Mezinárodní olympijský výbor tento týden rozhodl, že umožní startovat ruským a běloruským sportovcům na olympijských hrách, které se uskuteční příští rok v Paříži. Přestože sportovci budou muset sportovat pod neutrální vlajkou a k vidění nebudou žádné symboly jejich domovských států, krok sportovních funkcionářů je plivnutím do tváře Ukrajině, již téměř dva roky vzdoruje nevyprovokované ruské agresi.
„Politika do sportu nepatří,“ zní jeden z mála argumentů, s nimiž přichází zastánci ruské a běloruské účasti na největších oslavách sportu s více než tisíciletou tradicí. Lidé, kteří podobné věty pronáší, však nemohou být dále od pravdy. A to hned ze dvou důvodů.
Zaprvé, sport bez politiky je asi jako atom bez jádra. Politika sport ovlivňuje každodenně, ať už státními dotacemi, nebo formálním a neformálním vlivem, respektive propojením mezi funkcionáři a politiky. Stačí vzpomenout na vazby prostějovského tenisového bosse Miroslava Černoška s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře Vratislavem Mynářem nebo jedním z nejvlivnějších politiků hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem. Podobných příkladů bychom nalezli nespočet.
Druhým, stejně důležitým aspektem, je využití sportu pro propagandistické účely autoritářskými a totalitními státy. Nejvýraznější příklad ze všech se odehrál v roce 1936, kdy olympijské hry hostilo nacistické Německo, které se na několik týdnů stalo zdánlivě nejvíce respektující a mírumilovnou zemí světa. Německou mírumilovnost ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století netřeba váženým čtenářkám a čtenářům připomínat. Dnešní Putinovo Rusko se svým běloruským satelitem pod vedením diktátora Alexandra Lukašenka nejsou jiné.
Záleží pouze na sportovcích, jak k situaci přistoupí. Český olympijský výbor prostřednictvím svých výrazných tváří letos neudělal nejlepší dojem. Například když olympionik a dnes funkcionář David Svoboda v březnu na obrazovkách České televize zpochybnil, že je Rusko na Ukrajině agresorem. Teď přišel čas ukázat, na čí straně stojí samotní sportovci.
Až budou čeští závodníci připraveni vyběhnout na trať a vedle sebe ve startovacích pozicích uvidí běloruské nebo ruské sportovce, bylo by dobré si uvědomit, že v jedné z drah mohl stát i reprezentant Ukrajiny. Ten však bude ve stejném momentě „při nejlepším“ bránit svou zem proti ruským teroristům, v horším případě již bude mrtev po zásahu ruských raket, jež stále křižují ukrajinské nebe a dopadají na civilní cíle. Nejen českým sportovcům přeji šťastnou volbu mezi sobectvím a svědomím.
Nedělní tečka je týdeník Studentských listů, který vychází v neděli v poledne. Redaktor Jakub Hříbek se v něm zamýšlí nad nejdůležitějšími (nejen politickými) událostmi uplynulého týdne, stejně jako nad zdánlivými běžnostmi všedních dní.
