Právě si prohlížíte Nedělní tečka: Muskova (demo)demokracie
Autorka ilustrace: Anna Dostálová

Miliardář Elon Musk zásadním způsobem ovlivnil loňské americké volby, když dlouhodobě podporoval republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Nyní již víme, že jeho podpora nespočívala jen ve společných výstupech na předvolebních mítincích, ale také v masivní finanční podpoře, kterou federální úřady na základě účetních dokladů Muskových společností vyčíslily na 259 milionů dolarů. Teď se majitel firem Tesla a SpaceX rozhodl angažovat i ve volbách evropských států.

Pozdvižení vyvolal americký miliardář příspěvkem na sociální síti X – kterou vlastní – na níž vyzval ke svolání mimořádných voleb ve Velké Británii. Volby do Dolní sněmovny se tam přitom konaly teprve na začátku loňského července a současná vláda v nich získala pohodlnou většinu. Jaký k tomu měl Musk důvod? Velkou Británii v uplynulém týdnu překvapil průzkum popularity vlády labouristického premiéra Keira Starmera, ve kterém více než polovina lidí označila kabinet za „nekompetentní“ a „nečestný“, zatímco pozitivně se o vládě vyjádřila asi čtvrtina dotazovaných.

Proti slovům aktuálně nejbohatšího muže planety se už ohradila řada britských politiků, jeden ze členů britského parlamentu jeho chování označil za „nebezpečné“. Musk naproti tomu začal na svém profilu hlasitě podporovat opozičního krajně pravicového britského politika a předsedu strany Reform UK Nigela Farage, jednoho ze spoluarchitektů brexitu, jenž se mimo jiné prezentuje kritikou západní pomoci napadené Ukrajině a jenž v loňských volbách poprvé v historii se svou stranou získal pět křesel v dolní komoře parlamentu.

Ještě absurdněji Muskovo zvolání – postavené na jediném průzkumu mínění britských voličů – působí ve chvíli, kdy si ho zkusíme představit v americké realitě prezidentské vlády Donalda Trumpa v letech 2017–2021. Když zvolený prezident nastupoval do úřadu, podle pravidelného průzkumu popularity (v USA zvané „president approval ratings“) Trump jako prezident vyhovoval 45 % Američanů. Když agentura Gallup prováděla měření na konci Trumpova mandátu, tedy na začátku roku 2021, prezidentova popularita klesla o více než deset procentních bodů. Tehdy Musk ale předčasné volby nepožadoval, přestože Trump za dobu své vlády v popularitě u občanů nepřekročil hranici 50 %.

Spojené království ale není jednou zemí, kde se Musk v poslední době rozhodl aktivně zapojit do politického dění. Na konci minulého roku podpořil také německou Alternative für Deutschland (AfD), krajně pravicovou stranu, která s sebou jako těžký kámen vláčí řadu skandálů, včetně podezření, že někteří její členové byli financováni Ruskem (shodou okolností padlo podezření na českého rodáka a tehdejšího německého zákonodárce za AfD Petra Bystroně, na vyšetřování se tehdy podílela i česká kontrarozvědka).

I v Německu se proti vměšování ohradil končící kabinet spolkového kancléře Olafa Scholze. „Prostřednictvím svých vyjádření se Elon Musk zcela jasně snaží ovlivnit spolkové volby, které se budou konat 23. února,“ řekla koncem prosince 2024 vládní mluvčí.

Nebylo by správné Muskův vliv podceňovat, na své sociální síti disponuje mimořádným dosahem, jenž se pohybuje ve stovkách milionů zobrazení u většiny příspěvků, a nelze také zapomínat na jeho neomezený přístup k nastupujícímu americkému prezidentovi, jehož postup vůči Evropě zejména v ekonomické a obranné oblasti bude určovat geopolitický vývoj většiny světa přinejmenším následující čtyři roky.

Nedělní tečka je týdeník Studentských listů, který vychází v neděli v poledne. Redaktoři Jakub Hříbek a Jakub Roubíček se v něm zamýšlí nad nejdůležitějšími (nejen politickými) událostmi uplynulého týdne, stejně jako nad zdánlivými běžnostmi všedních dní.

Jakub Hříbek

Student žurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK píšící o domácí a zahraniční politice. Žurnalistika je můj život.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.