Poslanci a senátoři, zastavte Miloše Zemana, žádá více než 20 000 signatářů Výzvy senátorům. Jsou znepokojeni jeho výroky o Bezpečnostní informační službě, které podle jejich názoru překročily hranici vlastizrady. „Co už jiného by mohlo indikovat spojení hlavy státu se zájmy nepřátelské mocnosti, než právě urážky vlastní Bezpečnostní informační služby a snižování její kredibility doma i v zahraničí?“ táží se autoři. Mezi nimi i překladatel Fedor Bruoth, který na toto téma hovořil se Studentskými listy.
Proč jste se rozhodl tuto výzvu napsat?
Bezprostředním impulsem a příslovečnou poslední kapkou bylo nanejvýš pobuřující a znepokojivé urážlivé vyjádření prezidenta na adresu BIS. V žádné normální civilizované zemi se hlava státu nepokouší zlikvidovat či zneškodnit instituci, která zajišťuje bezpečnost země. I pokud by k ní snad měla oprávněné výhrady, řešila by je v důvěrné komunikaci s vládou a s danou institucí. Je však obecně známo, že BIS má velmi dobré výsledky, jméno a má i čelné místo i ve srovnání s institucemi jiných států. Když vezmeme v potaz Zemanova nepravdivá vyjádření v kauze Novičok (prezident prohlásil, že se v Česku vyráběla a testovala nervově paralytická látka novičok, která v březnu 2018 téměř otrávila v britském Salisbury bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, což opakovaně popřela ministryně obrany – pozn. redakce) – šitá na míru potřebě Vladimíra Putina (ruského prezidenta – pozn. redakce) zamlžit případ pokusu o vraždu a vraždy novičokem ve Velké Británii –, jde zde již o řetězení velezrádného jednání proti zájmům státu, který má Zeman reprezentovat a nikoliv manipulovat.
Jaký je její ideální výsledek?
Ideálním výsledkem by bylo alespoň malým dílem napomoci ke kýženému rozhodnutí Senátu zahájit proces ústavní žaloby za velezradu. Víme, že taková žaloba má stěží šanci projít Sněmovnou při jejím současném složení. Mlčet však nesmíme a nechceme. Naštěstí jsou ještě v zemi politici, kteří nerezignovali na právní stát a na jeho místo v EU a v NATO. Připomínám, v této souvislosti, schůzi senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, která se uskutečnila 18. 12. 2018 za přítomnosti zástupců Bezpečnostní informační služby. Předseda výboru, senátor Pavel Fischer, poté zdůraznil, že vrchní velitel ozbrojených sil zpochybnil ukotvení České republiky jako členské země EU a NATO. Výbor se zabýval i prohlášeními prezidenta v kauze novičok, která jsem zmínil v odpovědi na vaši předchozí otázku. Svým pozváním velvyslanců členských zemí NATO téhož večera do Senátu se dle mého názoru výbor jasně distancoval od Zemanova manévrování směrem k Moskvě.
Víme, že taková žaloba má stěží šanci projít Sněmovnou při jejím současném složení. Mlčet však nesmíme a nechceme.
Jaký je její pravděpodobný výsledek?
Za významný výsledek výzvy považuji aktivizaci občanů, jejichž a naděje a aktivity se snaží ruská propaganda se svými českými hlasateli zlikvidovat. Stačí si číst komentáře signatářů, kteří ventilují své obavy a hněv ze současného vývoje a navzájem se utvrzují, že nejsou sami, kdo to tak cítí. Oproti petici z roku 2014 ve stejné věci, která získala 111 688 podpisů, je našich stávajících 22 000 hlasů málo, ale za měsíc od zveřejnění výzvy to považuji za velmi dobrý výsledek. Navíc musíme vzít do úvahy, že podobně jako za normalizace v roce 1969 (kterou jsem coby pamětník zažil), i tentokrát se lidé již začínají obávat vyjádřit svůj názor.
Je dosti sdílený názor, že liberalizace za Gorbačova (Michajla Gorbačova – bývalého sovětského vůdce na konci 80. a začátku 90. let – pozn. redakce), jak v Rusku, tak i u jeho satelitů, byla plánem KGB, která pochopila, že v konfrontaci s USA a EU nemá šanci ekonomicky ani vojensky držet krok, a proto realizovala projekt přechodu na centrálně řízený kapitalismus na způsob Číny, který by opět držela pod kontrolou. Je těžké si představit, že by se jinak v tak sevřeném systému řízení země, jaký byl v SSSR, najednou dostala na vrchol moci osobnost, jakou byl Michail Gorbačov s jeho projektem liberalizace systému. V ČR byl v rámci tohoto projektu založen Prognostický ústav a Miloši Zemanovi bylo dovoleno v době tuhé cenzury napsat článek, který odhaloval slabiny systému a jeho ekonomiky, aby tak Zemana nachystali jako „disidenta“ do připravovaného nového systému. V tom ústavu byl i Václav Klaus, Vladimír Dlouhý (český ekonom, bývalý místopředseda Občanské demokratické aliance a ministr průmyslu a obchodu v letech 1992 až 1997) a řada dalších. Jediným faktorem, který Rusku v prvních letech po převratu zkřížil jeho plány, byla volba Václava Havla prezidentem. Havel pak ovšem již na přelomu století mluvil o „blbé náladě“. Osobně nepochybuji, že ta nálada k nám již tenkrát byla implantována z Ruska s cílem zpochybnit systém a podlomit důvěru občanů ve své instituce. Václav Klaus a Miloš Zeman pak byli ti, od kterých Rusko očekávalo změnu demokratických poměrů směrem zpátky k Rusku, a oni to přání plnili a doposud plní.
Jakou tendenci mají podpisy?
Jak to bývá, zprvu vzestupnou, až k tisícům podpisů denně, nyní po svátcích sestupnou. Je však až neuvěřitelné, že stovky lidí výzvu podepisovaly i o Vánocích a na Silvestra. Uvidíme, zda tempo podepisování v novém roce po návratu lidí k běžnému rytmu opět stoupne z několika málo set někam k loňskému průměru 900 podpisů denně, nebo zda je to nyní již maximum dosažitelného. Myslím, že z těch 111 tisíc signatářů petice z roku 2014 již není mnoho z nich připraveno podepsat i tuto výzvu. Možná jsou zklamaní, že ta petice tenkrát nevyústila v ústavní žalobu, a pak také, jak jsem zmínil dříve, lidé se již bojí promluvit a projevit své názory. Je to dědictví komunistického režimu a obavy plynou i z toho, že lidé vidí podobnost nynějšího vývoje politiky s „normalizací“ před půl stoletím.
Lidé se již bojí promluvit a projevit své názory.
Očekával jste toto od Miloše Zemana (například již od jeho prvního zvolení prezidentem)?
Někteří mí známí říkali, že horší než Klaus už Zeman být nemůže, ujišťoval jsem je o opaku, ale až takový nářez jsem nečekal. Myslím, že jeho vulgární a agresivní vyjadřování, které někteří signatáři zmiňují ve svých odmítavých komentářích na prvním místě, je jen pláštíkem, show, která má zakrýt dění směrem k návratu k totalitnímu režimu. Většině lidí však vadí v první řadě jeho destruktivní a nebezpečné zásahy do zahraniční politiky země, k nimž nemá z ústavy žádný mandát; je to vláda, která má o zahraniční politice rozhodovat.
Od napsání výzvy uběhl téměř měsíc, co nového se ohledně jí a těch, kterých se týká, odehrálo? Upoutalo v této souvislosti něco vaši pozornost?
Je to již zmíněná schůze senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jinak asi nic dalšího – musíme si uvědomit, že byly svátky, s nimiž „výhybkáři“ směrem k totalitě počítají jako s pro ně pozitivním faktorem ztišení ve veřejném prostoru.
V různých diskusích jste označován za kavárníka atd.; objevily se i komentáře, že zpochybňujete výsledky svobodných voleb, vůli lidu.
Ty diskuse nečtu, nemám na to čas a nemám ani zájem. Když jsem si zpočátku přečetl desítky prvních reakcí ve zprávách, zasílaných autorům výzvy, zaznamenal jsem pouze pozitivní reakce. Pak jsem slyšel, že mi někde někdo vyhrožuje koncentrákem, ale to jsou běžné metody pohrobků komunistického režimu (jsou mezi nimi odborníci na dezinformace) a proruských trollů.
„Kavárník“? To není označení „na úrovni doby“. Pan Zeman zjistil, že ta nálepka už vyčpěla, nyní jsme „lepšolidi“. I když si myslím, že jediný, kdo se ve skutečnosti považuje za „lepšočlověka“ je on sám, pohrdající lidmi, a to také (nebo zejména) těmi, kdo ho volí. Zaznamenal jsem jeho dávnější výrok, že třetina obyvatelstva je slabá duchem a další třetina je debilní.
„Kavárník“? To není označení „na úrovni doby“, pan Zeman zjistil, že ta nálepka už vyčpěla, nyní jsme „lepšolidi“.
Zpochybňujete ty výsledky?
Rozhodně odmítám tvrzení, že ti, kdo protestují proti Zemanovu otáčení kormidla zahraniční politiky na Východ, tím zpochybňují výsledky voleb. Otázkou je, nakolik pro volby platí označení „svobodné“, když si uvědomíme rozsah a sílu ruské dezinformační kampaně, která sofistikovanými metodami vymývá mozky a mění myšlení a preference řady našich spoluobčanů. Také je známo, že Zeman se už ke svému prvnímu mandátu prolhal a výrazně mu pomohl také inzerát se lživými tvrzeními o Karlu Schwarzenbergovi (poslanci za TOP 09, bývalému ministrovi zahraničí a prezidentskému kandidátovi v roce 2013), zveřejněný den před volbami, o němž se říká, že byl připraven a publikován za ruské peníze. V každém případě však respektovat výsledek voleb neznamená to Zemanovo „shut up“ – být zticha po celé období jeho mandátu. Každý občan má právo vyjadřovat se k práci svých volených zástupců včetně prezidenta. Když jeho jednání jde nad rámec ústavy a mění naši zahraničněpolitickou orientaci, je nutno se ozvat. Prezident není císař, jak by si snad již mohl myslet, je to nejvyšší, občany placený, státní úředník.
Otázkou je, nakolik pro volby platí označení „svobodné“, když si uvědomíme rozsah a sílu ruské dezinformační kampaně, která sofistikovanými metodami vymývá mozky a mění myšlení a preference řady našich spoluobčanů.
Jak je tedy možné, že polovině společnosti nevadí nebo vyhovuje tento jeho výrok?
Do značné míry se na tom podle mne podepsala čtyři desetiletí podivného umělého systému, zvaného komunismus. A po listopadu 1989 nedostatky vzdělávání, ve školství i ve veřejném prostoru obecně, o tom, jak má fungovat demokratický systém. Školáci a studenti se dovědí mnohem podrobnější informace o starém Egyptě než o historii své země v minulém století. I proto lze spoustou lidí snadno manipulovat. Ovšem lví podíl mají dezinformace, které jsou první zbraní, nasazenou Ruskem v jeho hybridní válce proti jeho bývalým vazalským státům s cílem dostat je opět do jeho sféry vlivu, do totální závislosti na jeho vůli. V roce 1968 k tomu byla potřebná letadla a tanky, dnes stačí mnohem levnější dezinformace na internetu, na jejichž počátku byla rafinovaná věta: veřejnoprávní média vám lžou. Když to dnes řekneme my o ruských a Ruskem ovládaných médiích, jsme až druzí v pořadí. Jejich lži se již staly „alternativní pravdou“.