Poslední summit lídrů evropské sedmadvacítky nepřinesl dobré zprávy hned na několika frontách. Do hry se znovu dostala důležitá otázka. Máme ustupovat zemi, jejíž vrcholní představitelé koketují s válečnými zločinci?

Maďarský premiér Viktor Orbán na čtvrtečním celonočním zasedání Evropské rady v Bruselu sice podpořil zahájení přístupových rozhovorů s Moldavskem a Ukrajinou (později prohlásil, že vstup Ukrajiny může zablokovat ještě mnohokrát), další pomoc Ruskem napadené zemi ve výši 50 miliard eur už však odmítl, čímž znemožnil jinak jednotný plán zbylých 26 členských států.

Nejedná se o první konflikt mezi maďarským populistou a zbytkem Evropy. Orbán dlouhodobě ztěžuje společnou pomoc Ukrajině a svou rétorikou nápadně připomíná ruské propagandistické snažení. Maďarsko také jako jediná země EU nadále udržuje blízké diplomatické vztahy s Kremlem což jen podporuje domněnky o Orbánových skutečných záměrech.

Zatímco východně od Lvova vraždily rakety nevinné muže, ženy a děti, Orbán radostně nakupuje ruský plyn a třese si rukou s ruským prezidentem, který nelidské vraždění bezbranných lidí nařídil a odmítá ho ukončit.

Integrace Evropy od svého počátku staví na sdílených základních hodnotách, o nichž se dočteme i v základních listinách dnešní Evropské unie. Orbán však svým autoritářským přístupem k moci – v rámci něhož téměř absolutně znemožnil fungování nezávislých médií – pošlapáváním zásad právního státu a poklonkováním před ruským diktátorem, ze společných hodnot razantně vystupuje. Ba dokonce se staví přímo proti nim.

Evropské politiky tak nečekají klidné svátky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen slíbila, že do příštího jednání na začátku ledna zajistí, aby další pomoc Ukrajině byla přijata. Ústupky maďarskému autoritáři však nemohou být dlouhodobě udržitelné. Orbán by měl od svých evropských kolegů dostat jasný signál, že pokud nehodlá postupovat v zahraniční politice jednotně, může na evropské penězovody rychle zapomenout.

Populisté se k moci dostávají, po krátké či delší době se od ní ale zase dostanou (podívejme se například do Polska), razantní kroky jako vystupování z evropského společenství proto nejsou na místě. To ale neznamená, že bychom ve společném úsilí měli ustupovat nedemokratickým autoritářům, jejichž hlavním cílem jsou moc a vlastní prospěch.

Nedělní tečka je týdeník Studentských listů, který vychází v neděli v poledne. Redaktor Jakub Hříbek se v něm zamýšlí nad nejdůležitějšími (nejen politickými) událostmi uplynulého týdne, stejně jako nad zdánlivými běžnostmi všedních dní.