Dne 18. září zemřela ve věku 87 let soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států amerických Ruth Bader Ginsburg, o jejíchž zásluhách se v Česku mluví jen zřídka.
Ruth Bader Ginsburg byla liberálkou, která se především zasadila o vymahatelnost lidských práv a čtrnáctého dodatku americké ústavy (14th Amendment) v kontextu rovnosti pohlaví. V roce 2018 se do kin dostal film s názvem On the Basis of Sex, popisující její náročnou cestu studiem až k jejímu nejslavnějšímu případu.
Studium
Narodila se do konzervativní židovské rodiny v Brooklynu. V sedmnácti letech nastoupila na Cornell University, kde také potkala svého životního partnera Martina Ginsburga. Po získání titulu se za Ginsburga provdala a porodila dceru Jane. Její mažel jí byl celoživotní oporou, později vyučoval na Georgetown University a stal se právníkem Nejvyššího soudu Spojených států amerických.
S roční dcerou nastoupila na obor práv Harvardské univerzity, jako jedna z devíti žen mezi 500 muži. Profesoři i spolužáci přistupovali ke svým kolegyním bez respektu a s opovržením. Po dokončení studia na Harvardu nastoupila Ruth Bader Ginsburg na Columbia University, a stala se tak první ženou, která absolvovala tyto dvě prestižní školy. I přes vzdělání, které přesahovalo její mužské konkurenty, nebyla schopna najít práci.
V roce 1963 tak začala na Rutgers Law School vést předmět „Diskriminace na základě pohlaví a jeho uplatnění v zákonech”. O tyto případy se začala do blíže zajímat a od roku 1970 dobrovolně pracovala na případech v Americkém svazu pro občanské svobody (American Civil Liberties union).
Případ Charlese E. Moritze
V roce 1968 se k Ruth Bader Ginsburg dostal ojedinělý případ diskriminace muže v zákoně. Charles E. Moritz se potřeboval starat o svou nemocnou matku, za to však nedostával příspěvek od státu. Podle sekce 214 IRC (Internal Revenue Code) totiž mohla příspěvek na opatrování získávat pouze opatrovatelka, vdova/vec či manžel/ka nemocného.
Moritz se proto odvolal na Daňový soud Spojených států amerických, protože jednání bylo proti Ustanovení o stejné ochraně, který je obsažen v čtrnáctém dodatku (14th Amendment) ústavy Spojených států.
Případ se jí podařilo vyhrát, tím také změnila zaujatý přístup soudů k podobným případům.
Nominace prezidentem Billem Clintonem
V roce 1993 byla nominována Billem Clintonem na stálou soudkyni Nejvyššího soudu. Stala se tak druhou ženou, která byla do této pozice jmenována. První ženou byla Sandra Day O’Connor, nominována v roce 1981 Ronaldem Reaganem.
Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.
