kteří budou na trhu práce těžko uplatnitelní. Zato ale půjde o velmi levnou pracovní sílu a to je pravděpodobně skrytý cíl tohoto „bohulibého“ snažení o „zvýšení kvality vzdělávání.“
Ve stejném článku pro Hospodářské noviny dostala prostor k vyjádření k dispozici také šéfka Asociace krajů Vildumetzová (ANO). Zde nabízíme její závěrečná slova: „Cut-off skóre tedy musí být jedním ze souborů opatření, kterými pozvedneme úroveň českého školství. V jeho zavedení vidíme my hejtmani především posílení motivačního prvku, důraz na přípravu a vynaložení alespoň nějakého úsilí, aby se žák na střední školu dostal. A jestliže rozhodnutí o přijetí či nepřijetí nadále zůstane jen na vedení škol, které si konkurují a mezi sebou o žáky soutěží, obávám se, že kvalita středního vzdělávání bude dál klesat.“
Hejtmané přišli i s dalšími nápady, jak české školství zlepšit. Novela školského zákona z pera zastupitelů Karlovarského kraje, kterou se bude tento týden zabývat Poslanecká sněmovna, počítá s tím, že by krajští radní mohli ředitelům škol, u nichž je kraj zřizovatelem, diktovat, kolik dětí ke studiu přijmou. Vláda k tomuto návrhu vyslovila nesouhlasné stanovisko a zamítnutí se očekává i ze strany poslanců. Naopak Karlovarský kraj chystá další návrh, který by postihoval i soukromé školy.
Ohledně ministra Plagy, který zavedení cut-off skóre na rozdíl od premiéra Babiše brání, se v poslední době začalo mluvit o možné výměně, a přestože se za něj postavilo mnoho subjektů včetně učitelů a škol, možnost konce nad ním stále visí. Spekulovalo se například o bývalém brněnském primátorovi Petru Vokřálovi či právě hejtmance Vildumetzové.
