Jako odříznutý od zbytku světa. Tak bývá popisována v posledních třech týdnech situace v Kašmíru, sporném území v jihovýchodní Asii, na jehož celek i části si dělají nárok Indie, Pákistán a Čína. Co se vlastně v oblasti, kterou bývalý americký prezident Bill Clinton na přelomu tisíciletí nazval nejnebezpečnějším místem na Zemi, děje?
Konflikt v Kašmíru nás vrací zpět do roku 1947, kdy se rozpadala Britská Indie a vznikly dva samostatné státy Pákistán (s muslimským obyvatelstvem) a Indie (převážně s hinduistickou populací). Samostatným státem se chtěl stát i většinově muslimský Kašmír, ale o území se nakonec spustila válka mezi Pákistánem a Indií.
Ta skončila rozdělením oblasti v roce 1949, přesto si obě země dělají nárok na celé sporné území. V roce 1962 se navíc přidala Čína, která si rovněž nárokovala území na svých hranicích. Kromě toho začala vznikat separatistická hnutí v oblasti indického Kašmíru, která od té doby páchají teroristické útoky za cílem připojení oblasti k Pákistánu.
Indie – včetně, jak bývá označován, nacionalistického premiéra Naréndry Módího – z podpory teroristických organizací obviňuje Pákistán, situaci nepřidává ani fakt, že obě země disponují jadernými zbraněmi.
Proč se ale o Kašmíru vůbec v poslední době mluví?
Vláda v Dílí totiž 5. srpna odebrala státu Džammú a Kašmír autonomní status (na základě článku 370 indické ústavy), díky kterému má oblast právo na svoji vlastní ústavu, vlajku a další kompetence mimo zahraniční a obranné politiky včetně schvalování zákonů a povolování vlastnictví půdy občanům z jiných částí Indie.
Vypnuté telefony i nedostatek léků
Kritici tohoto kroku za ním vidí snahu nacionalistické Módího vlády potlačit muslimskou většinu, vláda ho vysvětluje snahou integrovat oblast do zbytku Indie.
Ve státě, kde žije 12,5 miliónů obyvatel, platí od začátku srpna přísná bezpečnostní opatření, lidem na mobilních telefonech nefungují volání ani internet, zavřená byla i většina obchodů, škol a nemocnic. Situace se sice v poslední době začala mírně uvolňovat, ale jen pozvolna.
Omezené je cestování jak do zahraničí, tak v rámci samotné oblasti, veřejné shromažďování je zakázané, v určité formě platí i zákaz vycházení. Podle agentury AP, jež se odvolává na nejmenovaný policejní zdroj, bylo od začátku blokády státu zadrženo nejméně 2300 lidí, převážně mladých mužů. Podle dalších informací někteří vojáci během nočních razií údajně znásilňují ženy a dívky.
Uvidíme, jak se pomalu se uklidňující situace vyvine, je ale jasné, že separatistické tendence Kašmír jen tak neopustí. A je jasné, že současná indická vláda je bude chtít velmi tvrdě potírat.
