Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

04.09.2021 17:09

Návrat do škol po prázdninách jako peklo pro LGBT+ studenty. Jsou terčem šikany ze strany spolužáků i učitelů

„Spolužáci mi běžně říkali věci, jako že jsem holka, která si jen hraje na kluka, že tyhle LGBT nesmysly by se měly upálit, nebo že Zeman měl pravdu a lidé jako já by vůbec neměli existovat.” Návrat do škol po prázdninách se i letos pro mnoho LGBT+ studentů stává noční můrou, protože to pro ně znamená i návrat do homofobních školních kolektivů. Jak ukazují šetření jako to od veřejného ochránce práv, za útoky na LGBT+ studenty navíc často nestojí pouze spolužáci, ale také sami učitelé. 

Čtrnáctiletý trans chlapec Tobiáš letos v září nastupuje do osmé třídy na základní škole. Z návratu do školy po prázdninách, má, jak říká, strach. Nejednou se totiž kvůli své identitě stal od svých spolužáků opakovaně terčem slovních výpadů. „Běžně mi říkali věci, jako že jsem holka, která si jen hraje na kluka, že tyhle LGBT nesmysly by se měly upálit, nebo že Zeman měl pravdu a lidé jako já by vůbec neměli existovat,” popisuje Tobiáš, který kvůli svému věku ještě nemůže započít proces tranzice.

Transfobních komentářů přitom nebyl ušetřen ani od učitelů. „Když podle jména zjistili, že ‚jsem holka’, tak mi začali říkat, že bych se podle toho měl oblékat‚” říká Tobiáš. „Bojím se tam teď vrátit, jelikož přes léto jsem se hodně změnil, a chovám se víc, jak chci já. Spolužáci mě nikdy nemlátili, ale bojím se, že by mohli,” svěřil se redakci žák jedné z českých základních škol. Tobiášův případ přitom není v českém školním prostředí vůbec ojedinělý, jak ukazují dostupné studie.

„Léčit jedině zastřelením”

Podle šetření PROUD z roku 2016 se se slovními útoky na LGBT studenty setkala někdy více než polovina dotázaných studentů středních a vyšších ročníků základních škol. S vyčleňováním takových studentů z kolektivu alespoň někdy na 40 procent respondentů, s fyzickými násilím na nich více než pětina. Platforma PROUD ve své studii také upozornila, že homofobní chování vůči studentům a studentkám do velké míry závisí na typu školy. Gay studenti například mívají problémy spíše na středních odborných školách technického zaměření nebo učilištích, kde je v kolektivech převaha chlapců, naopak menší problém s coming outem v třídách humanitního či uměleckého zaměření s převahou dívek.

Podle výzkumu veřejného ochránce práv z roku 2019 v Česku dochází k diskriminaci LGBT lidí vůbec nejčastěji právě ve školách. S nějakou formou diskriminace ze strany učitelů nebo spolužáků se setkalo 13 procent všech dotázaných LGBT lidí. „Zde se typicky jednalo o různé projevy zesměšňování, vyhrožování a šikany ze strany spolužáků a spolužaček. Zvládání takových incidentů je náročné i pro dospělé osoby; o to závažnější je, pokud se přihodí dětem a dospívajícím lidem ve věku, kdy může mít odmítnutí a vyčlenění z kolektivu, ve kterém dotyční tráví podstatnou část dne, obzvlášť devastační účinky,” upozorňuje úřad ombudsmana.


Zážitky s nenávistí na školách

V reakci na výzvu, kterou jsme postovali na sociálních sítích, se nám ozvalo několik LGBT+ se svými studenty s homofobií nebo transfobiií na školách. Pro úvodní ilustraci jsme vybrali příběh čtrnáctiletého trans chlapce Tobiáše, ale příběhů diskriminačního či nenávistného přístupu se nám dostalo víc. Mladá bisexuální žena Kateřina se sveřila se svou zkušeností z velké střední školy, do níž také dochází množství studentů často z ne dobrých sociálních situací a kde se objevovala řada patologických jevů. „Vzhledem k tomu, že jsem se ke svojí sexuální orientaci v tu chvíli až tam veřejně nehlásila a nebylo to moc patrné, tak jsem sodu dostávala napřímo málokdy,” podotýká, jiní LGBT studenti se však terčem stávali poměrně často.

„Je dobré vypíchnout i jednoho z pedagogů, který byl veřejně vůči sexuálním menšinám a svoje názory pak jako fakta přednášel i v nižších ročnících,” říká Kateřina. Ne všechny zkušenosti s českým vzděláváním však byly negativní. „Upřímně řečeno je naše gymnázium místem, kde jsem se v rámci města setkával s homofobií nejméně. Oporou mi bylo i vědomí, že jsme měli dokonce homosexuála v učitelském sboru,” řekl redakci anonymně muž, který se veřejně identifikuje jako bisexuál.


„Můj učitel mi řekl, že homosexualita je nemoc, načež jsem se ho zeptala, když je to teda nemoc, jak bych to měla léčit. Odpověděl, že se to nedá léčit, jedině zastřelením,” cituje výzkum jednu z dotázaných bisexuálních studentek. Homofobii, transfobii nebo nenávisti kvůli genderu se ve své tematické zprávě o šikaně na českých školách věnovala také Česká školní inspekce. Podle ní tvoří v celkovém objemu školní šikany napadání na základě orientace, identity nebo genderu 4,8% podíl.

Nenávist i na internetu či ve veřejném prostoru

„Z našeho pohledu není situace dobrá, což usuzujeme právě z vysokého počtu neoznámených útoků pro sexuální orientaci a genderovou identitu. Současně od klientů víme, že škola pro ně vždy nepředstavuje bezpečný prostor: taktéž máme obavy, zda učitelé prochází školením, které by se týkalo práce s homofobií, bifobií a transfobií,” říká Luboš Pavlovič z neziskové organizace In IUSTITIA, která poskytuje právní pomoc obětem násilí z nenávisti.

„Z případů, které jsme zaznamenali v posledních dvou letech, tvoří útoky motivované sexuální orientací a genderovou identitou na lidi mladší 18 let cca deseti procent,” vysvětluje Pavlovič s tím, že k napadání mladých LGBT lidí nedochází zdaleka jenom ve škole: setkávají se s ním i na internetu či ve veřejném prostoru. „Zaznamenali jsme také například případ, kdy byl patnáctiletý chlapec opakovaně verbálně napadán svým otcem kvůli sexuální orientaci, či napadení během festivalu Prague Pride, kdy byla mladá dívka napadena z důvodu sexuální orientace ve večerních hodinách v tramvaji neznámým mužem,” říká Pavlovič.

„Tato čísla však nejsou vypovídající, protože předsudečné útoky s homofobní, bifobní a transfobní pohnutkou nejsou v naprosté většině případů ohlašované. Oběti se stydí, útok je pro ně zraňující a snaží se na věc spíš zapomenout, případně nedůvěřují policii a nemají pocit, že by se nahlášením něco změnilo a že by dosáhly spravedlnosti,” doplňuje.

Více LGBT+ tématiky do osnov sexuální výchovy, požadují studenti

„Situace na středních školách se pomalu zlepšuje, ale mnoho studentů by svou školu za safespace opravdu neoznačilo. Nejen od žáků ale i od vyučujících se často objevují předsudky a stereotypy, na mnoha školách i projevy homofobie. Školy obecně nedávají mladým lidem dostatek prostoru k sebepoznávání a v oblasti sexuality je to navíc velké tabu,” říká místopředsedkyně České středoškolské unie (ČSU) Erika Kubálková.

Podpora LGBT+ komunity je podle ní ve společnosti stále kontroverzní téma, proto se často i školy či učitelé bojí své studenty veřejně podporovat. I proto je podle ČSU důležitá práce studentských parlamentů, kteří zastupují všechny studenty na škole. „Ještě složitější to bohužel mají transgender studenti, jejichž identita často není ze strany učitelů či přímo vedení respektována. Situaci také dělá náročnější i silné genderové rozdělení od tělocviku před záchody po přístup od učitelů. Situace je samozřejmě individuální od školy ke škole, ale je důležité, aby se všichni studenti cítili ve své škole bezpečně,” říká Kubálková.

Během sexuální výchovy je na školách podle Kubálkové navíc dáván jenom malý prostor LGBT+ tématům. „Samotné sexuální výchově se před její důležitost na školách nevěnuje dost času a péče. Když už se některá škola rozhodne věnovat sexuální výchově, tak je ve valné většině případů silně heteronormativní. Tedy nedostatečně přínosná pro LGBT+ studenty, ale nepodporuje ani toleranci ve společnosti vůči těmto lidem, což považujeme za velký nedostatek,” říká. Podle výzkumu České středoškolské unie mají přitom studenti výrazně větší zájem o zahrnutí tématu sexuálních orientací, než v jaké míře se nyní objevuje.

Pokud jste student jakéhokoliv typu školy a setkali jste se homofobními či transfobními předsudky, diskriminací, nebo násilím, obraťte se prosím na formulář na webu spolku Prague Pride, nebo kontaktujte přímo organizaci In IUSTITIA. Pokud procházíte coming outem nebo potřebujete v souvislosti se svojí orientací či identitou poskytnout podporu, obraťte se na online poradnu S barvou ven nebo volejte či napište na Linku bezpečí (tel. číslo 116 111, bezplatně pro děti a mládež do 26 let věku). 

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře