Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

08.06.2021 09:55

Mládežnické organizace KDU-ČSL se sloučily. Nový předseda má šanci se stát poslancem

O minulém víkendu se v Brně sloučily dvě mládežnické organizace KDU-ČSL: Mladí lidovci a Mladí křesťanští demokraté. Lidovci měli dvě mládežnické organizace od roku 2012, kdy se mladí příznivci KDU-ČSL kvůli osobním i ideovým sporům rozštěpili. Předsedou sloučené organizace byl zvolen Radovan Gaudyn, který v podzimních sněmovních volbách kandiduje ze čtvrtého místa na kandidátce SPOLU v Ústeckém kraji. Má tak relativně vysokou šanci dostat se do Sněmovny. „Pokud bych se stal poslancem, byl by vzkaz všem mladým, že má smysl se společensky angažovat. Postavení mladých v politických stranách v Česku je podle mě dost smutné,“ říká Gaudyn.

Mladí křesťanští demokraté jako mládežnická organizace lidovců vznikla už v roce 1998. Za svoji více než dvacetiletou historii ve spolku působilo několik pozdějších vrcholných politiků KDU-ČSL, například expředseda strany a současný poslanec Pavel Bělobrádek. V roce 2012 se od Mladých křesťanských demokratů odštěpila část členů kvůli osobním a ideovým rozporům. Založili konkurenční organizaci Mladí lidovci, která se měla více zaměřovat na vzdělávání a méně na aktivismus a ideologické proklamace, kterými byli vyhranění Mladí křesťanští demokraté pověstní. Tehdy neparlamentní KDU-ČSL tak měla mládežnické spolky hned dva.

Dvě konkurenční mládežnické organizace se však začaly v posledních letech opět sbližovat, o což usilovala i mateřská KDU-ČSL. Předsedou Mladých křesťanských demokratů se v roce 2019 stal Benjamin Činčila, který označil opětovné sjednocení spolků za prioritu pro svůj mandát. V průběhu tří let probíhaly společné akce a jednání, která řešila možné sloučení v ideologické i praktické rovině. K definitivnímu sloučení formálně došlo právě na víkendovém sjezdu obou organizací v jihomoravské metropoli.

Historický okamžik

Slučovacího sjezdu se zúčastnilo zhruba 120 delegátů, pro sjednocení hlasovalo 90 procent z nich. Akce se zúčastnili i členové vedení KDU-ČSL, která spojení sil mládežnických organizací podporuje. Vystoupili tu předsedkyně lidoveckého senátorského klubu a 1. místopředsedkyně strany Šárka Jelínková nebo hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. U podpisu smlouvy byl za mateřskou stranu její místopředseda, náměstek brněnské primátorky a bývalý předseda Mladých lidovců Petr Hladík.

Zleva: dosluhující předseda Mladých lidovců Václav Pláteník, místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík a dosluhující předseda Mladých křesťanských demokratů Benjamin Činčila, Foto: Mladí lidovci

„Jednalo se o historický okamžik. Mladí lidovci ukázali, že jim jde hlavně o výsledky a dobrou spolupráci. Oceňuji jejich nasazení. V dnešní době jsme spíše svědky, že se spolky a organizace rozdělují, než že by se slučovaly. Od sloučení si slibuji především spojení toho dobrého z obou organizací,“ uvedl k tomu Hladík ve svém vyjádření v tiskové zprávě. Dodal, že Mladí lidovci jsou pro KDU-ČSL velmi důležití, řada z nich totiž působí v komunální politice. Sjezdu se účastnili také ředitelé spřátelených politických nadací, jako je Institut pro křesťansko-demokratickou politiku a zástupci mládežnických organizací z Česka i ze Slovenska: Karel Pelikán z TOP týmu a zástupci Kresťanskodemokratické mládeže Slovenska.

Vzkaz mladým, že to má smysl

Spojení Mladí lidovci mají nyní 439 členů ve 12 krajích a zařadili se tak mezi nejsilnější mládežnické organizace v Česku. Předsedou spolku mladých podporovatelů KDU-ČSL se stal Radovan Gaudyn. Gaudyn letos dokončil studium na plzeňské právnické fakultě, je také členem Evropské asociace studentů práv a místopředsedou akademického senátu. Mladý právník doposud působil v celostátním výboru Mladých lidovců, v mládežnické organizaci dřív zastával pozici místopředsedy.

V podzimních sněmovních volbách kandiduje čtyřiadvacetiletý Gaudyn jako nejmladší lidovecký lídr za koalici SPOLU v Ústeckém kraji. Na kandidátce obsazuje čtvrté místo, má tak poměrně reálnou šanci být do dolní komory parlamentu skutečně zvolen. „Pokud bych se stal poslancem, byl by vzkaz všem mladým, že má smysl se společensky angažovat, protože i oni jsou schopni dosáhnout postavení, ve kterém mohou měnit svět k lepšímu,“ říká Gaudyn, který může být na podzim z předsedů českých mládežnických organizací jediným sněmovním politikem.

Postavení mladých lidí v české politice je podle něj dlouhodobě tristní – a zmiňuje příklad Německa, kde má téměř každý předseda mládežnické organizace jisté místo za mateřskou stranu v příštím Bundestagu. „V tomhle ohledu jsou lidovci jednou z nejprogresivnějších stran,“ říká mladý kandidát Gaudyn a zmiňuje příklad šestatřicetiletého jihomoravského hejtmana Grolicha nebo sedmadvacetiletého náměstka jihočeského hejtmana Františka Talíře.

„Myslím si, že přehlížení mládežnického vzdělávání v Česku má negativní dopad na celou místní politickou kulturu. Kdyby byl předseda mládežnické organizace zároveň poslancem nebo jiným vrcholným politikem, ukázal by – hele, jde to, má to smysl! Nemusí jít jen o mě,“ říká pro Studentské listy Gaudyn.

Předseda sjednocených Mladých lidovců Radovan Gaudyn, Foto: Mladí lidovci

Na pozici 1. místopředsedkyně byla opět zvolena Helena Martinková, ve funkci bude mít na starosti organizování akcí a projektů. Ve vedení zasedne ještě Martin Polívka (agenda PR a komunikace), Vít Mikušek (zahraniční a vnější vztahy) a Patrik Cibere (členská základna).

Kontroverze minulostí

Mladí křesťanští demokraté byli vždy vyhranění více pravicově a konzervativně a v hodnotových otázkách byli oproti mateřské KDU-ČSL ještě daleko radikálnější. V minulosti pořádali protipochod vůči LGBT festivalu Prague Pride, spolupracovali s ultrakonzervativním spolkem Hnutí pro život, který bojuje proti potratům a je spojován s homofobními postoji. Ve svém programu se Mladí křesťanští demokraté dlouhodobě vyslovovali proti registrovanému partnerství, potratům, imigraci nebo dokonce zákazu tělesných trestů na školách. S domovskou KDU-ČSL panovaly ideové neshody také například v přístupu k Evropské unii.


V původní verzi textu jsme uvedli, že spolek Hnutí pro život „bojuje proti homosexuálům“. Formulaci jsme se po upozornění rozhodli upřesnit. Kontroverzní a homofobní postoje jsou spojené hlavně s minulostí organizace, ta se však dnes k problematice práv LGBT odmítá vyjadřovat a být s ní spojována.


Právě tyto kontroverze spojené s Mladými křesťanskými demokraty byly jedním z důvodu odštěpení Mladých lidovců. V organizaci tak musela přijít rozsáhlá generační obměna, aby mohly slučovací rozhovory vůbec začít. „Museli jsme mít jistotu, že zmíněné kontroverze jsou opravdu minulostí. Myslím si, že i vývoj ukázal, že vymezovat se vůči různým fenoménům není cestou,“ říká předseda sloučené lidovecké mládežnické organizace Gaudyn.

Nemá ani strach, že by se Mladí lidovci s příchodem členů bývalých Mladých křesťanských demokratů vychýlili do více pravicově-konzervativních pozic. „Kdybychom o tom nebyli přesvědčeni, nikdy nedojde ke sloučení. Cesta k němu byla opravdu dlouhá,“ vysvětluje Radovan Gaudyn. „Sám jsem nebyl původně pro tu myšlenku úplně nadšený. Nyní si ale myslím, že je to správná cesta.“

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře