Poslanci schválili novelu zákona, která upravuje definici znásilnění v trestním zákoníku. Pokud návrh projde i Senátem, za znásilnění bude považován pohlavní styk bez souhlasu oběti. Doposud byla podmínkou pohrůžka násilím. Návrh také zavádí nové trestné činy a upravuje výši trestních sazeb některých skutků.
Za znásilnění podmínka?
Podle dat a průzkumů organizace Bez trestu je v České republice spácháno 12 tisíc znásilnění ročně, z čehož je policii oznámeno pouze minimální procento případů. Převážná většina pachatelů poté odchází od soudu s podmíněným trestem. Proč se oběti zdráhají v takovém měřítku tento trestný čin nahlásit?
Mezi časté domněnky patří, že pachatelem je neznámý kolemjdoucí vyhlížející svou oběť v parku či na opuštěných místech. Statisticky jsou podobné případy v naprosté menšině. Mnohem častěji se o jedná o domácí a sexuální násilí ze strany blízkého člověka, nebo dokonce člena rodiny. I to je jeden z důvodů proč se oběť může zdráhat trestný čin nahlásit. Kromě překonávání prožití traumatické události nebo soustavného násilí je vystavena celému soudnímu procesu, během kterého může dojít k sekundární viktimizaci či stigmatizaci.
V průběhu vyšetřování se tak oběti setkávají s nedůvěrou svého okolí, tendencí jejich výpovědi zlehčovat nebo s obviňováním ze spoluodpovědnosti. Normalizace určitých vzorců chování pachatelů vede ke zpochybňování prožitého traumatu a hloubce jeho závažnosti. Obavy z reakce okolí a nevyhnutelnost střetu těchto skutečností poté přispívají k nenahlášení těchto případů.
„Klíčová změna se týká zejména toho, že znásilnění už nebude definováno jako akt, ke kterému došlo za použití násilí. První otázka ze strany policie a soudů už by skutečně neměla v budoucnosti znít, zda se daná osoba bránila dostatečně či nikoliv. Ne znamená ne a sexuálním násilím a znásilněním by měl být akt, který byl realizován proti vůli oběti. To je významný posun.“
Uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková pro Český rozhlas Dvojka
Nesouhlas stačí
Na návrhu, který upravuje současné znění trestného činu znásilnění, se podíleli poslankyně a poslanci společně s Ministerstvem spravedlnosti. Díky překvapivé shodě koalice i opozice prošel návrh druhým i třetím čtením Poslaneckou sněmovnou bez jakýchkoliv pozměňovacích návrhů.
V aktuální podobě se znásilnění definuje jako trestný čin, pokud došlo k pohlavnímu styku donucením pod pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy. Podle nové definice by stačil vyjádřený nesouhlas oběti, který by projevila slovem, gestem nebo zaujetím obranné pozice.
A proč se nebránil(a)?
Dlouhodobě projednávanou novinkou v návrhu je i zahrnutí zneužití bezbrannosti. Co všechno si pod tímto pojmem představit? Během krizové situace, kterou náš mozek vyhodnotí jako bezprostřední ohrožení na životě, se spouští v našem organismu řada instinktivních mechanismů.
Tyto reakce probíhají automaticky, mimo naši vědomou kontrolu. Pravděpodobně uhádnete, že sem patří útěk nebo boj. V případech fyzického napadení jde ale nejčastěji o takzvané zamrznutí. Člověk při něm ztrácí kontrolu nad svým tělem a může dojít až k dočasné paralýze. Tereza Otavová, zakladatelka projektu Věřím ti a právnička se zaměřením na oblast domácího a sexualizovaného násilí, v pořadu Události, komentáře na ČT24 uvedla, že k takovému stavu dochází zhruba v šedesáti až sedmdesáti procentech případů.
„Opakovaně jsem mu říkala, že nechci sex, ale když mi začal stahovat kalhoty a kalhotky, moje tělo jakoby zamrzlo. Hlavou mi proudily miliony myšlenek a pak najednou přestaly. Moje mysl utíkala někam jinam, někam do bezpečí, a moje tělo leželo ztuhlé a ztichlé.“
Popsala tento stav pro časopis Vice spisovatelka Jackie Hong
Stejně tak se podle návrhu do stavu bezbrannosti zahrnuje spánek, zdravotní nebo duševní postižení nebo ovlivnění návykovými látkami.
Dvanáct let jako kompromis
K významné změně definic došlo i v případech sexuálního násilí vykonaném na dětech. Doposud se totiž toto násilí nedefinovalo jako znásilnění, ale pohlavní zneužití, za které jsou udělovány nižší trestní sazby. Tzv. „znásilnění z podstaty“ je nově zavedený termín označující každé dítě pod 12 let jako bezbranné, a tím pádem se vždy bude jednat o znásilnění. Ačkoliv autoři návrhu původně požadovali vyšší věkovou hranici, ministerský návrh naopak počítal s nižší. Obě strany nakonec výsledným kompromisem stanovily hranici 12 let.
Změny definic a zvýšení trestních sazeb
Rozšířilo se také vymezení sexuálního nátlaku. To například platí pro případy, ve kterých pachatel zneužije svého vyššího postavení. Nová podoba by zahrnovala i zneužití tísně oběti. Tento pojem si můžeme vysvětlit na modelové situaci. V rodinné domácnosti soustavně dochází k psychickému a fyzickému týrání. Oběť se ale nebrání, protože z minulosti ví, že by to mohlo situaci zhoršit nebo i ohrozit například děti žijící ve stejné domácnosti.
Jako nový trestný čin je zaveden sexuální útok, který obsahuje veškeré nepenetrační sexuální praktiky – donucení k obnažování, pohlavní sebeukájení nebo osahávání. Zdůvodněním samostatného vyčlenění bylo umožnění lepší regulace výše trestů.
Ke zvýšení trestních sazeb dojde v případech znásilnění těhotné ženy, způsobení těhotenství nebo spáchání činu s další osobou či se zbraní. Stávajících 2 až 10 let nahradí 3 až 12 let.
Pro hlasovalo 168 ze 169 přihlášených poslanců a návrh teď čeká projednání Senátem. Pokud ho přijme, připojí se Česká republika k řadě dalších evropských zemí, jako jsou například Belgie, Dánsko, Lotyšsko nebo Německo. V některých zemích se pak uplatňuje koncept, který vyžaduje aktivní souhlas. To platí ve Slovinsku, Španělsku nebo Řecku.
