02.08.2019 16:24

Módní průmysl zpomaluje – proč by se tento trend měl týkat také vás?

Redakce

Módní kousky, které nám nesmí chybět? Jednoznačně ty, které zbytečně nezatěžují životní prostředí a nevyrábí je dospělí nebo děti v nelidských podmínkách. To je trend pomalé módy. Že jste se zatím tím, jak se vyrábí vaše oblečení nezabývali? Nevadí, nikdy není pozdě začít.

Patříte-li mezi ty citlivější jedince, kteří se zamýšlí nad tím, jak by mohli naší planetě ulehčit od stále přítomného konzumu, pak by neměla vašemu zájmu uniknout pomalá móda. Podle statistik Ministerstva životního prostředí Češi ročně vyprodukují 20 kilogramů (!) textilního odpadu, který se vyhodí na skládky. Proto se stále více lidí začíná zamýšlet nad tím, jak přírodě trochu ulehčit. Pomalá móda není žádná věda, a pokud tápete, budete mile překvapeni, kolik informací je možné na internetu dohledat. Navíc kromě dobrého pocitu ušetříte také peníze a čas, který byste jinak strávili běháním po obchodech.

Méně je někdy více

Pojem pomalá móda (v originále slow fashion) se objevil teprve nedávno, a to v roce 2007, kdy ji poprvé pojmenovala Angličanka Kate Fletcherová z londýnského Centra pro udržitelnou módu: „Pomalá móda je o navrhování, výrobě, spotřebě a lepším životě výrobku. Pomalá móda není založená na bázi času, ale kvality. Není opakem rychlé módy, ale je založena na odlišném přístupu, ve kterém si jsou designéři, podnikatelé, maloobchodníci a spotřebitelé více vědomi toho, jaké mají výrobky dopady na pracovníky, společnost a ekosystémy.“

A co si pod pomalou módou představit v praxi? Může se jednat o podporu nezávislých módních návrhářů, lokální produkce, recyklace i zápůjčky oblečení. Stejně tak v tomto stylu fungují second-handy, fair trade organizace, ale i některé větší módní domy. V posledních letech se také rozmohly workshopy typu „udělej si sám“, kdy máte možnost si během víkendu či pár dnů ušít vlastní kousky oblečení, ze kterých budete mít určitě radost.

Pomalá móda si tak zcela jistě nachází své místo na trhu a hlavně získává stále více uvědomělejších zákazníků po celém světě. „Pomalá móda by měla eliminovat tlak nadnárodních korporací na neustále se zvyšující spotřebu v módním průmyslu a měla by se stát odpovědí na zodpovědný přístup k nakupování módních kousků, vysvětluje travel blogerka Veronika Šubrtová alias „Weef, která žije heslem
„míň věcí, víc zážitků. Jak její heslo napovídá, zabývá se také minimalismem a společenskou odpovědností vůči naší planetě, která souvisí i s pomalou módou a nakupování věcí s rozmyslem.

 

 

 

Proč by nás to mělo zajímat?

Každý den se na nás z výloh hrnou lákadla v podobně módního oblečení, které máme na dosah ruky. Rychlé tempo se promítlo také do módního průmyslu, kdy už nemáme jen kolekce jaro-léto-podzim-zima, ale oblečení v regálech se střídá co týden. K největším dovozcům textilu do západních zemí patří i Bangladéš.

Není neobvyklé, že zde v továrnách na výrobu oblečení pracují i malé děti. Směny přitom bývají dvanáctihodinové a pracuje se zde sedm dní v týdnů. V Bangladéši pomáhá mj. humanitární organizace ADRA, ve spolupráci s níž Veronika natočila dokumentární film o životě místních obyvatel. Ten se vedle běžného života dotkl také tématu chudoby, vzdělávání a dětské práce, které s textilním průmyslem v tomto kontextu částečně souvisí.

Právě jedním z důvodů našeho působení v Bangladéši je vedle vysoké negramotnosti, brzkých sňatků dětí, chudoby a prostituce také dětská práce, a to nejen v textilních továrnách. Je zde zakázaná, ale děje se. Pomáháme tzv. slumovým dětem zajistit vzdělávání, a tím je dostat ze začarovaného kruhu,“ popisuje koordinátorka projektu Michaela Kroulíková z organizace ADRA.

Také z těchto důvodů se již někteří lidé více zamýšlí nad tím, odkud daný kousek oblečení pochází, a za jakých podmínek byl vyroben. Někdy je dobré se v tom rychlém tempu zastavit ještě před tím, než sáhneme po dalším tričku, třeba jen proto, že je ve slevě, nebo že si ho prostě můžeme koupit. Nemusíte nutně změnit svůj postoj od základů, ale pokud zařadíte alespoň některé prvky pomalé módy do svého rozhodování o další koupi, můžete planetě, ale i sobě, trochu ulehčit. Protože co si budeme povídat, přeplněné skříně ještě nikomu štěstí nepřinesly.

Autorem článku je organizace ADRA, která působí Bangladéši od roku 1999. Pomáhá dětem z nejchudších rodin zajistit kvalitní vzdělání, jídlo ve školách a základní školní vybavení. Kvalitní vzdělání může pomoci dětem i jejich rodinám dostat se z bludného kruhu chudoby a dává jim naději na lepší budoucnost.

Komentáře