Dno Baltského moře je poseto mnoha vraky lodí, které se zde za různých okolností potopily. Odhady hovoří o počtu okolo sta tisíc. Přes rybářské loďky, až po válečné stroje. Takových vraků je nespočet, jen u pobřeží Estonska je jich zdokumentovaných na pět set a každým rokem počet stoupá. A právě vraky lodí využívaných ve válečných konfliktech jsou velmi rizikové. Ne však všechny, ale jen ty, na kterých byl převážen nebezpečný válečný materiál. Jednou z nich je také tanker Franken. Německé plavidlo potopené na sklonku války v Gdaňském zálivu s sebou ke dnu vzalo také asi 3000 tun ropy. Kdyby unikla, způsobila by ekologickou katastrofu. Každým rokem hrozí únik více a více, díky postupující korozi, která loď ničí. Pokud se nezakročí, je katastrofa jen otázkou času.
Historie lodi Franken
Jednalo se o tanker třídy Dithmarschen a byl určen k zásobovacím účelům. Část lodi byla postavena v německém Kielu a část v dánské Kodani. Od roku 1943 byl nasazen, jako podpůrný taner křižníku Prinz Eugen. Mezi další úkoly tankeru patřilo i zásobování dalších plavidel v okolí Gdyně. Osudným se tankeru stal 8. duben 1945, kdy sovětské letectvo provedlo útok a pomocí torpéd, které zasáhly sklad munice, tanker zlikvidovalo. Přesně měsíc před podepsáním bezpodmínečné kapitulace Německa, jde Franken ke dnu v Gdaňském zálivu asi 23 kilometrů od města Gdaňsk a 11 od poloostrova Hel.
Fotografie Frankenu při útoku 8. dubna 1945. Zdroj: https://ejatlas.org/
Franken nešel ke dnu sám, s sebou vzal i 3000 tun ropy
Náklad, který 8. dubna 1945 tanker převážel nebyl nijak zvláštní – ropa. Pokud by se dostala na místo určení, nejdnalo by se o nic mimořádného. To se však nestalo. Místo toho skončil náklad na dně moře, kde také spočívá dodnes. Čas je však neúprosný, a tak vrak postupně koroduje a rozpadá se. Hrozí, že konstrukce nevydrží a zhroutí se, a tím se uvolní i toxický náklad. Každým rokem se oplechování lodi sníží o 0,1 milimetru, od potopení lodi se tedy jedná o skoro 0,8 centimetru. To, že se konstrukce dříve, či později zhroutí, je fakt, otázkou zůstává kdy.
Co by hrozilo, pokud by ropa unikla?
Pokud by se uvolnila i jen část celkového nákladu znamenalo by to, pro už tak znečištěný Balt, velkou ránu. Kontaminace by zasáhla zejména oblast kolem Gdaňsku. Znečištění by však zasáhlo nejen okolí Gdaňsku, ale rozsahem by dosahovalo, až hranic Kaliningradské oblasti.
Kontaminace ropou by vedla ke ztrátě mnoha živočišných druhů žijících v této části Baltu a narušení místního ekosystému. Další z potencionálních důsledků, který bychom neměli opomíjet, je ekonomický. Likvidace následků škod po úniku takového množství ropy, by stála mnoho financí. Nemožnost vést nadále průmysl spojený s lovem ryb, by pro místní znamenal další problém. Jedním ze segmentů ekonomiky, který by případná katastrofa také zasáhla, je turistický ruch. Postižená by totiž byla oblast, která je častým cílem turistů, zejména pak díku hanzovnímu městu Gdaňsk, které je jedním z nejnavštěvovanějších měst Polska. Znečištění by zamezilo koupání v moři. Únik toxické a karcinogenní ropy, by měl velice negativní dopad na zdraví místního obyvatelstva a dal by se tedy předpokládat i nárůst onemocnění rakovinou.
Jaké bude řešení?
Vědecká obec bije na poplach, ale polská vláda je, s ohledem na hrozbu, kterou Franken skrývá, v podstatě nečinná. V roce 2021 založila vláda program, který má, již po několikáté, prozkoumat vrak a posoudit jeho stav a další možnosti. Celková realizace projektu bude ale vyžadovat spolupráci hned několika zemí, a to ne vždy může být jednoduché. Zapotřebí bude mnoho financí a také technologií a vědců. Hovoří se až o 20 milionech eur potřebných pro zajištění ropy na Frankenu. V současnosti by měly probíhat přípravy na vyzvednutí. Do budoucna však bude potřeba zajistit i další vraky, které Balt skrývá a může se na nich nacházet potencionálně nebezpečný materiál.
