Již více než pět let v jihovýchodní Asii naplno hoří občanská válka, které se v české mediální scéně dostává jen minimálního mediálního pokrytí. Zatímco pozornost upoutaly jiné konflikty, Myanmar se stal modelovým příkladem moderního hybridního střetu. Tato země s 55 miliony obyvatel se zmítá v etnických nepokojích prakticky od získání nezávislosti. Nová, brutální kapitola se však začala psát v roce 2021. Tehdy došlo k násilnému státnímu převratu, při kterém se moci znovu ujala armádní junta, známá jako Tatmadaw, což můžeme přeložit jako Královská nebo Vznešená armáda.
Od naděje k diktatuře
Cesta k demokracii přitom vypadala slibně. V roce 2011 se v zemi po dekádách izolace ujala moci civilní vláda v čele s Thein Seinem. Ačkoliv šlo o postavu úzce napojenou na armádu, reformy se zdály být na dobré cestě. Skutečný zlom přišel v roce 2015, kdy volby vyhrála Národní liga pro demokracii v čele s Aun Schan Su Ťij. Tato držitelka Nobelovy ceny za mír, na kterou ji kdysi nominoval i Václav Havel, se stala symbolem změn. Přestože byla nucena s armádou složitě kooperovat, její snaha o demokratizaci a omezení vlivu generálů vytvořila v armádních kruzích neudržitelné napětí.
Vše vyvrcholilo armádním pučem v únoru 2021. Následovala vlna masových protestů organizovaných hnutím občanské neposlušnosti. Odpověď junty byla nekompromisní: střelba do neozbrojených davů a brutální represe. Právě tento teror donutil část populace k radikálnímu kroku, založení Lidových obranných sil. Ozbrojená občanská síla začala s podporou etnických milic partyzánskou válku za nadějí demokratické budoucnosti a vlády práva.
Válka generace Z: Drony a 3D tisk
Tisíce mladých lidí, často příslušníků generace Z, opustily pohodlí měst a odešly do džunglí. Tam je etnické milice začaly cvičit v partyzánském boji. V jednotkách Lidových obraných sil se pohybuje průměrný věk vojáků kolem 20 až 25 let.
Proti obrovské přesile Tatmadawu, který disponuje těžkou technikou, letectvem a logistickým zázemím, museli rebelové nasadit inovativní strategie. Myanmar se po Ukrajině stal druhým nejaktivnějším bojištěm dronové války. Civilní drony, upravené pro shazování podomácku vyrobených výbušnin, pomohly rebelům narušit vzdušnou dominanci armády. Právě díky vzdušné síle si armádní síly držely dominanci nad městy a urbálními centry a nutily rebely se stahovat na venkov a do džunglí, které ale stále ve většině spadají pod armádní juntu. Ovšem díky dronovým útokům mohou rebelové narušovat infrastrukturu a nutit armádu, aby používala omezené zdroje na svoji protivzdušnou obranu.
Dalším unikátem je masové využití 3D tisku. Pokud povstalci seženou základní materiál jako pružiny a kovové trubky, dokážou si vytisknout funkční palné zbraně. Ty slouží především v taktice hit and run nebo k vyzbrojení rekrutů, kteří se následně snaží ukořistit skutečnou výzbroj nepřítele. Klíčovou roli hrají také sociální sítě. Slouží k šíření informací z bojiště, ale především k decentralizovanému financování armády skrze crowdfunding.
Dalším děsivým fenoménem moderní války je existence podvodných center vznikajících na pozadí války. Tento výnosný průmysl využívá nestability a bezpráví v zemi. Centra operují pod taktovkou organizovaného zločinu, často spravována cizinci, především čínskými mafiemi. Ty si za vysoké částky kupují ochranu u lokálních vojenských velitelů napojených na armádní juntu, ačkoli v některých pohraničních oblastech z nich profitovaly i určité rebelské skupiny. Zisky z těchto podvodů pak slouží k financování ozbrojených složek a nákupu zbraní.
Odehrávají se zde ty nejznámější typy podvodů, jako jsou romance scams (zneužívání citové důvěry pro vylákání peněz) nebo kryptoměnové podvody slibující rychlé zbohatnutí. Nejde jen o finanční kriminalitu, ale o masivní obchod s lidmi. Do center jsou pod falešným příslibem legitimní a dobře placené práce lákáni lidé v tíživé finanční situaci. Po příjezdu jsou jim zabaveny pasy a jsou drženi v uzavřených areálech bez možnosti odchodu. Pod hrozbou krutého fyzického násilí a mučení jsou pak nuceni trávit až šestnáct hodin denně okrádáním lidí na internetu.
Cena za svobodu
Důsledky bojů jsou drtivé. Odhaduje se, že přes 12 milionů obyvatel Myanmaru potřebuje humanitární pomoc a přes 3 miliony lidí byly nuceny opustit své domovy. Myanmar se také stal aktuálně nejvíce zaminovanou zemí na světě, civilisti se obávají v oblastech zasažených konfliktem kamkoliv chodit. Počet obětí konfliktu se pohybuje okolo 90 tisíc a neustále narůstá, za posledních rok jich bylo bezmála 13 tisíc. Často můžeme v Myanmaru pozorovat výpadky elektřiny a poškozenou infrastrukturu. Možnost příměří a ukončení bojů v dnešní nastavením sil nevypadá reálně a válka bude nejspíše pokračovat dokud jedna ze stran nevyjde jako vítězná.