Celý svět se zahalil do tmavých barev, nespočtu lidí v okamžiku došla slova. Ve čtvrtek večer obletěla svět zpráva o úmrtí nejdéle vládnoucí britské panovnice, formální představitelky Společenství národů, Jejího Veličenstva Alžběty II. Moment, s nímž každý počítal, ale ve skutečnosti si ho nikdo nechtěl připustit. Jedna dlouhá éra Spojeného království Velké Británie a Severního Irska definitivně skončila.
Spojené království ztratilo ve čtvrtek odpoledne svou šestadevadesátiletou panovnici, která na britském trůnu vládla po celých sedmdesát let, čímž se stala nejdéle vládnoucí panovnicí v britské historii a druhou nejdéle vládnoucí panovnicí na světě. O královnině životě bylo napsáno mnohé, Studentské listy v nekrologu připomínají nejdůležitější události éry Alžběty II. a jejího panování.
Nepravděpodobnost panování
Celým jménem Elizabeth Alexandra Mary Windsor se narodila 21. dubna 1926 princi Albertovi, vévodovi z Yorku, a jeho manželce Lady Elizabeth Bowes-Lyon. Jakožto mladší z dětí krále Jiřího V. neměl princ Albert příliš reálnou možnost postavit se do čela monarchie, stejně jako jeho dcera Alžběta. To se ovšem změnilo po abdikaci Alžbětina strýce, krále Edwarda VIII., jenž se vzdal vlády, aby se mohl oženit s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpson, což pro něj bylo ve funkci krále nepřijatelné.
Z „řadové“ členky královské rodiny se tak po korunovaci jejího otce, krále Jiřího VI., stala desetiletá následnice královského trůnu, princezna Alžběta, jíž se však v rodině přezdívalo Lilibet.
Válečné časy a nástup na trůn
Královské rodině bylo po vypuknutí druhé světové války v Evropě nabídnuto a doporučeno, aby se přesunula do Kanady – jedné ze zemí Commonwealthu (Společenství národů). Král Jiří VI., jenž o své dceři mluvil jako o své „největší pýše“, to však razantně odmítl. Většinu času tak princezna Alžběta strávila na hradě Windsor nedaleko Londýna a ve skotském královském zámku Balmoral, v jehož komnatách o mnoho dekád později také zesnula. Zde získala svou zálibu v koních a psech, jež jí zůstala po celý život.
Během druhé světové války si mladičká princezna vyměňovala dopisy se svým vzdáleným bratrancem, řeckým a dánským princem Philipem, jenž toho času sloužil u královského námořnictva. Osudovému muži královnina života bude věnován podrobnější prostor v následujících částech textu.
V létě 1951 se začal zdravotní stav krále Jiřího VI. výrazně zhoršovat a princezna Alžběta ho zastupovala na stále více veřejných událostech. Od počátku následujícího roku se také vydala na cestu po několika zemích Commonwealthu – nejprve do Austrálie a na Nový Zéland.
Když se Alžběta na počátku února nacházela v Keni, obdržela zprávu o úmrtí svého otce. Na svou cestu po zemích Společenství národů odlétala jako následovnice britského trůnu, na ploše londýnského letiště o několik týdnů později vystoupila z letadla oděna v černých šatech, které podle pravidel protokolu vozila vždy ve svých zavazadlech, jako šestadvacetiletá britská panovnice Alžběta II.
Samotná Alžběta II. k těmto okamžikům později dodala: „Šlo o velmi náhlé převzetí a činění toho nejlepšího, co můžete dělat.“
Její korunovaci v londýnské katedrále Westminster Abbey v lednu 1953, kdy jí bylo pouhých 27 let, sledovalo celosvětově více než 20 milionů lidí.
Osudový muž královnina života
Počátek vztahu královny Alžběty II. a jejího vzdáleného bratrance, řeckého a dánského prince Philipa, nastal v průběhu druhé světové války. Jejich vzájemná náklonnost vydržela a v listopadu roku 1947 si tehdy ještě stále princezna Alžběta vzala prince Philipa, nově titulovaného Vévodu z Edinburghu.
Vztah královny Alžběty a prince Philipa trval dlouhých 74 let, samotná panovnice o svém manželovi tvrdila, že je její „sílou a oporou“.
Společně vychovali celkem čtyři děti. Prvorozeného syna prince Charlese, jenž se nyní stane novým britským králem, dále princeznu Anne, prince Andrewa a prince Edwarda.
Princ Philip zemřel na jaře minulého roku ve svých devětadevadesáti letech. Královna snášela odchod svého dlouholetého partnera velmi těžce, už od tohoto okamžiku se v médiích často spekulovalo o jejím zdravotním stavu.
Těžké chvíle královny a její rodiny
Během dlouhé sedmdesátileté královniny vlády zasáhly královskou rodinu i četné problémy, v jejichž řešení musela panovnice zastávat rozhodující roli. Osobně královnu zasáhl například velký požár, jenž v roce 1992 značně poškodil královnino oblíbené letní sídlo – hrad Windsor.
Mnohem těžší chvíle však nastala v roce 1997 po tragické smrti bývalé manželky královnina prvorozeného syna Charlese a matky princů Williama a Harryho – Lady Diany. Královna byla veřejností napadána, protože se – dle tehdejších hlasů – „zdráhala veřejně na událost reagovat“. Část britské společnosti dokonce začala zpochybňovat důležitost a podstatu monarchistického zřízení.
Královská rodina se však skandálům nevyhnula ani v posledních letech, příkladem je obvinění ze sexuálních deliktů, jimž ve Spojených státech amerických čelí princ Andrew (královna ho zbavila všech královských titulů) nebo nedávná kauza prince Harryho, vévody ze Sussexu a jeho manželky Meghan Markle, která vévodila po dlouhou dobu titulním stranám bulvárních plátků.
Signifikantní pro královnu byla zejména rozhodnost a grácie, jež i v těžkých okamžicích zůstávaly jejími pevnými opěrnými body, stejně jako její manžel princ Philip. Přes všechny různé tlaky královna vždy uhájila svou pozici a ochránila podstatu královské rodiny.
Protokol především
Přestože královna Alžběta II. dbala na přísné dodržování zvyklostí a povinností, nebála se opustit nepřístupnou královskou bublinu a stále se snažila být co nejotevřenější svému britskému lidu, který příležitostně ráda pobavila. Tuto její vlastnost nejlépe reflektuje královnino entrée na zahájení olympijských her, které v roce 2012 hostila anglická metropole. Na ceremoniál královna ve speciálně připraveném videoklipu po boku legendárního anglického agenta – s označením 007 – Jamese Bonda letěla z Buckinghamského paláce vrtulníkem a seskočila padákem přímo do centra olympijského stadionu.
Podobně si královna zahrála i ve videoklipu – tentokrát s anglickou filmovou postavou – medvídkem Paddingtonem – při příležitosti oslav sedmdesátého výročí jejího panování, které se konaly letos na jaře.
Odcházení
Za dobu své vlády jednala s celkem 15 předsedy a předsedkyněmi vlád. Prvním byl epochální válečný premiér Winston Churchill a poslední, o 101 let později narozená, současná britská premiérka Liz Truss. Královna navštívila všechny země Commonwealthu, setkala se se stovkami státníků a na pokyn britské vlády i diktátorů, s nimiž nesdílela společné názory.
Do České republiky královna zavítala jednou, a to na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla. Během své návštěvy zavítala do hlavního města Prahy a do Brna. Ve svém projevu popřála českým občanům „prosperitu a úspěšnou budoucnost“.
Kondolence přichází do Anglie z celého světa, v Americe přikázal prezident Joe Biden zavěsit všechny vlajky na půl žerdi, v Brazílii vyhlásil tamější prezident Jair Bolsonaro státní smutek.
Světové osobnosti se shodují v mnoha věcech. Odešla laskavá, respektovaná, milovaná královna, která spojovala národy, pečovala o monarchii a byla podporou celé společnosti v krizových dobách. Britská premiérka, kterou Alžběta II. ještě stihla v úterý jmenovat do úřadu, uvedla, že „královna byla skálou, na níž vyrostla moderní Británie.“
Jisté je, že Velká Británie vstupuje po sedmdesáti letech do zcela nové éry, nově v čele s králem Charlesem III. a jeho manželkou Camillou, jež získá titul královna choť. Nástupníkem trůnu je princ William, vévoda z Cornwallu a Cambridge, se svou manželkou, vévodkyní z Cambridge, Catherine.
Královna Alžběta II. nebyla jen jedinečnou a výjimečnou státnicí, byla také jako babička, členka rodiny milionů lidí po celém světě. Rozloučit se s ní nebude jednoduché a každý si bude muset najít vlastní způsob, jak říci sbohem. Autor nekrologu se rozhodl zvolit repliku ze zmiňovaného videa královny Alžběty II. a medvídka Paddingtona.
Thank you Ma´am, for everything.
