Právě si prohlížíte O co se zasloužila Ruth Bader Ginsburg?
Bill of Rights Day Naturalization Ceremony at the National Archives in Washington, DC, on December 14, 2018.

Dne 18. září zemřela ve věku 87 let soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států amerických Ruth Bader Ginsburg, o jejíchž zásluhách se v Česku mluví jen zřídka.

Ruth Bader Ginsburg byla liberálkou, která se především zasadila o vymahatelnost lidských práv a čtrnáctého dodatku americké ústavy (14th Amendment) v kontextu rovnosti pohlaví. V roce 2018 se do kin dostal film s názvem On the Basis of Sex, popisující její náročnou cestu studiem až k jejímu nejslavnějšímu případu.

Studium

Narodila se do konzervativní židovské rodiny v Brooklynu. V sedmnácti letech nastoupila na Cornell University, kde také potkala svého životního partnera Martina Ginsburga. Po získání titulu se za Ginsburga provdala a porodila dceru Jane. Její mažel jí byl celoživotní oporou, později vyučoval na Georgetown University a stal se právníkem Nejvyššího soudu Spojených států amerických.

S roční dcerou nastoupila na obor práv Harvardské univerzity, jako jedna z devíti žen mezi 500 muži. Profesoři i spolužáci přistupovali ke svým kolegyním bez respektu a s opovržením. Po dokončení studia na Harvardu nastoupila Ruth Bader Ginsburg na Columbia University, a stala se tak první ženou, která absolvovala tyto dvě prestižní školy. I přes vzdělání, které přesahovalo její mužské konkurenty, nebyla schopna najít práci.

V roce 1963 tak začala na Rutgers Law School vést předmět „Diskriminace na základě pohlaví a jeho uplatnění v zákonech”. O tyto případy se začala do blíže zajímat a od roku 1970 dobrovolně pracovala na případech v Americkém svazu pro občanské svobody (American Civil Liberties union).

Případ Charlese E. Moritze

V roce 1968 se k Ruth Bader Ginsburg dostal ojedinělý případ diskriminace muže v zákoně. Charles E. Moritz se potřeboval starat o svou nemocnou matku, za to však nedostával příspěvek od státu. Podle sekce 214 IRC (Internal Revenue Code) totiž mohla příspěvek na opatrování získávat pouze opatrovatelka, vdova/vec či manžel/ka nemocného.

Moritz se proto odvolal na Daňový soud Spojených států amerických, protože jednání bylo proti Ustanovení o stejné ochraně, který je obsažen v čtrnáctém dodatku (14th Amendment) ústavy Spojených států.

Případ se jí podařilo vyhrát, tím také změnila zaujatý přístup soudů k podobným případům.

Nominace prezidentem Billem Clintonem

V roce 1993 byla nominována Billem Clintonem na stálou soudkyni Nejvyššího soudu. Stala se tak druhou ženou, která byla do této pozice jmenována. První ženou byla Sandra Day O’Connor, nominována v roce 1981 Ronaldem Reaganem.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Kateřina Nováková

Redaktorka Studentských listů.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..