26.04.2019 15:42

Největší jaderná havárie v historii. Co se stalo v Černobylu?

Lenka Drozdová

Sobota 26. dubna se navždy do historie zapsala jako den, kdy se odehrála největší jaderná havárie na světě. Již 33. rokem si připomínáme tuto tragédii, která stále není stoprocentně objasněna. Vzpomínky na ni jsou v paměti několika jedinců ještě stále dosti živé, a proto si aspoň krátkým shrnutím onoho osudného dne připomeňme, jaké hrůzy si s sebou tito lidé musejí nést po celý život. 

Historie

Po druhé světové válce byl Černobyl silně zasažen a zdemolován. Celé město se nachází severně od Kyjeva a zároveň na řece Pripjať. Pro svůj snadný přístup k vodě a málo obyvatel byl vybrán jako ideální místo pro výstavbu jaderné elektrárny, což se později ukázalo jako obrovská chyba. 

První reaktor byl spuštěn v roce 1977, což znamená že ani ne deset let tato elektrárna fungovala bez problémů. Sověté s ní měli ovšem mnohem větší plány. Chtěli vytvořit největší jadernou elektrárnu na světě, která by obsahovala dvanáct reaktorů. V době výbuchu byly v chodu čtyři a další dva ve výstavbě. 

Den havárie

Exploze čtvrtého bloku elektrárny, který se nacházel cca 130 kilometrů od hlavního města Ukrajiny, zničila během pár chvil životy milionům lidí. Ačkoli ještě nebyla natolik velká, jak Sověti zamýšleli, ve svém čase byla jedna z největších na světě.

Důvodem výbuchu hrálo důležitou roli hned několik faktorů. Během osudné noci probíhalo testování nouzového chodu jednoho z generátorů. Snižování výstupního a vstupního výkonu mělo za následek přehřátí paliva a devastaci reaktoru. Údajně byly také všechny regulační tyče vytaženy z jeho aktivní zóny. 

Přesně v 1:24 místního času ráno nastal první výbuch. Ten byl dle studií klasifikován za normální. Druhá exploze nesla charakter výbuchu jaderného. Očití svědkové uvedli, že při druhém výbuchu viděli oblak nad reaktorem ve tvaru hřibu. Hašení požáru trvalo více jak pět hodin. Zničený reaktor dohoříval ještě téměř měsíc po explozi. 

O celé katastrofě se mluví jako o velké nešťastné náhodě. Experiment, kterým měl reaktor projít byl o několik hodin odložen, tudíž jej neprováděli zaměstatnci, kteří jej nepřipravovali a tím pádem o něm tolik nevěděli. Uvádí se, že byli méně zkušení. 

Výbuch vynesl radioaktivní látky do výšky a ty se následně začaly s pomocí větru roznášet po Evropě až do nejzápadnější části Irska. Na světě není místa, kam by se radioaktivní oblak z Černobylu nedostal. Co se kontaminace týče, hlavní roli obsadil jód, který nemá až tak závažné radiační účinky na lidské zdraví ve srovnání s životním prostředím. 

Rusko, tehdy jěště Sovětský svaz, chtělo zabránit šíření informace o výbuchu do světa. Na pár dní se jim povedlo udržet tuto skutečnost v tajnosti. Po třech dnech pustili informace do světa, samozřejmě zkreslené. Snažili se obhájit a celou situaci podali tak, že se vlastně nic vážného neděje. Oficiálně havárii uzavřeli tak, že pracovnící nedodrželi bezpečnostní pokyny. Díky tomuto incidentu přehodnotilo mnoho jaderných elektráren po světě svá bezpečnostní pravidla. 

Dnes

Oblast kolem bývalé elektrárny je stále kontaminovaná. Vědci odhadují, že takto tomu bude ještě dalších 35 let. Zhruba 150 lidem toto ovšem nevadí. Po nucené evakuaci v roce 1986 se rozhodli do svého domova opět vrátit. Jedna žena dokonce shromažďuje věci, které si jakž takž zachovaly svou pravou tvář, a vystavuje je pro ostatní podobně jako v muzeu. 

Dnes se tato děsivá zóna stala také terčem dobrodruhů a velmi oblíbeným místem mnoha fotografů. Pozůstatky hraček, rozpadlé domy a vojenské masky jsou pro focení jako stvořené. Troufám si říct, že z většiny mi běhá pěkný mráz po zádech. K tomu, abyste mohli překročit hranici v okolí jaderné elektrárny potřebujete platné povolení. Bez průvodce si budete pravděpodobně připadat jako bezvýznamný ztracený človíček uprostřed ničeho. Počítejte s tím, že na určitých místech s vyšší radiací smíte strávit jen určitý čas a na velmi nebezpečná místa vám bude přístup odepřen úplně.

Zajímavé je, že začátkem loňského roku zde zprovoznili novou elektrárnu. Avšak tentokrát už ne jadernou, ale solární. 

Dodnes na tuto událost Ukrajina doplácí svou ekonomickou situací. Černobyl se pro ni stal nemalou finanční zátěží. 

Myslím si, že o Černobylu by se stále mělo mluvit. Stále by měla tato událost zůstat u lidí v povědomí, aby měli na paměti, jaké fatální následky může mít hloupá shoda náhod.

© Copyright 2019 Studentské listy | Design by Jakub David & Tomáš Portl