Nově zvolený premiér Černé Hory Dritan Abazović se ve svých šestatřiceti letech stává novým nejmladším politickým lídrem v Evropě. Za svůj hlavní cíl si klade zastavit exodus mladých lidí, který dnes patří mezi nejpalčivější problémy balkánské země, čehož hodlá docílit především vymýcením korupce a zlepšením životní úrovně.
Parlament Černé Hory ve čtvrtek posvětil vznik nové menšinové vlády, jež bude složená z několika menších levicových či progresivních hnutí a stran zastupujících zájmy etnických menšin. V čele kabinetu stane Dritan Abazović, předseda progresivního zeleného hnutí V černém a bílém.
Profesor politických věd z univerzity v Podgorici, který dlouhodobě spolupracuje na výzkumech a přednáší na západních univerzitách, si za svůj hlavní cíl klade odblokovat potřebné reformy, které dnes brání vstupu země do Evropské unie. Černá Hora je členským státem NATO, s Evropskou unií vede přístupová jednání od roku 2012.
Země musí podle Abazoviće do EU směřovat navzdory ruskému a čínskému vlivu. Mladý politik přichází na scénu v době, kdy Evropa po odchodu Sebastiana Kurze z čela Rakouska svou mladou politickou vycházející hvězdu teprve hledá. Abazović je však už nyní označován za naději pro balkánskou zemi i celý region.
Dnešní Černá Hora je geopolitickým bojovým polem, kde o vliv soupeří západní společenství spolu s Ruskem a Čínou. Zatímco Čína má v balkánské zemi rozsáhlé ekonomické zájmy a staví tu dálniční úsek, za nějž zadlužená Černá Hora ručí částí svého území, Rusko potom využívá prosrbsky orientovaných politických stran i místní pravoslavnou církev.
Nový černohorský premiér byl v politickém a veřejném životě velmi aktivní už od raného mládí, kdy se účastnil řady zahraničních vzdělávacích programů a konferencí, včetně Školy mladých lídrů ve Slovinsku. V roce 2012 založil liberální občanskou stranu Pozitivní Černá Hora, za niž téhož roku úspěšně kandidoval do černohorského parlamentu a ve svých čtyřiadvaceti letech se stal jeho nejmladším poslancem. Svou první politickou stranu Abazović pro neshody po dvou letech opustil a působil dále jako nezávislý poslanec, dokud nezaložil svou druhou, dnes vládní, politickou stranu.
Mladý politik rychle získával popularitu a stal se synomem pro možnou změnu ve své zemi i regionu. Ve svých veřejných vystoupeních často zdůrazňuje skutečnost, že kvůli nízké životní úrovni, vysoké míře korupce a obecné absenci perspektivy ze země plánuje emigrovat 70 % mladých lidí. A klade si za cíl tuto tendenci zastavit. Za svou prioritu si tak bere vymýcení korupce a posílení právního státu a související intenzivnější spolupráci se Západem a ukotvení země v západních strukturách, především v Evropské unii.
Dnes šestatřicetiletý Abazović se stává vůbec nejmladším předsedou vlády v Evropě. Předstihl tak dosavadní nejmladší lídryni, finskou sociálnědemokratickou premiérku Sannu Marin, která je jenom o 39 dní starší. Třetím nejmladším premiérem je dvaačtyřicetiletý Xavier Espot Zamora, který stojí v čele Andorry, následují ho estonská premiérka Kaja Kallas a moldavská předsedkyně vlády Natalia Gavrilița, kterým je 44 let. Český premiér Petr Fiala patří se svými sedmapadesáti lety v Evropě spíše ke starším lídrům.
Obecně evropská politika mladé výrazné politické lídry příliš negeneruje. K výjimkám kromě Finky Sanny Marin patří také bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz, který stál v čele země s přestávkou od roku 2017 do loňska, kdy rezignoval po obvinění z korupce.
Tehdy se stal ve svých 31 letech vůbec nejmladším evropským premiérem, předtím už v roce 2013 nejmladším ministrem zahraničí. Po loňském obvinění z úplatkářství však stoupající politická hvězda lídra rakouských lidovců alespoň prozatím pohasla – a svou novou mladou politickou ikonu Evropa prozatím nadále hledá.
