Ve čtvrtek 26. února dosáhla evropská občanská iniciativa (ECI) „My voice, My choice“ svého cíle. Zástupci Komise oznámili, že členské státy mohou využít Evropský sociální fond plus (ESF+) aby podpořili bezpečné a dostupné interrupce pro ženy nejen z dané země. Podle koordinátorky iniciativy Niky Kovač nemá přístup k bezpečným interrupcím na 20 milionů žen po celé Evropě. Nejvíce je tento problém znát v Polsku, Maďarsku nebo třeba v Německu, kde jsou interrupce také omezené.
My Voice, My Choice získala přes 1.1 milionu podpisů ze všech 27 zemí od dubna 2024 do dubna následujícího roku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a komisařka pro rovnost Hadja Lahbib obdržely otevřený dopis, ve kterém přední odborníci vyzývají Komisi k pozitivní a jasné reakci na iniciativu. Komise rozhodla, ale o adekvátnosti řešení mnozí spekulují.
Evropská občanská iniciativa
Evropská občanská iniciativa byla představena v Lisabonské smlouvě, ale oficiálně začala platit až od dubna 2012. Je to prostředek, který můžou využít občané k ovlivnění evropské agendy. Pokud návrh podepíše minimálně milion občanů minimálně sedmi členských zemí, pak ho musí projednat Evropský parlament. Evropská komise pak v horizontu šesti měsíců musí zveřejnit svoje rozhodnutí.
Komise členským státům doporučila, aby stávající program ESF+ doplnily o podpůrné projekty pro dostupnost bezpečných interrupcí. Výsledkem je tedy prakticky poukázání na již existující fondy, které může každý stát využít k trochu jiným účelům než dříve. Fond je v současnosti určen mimo jiné na zdravotní a sociální projekty. Komisařka pro rovnost Hadja Lahbib zdůraznila, že prostřednictvím ESF+ lze financovat jak samotné lékařské zákroky, tak související náklady, například dopravu žen do zemí, kde jsou interrupce legální. Komise současně konstatovala, že podle unijních smluv má EU v oblasti zdravotnictví pouze podpůrnou roli (usměrňování a financování služeb, apod.). Konečné rozhodování o podmínkách interrupcí zůstává na členských státech. Jak uvedla Komise v oficiálním prohlášení: „Opatření EU musí respektovat odpovědnost členských států za vypracování vlastní zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče.“
Je sociální fond opravdovým řešením?
Reakce na tento výsledek jsou smíšené. Zároveň ukázal, že Evropská unie je ochotná zabývat se právem na interrupce jako otázkou veřejného zdraví. „Dveře se otevřely,“ říká Nika Kovač. Kriticky ovšem dodala, že je zklamaná, že Komise nepřidělila žádné nové finanční prostředky. Podobně se vyjádřila i organizace KONSENT, který poukázala na to, že bez povinnosti a vyhrazených financí bude jakákoliv změna v oblasti interrupcí na ochotě jednotlivých vlád. To by nemusel být problém, pokud by se jednalo o státy jako Francie, která začlenila právo na potrat do Ústavy, nebo Švédsko, jeden z hlavních průkopníků ženských práv. Jedná se však o státy jako již zmíněné Polsko, nebo třeba Bulharsko, kde sice potraty legální jsou, nicméně přístup k nim je obtížný.
Odborníci z Centra pro reprodukční práva hodnotí rozhodnutí Komise jako významné z pohledu jasného stanoviska: „Komise poprvé jasně potvrdila, že stávající fondy EU mohou být použity na překonání překážek v přístupu k interrupcím v rámci EU“. Přesto kritizují, že nešla ještě dál, tedy že nevznikl nový zákon ani specializovaný fond. Podle nich je nyní zásadní, aby Komise rychle vydala jasné pokyny a technickou pomoc. Tak by státy mohly skutečně prostředky použít, a aby se nezůstalo pouze u formálního souhlasu a „vyjádření podpory“.
Po roce a třičtvrtě snahy získat dostatek podpisů, boji s odpůrci potratů na internetu a přesvědčování poslanců evropského parlamentu a komisařů evropské unie se určitě jedná o vítězství. Minimálně dokázala iniciativa My Voice, My Choice donutit poslance a komisaře přemýšlet o ženských právech a zabývat se jimi. Důležitým výsledkem je také zahrnutí bezpečných interrupcí do Evropského sociálního fondu plus. Nedošlo sice k vytvoření nového zákona nebo speciálního fondu, ale je to první krok. Je teď na všech členských státech, aby to proměnily ve změnu zažité praxe, v ideálním případě posílením reprodukčních práv napříč EU.