Z ruské vakcíny Sputnik V se v poslední době stalo všeobecně diskutované téma. Ještě více se o ní začalo mluvit v souvislosti s novým ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem (za ANO), který se dočkal mimo jiné přezdívky „ministr Sputniku“. Společnost se v názoru na ruský preparát dělí na dvě hlavní skupiny. Jedna zastává plošné používání Sputniku a říká, že pomůže ministrům, vládě a lidem samotným. Druhý tábor, který teď asi nachází větší podporu, tvrdí, že Sputnik je manipulací z Kremlu a zásadně odmítá jeho používání.
Jako hlavní argument pro plošné využívání Sputniku se nejčastěji uvádí, že Kreml svůj preparát aktivně nabízí a že oproti jiným vakcínám, jako je například Pfizer, není nedostatkovým zbožím. Podporuje ho také prezident Miloš Zeman, koneckonců je možné, že škatulata okolo funkce ministra zdravotnictví do určité míry zapříčinil názor bývalého šéfa resortu Jana Blatného, který nesouhlasil s používáním neschválené vakcíny. Přesto: až na chybějící razítko od Evropské unie Sputnik nepůsobí jako škodlivá vakcína a svojí údajně rychlou dostupností láká.
Na druhou stranu: nejdiskutovanější důvod, proč by Česká republika měla Sputnik zamítnout, je dosavadní neschválení Evropskou lékovou agenturou, která používání ruské vakcíny stále posuzuje. Z průzkumu Českého národního panelu z března tohoto roku vyplývá, že s používáním vakcín bez schválení evropskými orgány nesouhlasí přes polovinu dotázaných. Lze tedy usuzovat, že i přes své zastánce Sputniku chybí podpora občanů.
Je Sputnik V nebezpečný?
Je důležité si uvědomit, že Sputnik V není jedna a ta samá vakcína. V jiných zemích totiž obsahuje jiné látky a nejspíš i jiné výsledky. Například slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠUKL) prohlásil, že dávky vakcíny, které dorazily na Slovensko, nejsou stejné, jako byly vakcíny použité na testování účinnosti.
V Rusku je již naočkovaných přes 3,5 milionu občanů a až do nedávné doby se nevyskytly případy úmrtí spojené s vakcinací Sputnikem V. To se změnilo na začátku dubna, kdy se objevily čtyři případy, při kterých zemřeli pacienti očkovaní Sputnikem. Stále se zkoumá, do jaké míry u nich hrál Sputnik roli. Oproti vakcínám jako AstraZeneca má Sputnik V také zhruba o 20 % vyšší účinnost, Evropská unie však látku stále zkoumá.
Zvládneme to i bez Sputniku
Může tedy Sputnik být cestou ven z koronavirové krize? Je to vakcína, která vládě pomůže vyřešit pandemii? Z mého pohledu ne. Dokud se budou opatření systematicky rozvolňovat, tak si myslím, že není důvod používat vakcínu, jež může mít potenciálně nebezpečné vedlejší účinky. Dokud se budeme chovat ohleduplně a budeme se s postupem času více očkovat, mohli bychom tuto problematickou situaci zvládnout i bez Sputniku. Používání schválených vakcín sice může znamenat delší čekání, na druhou stranu když si budeme všichni zodpovědně mýt ruce a nosit respirátory, tak by se situace mohla zlepšit i bez ruské vakcíny.
V mých očích je nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger spíše ministrem Sputniku, než že by Sputnik V měl být cestou z chaotické situace. Ze všeho nejvíc ale doufám, že hrátky okolo vakcín nevyvrcholí ve stejnou situaci jako na Slovensku, a tedy optimisticky věřím, že si česká vláda z nedávné krize vezme poučení a nebude opakovat chyby, které stály Igora Matoviče premiérské křeslo.
Očima studenta je seriál Studentských listů, který vychází každý pátek. Jeden z redaktorů v něm představí svůj pohled na vybrané téma, které v poslední době hýbalo českým nebo světovým děním, ať už z oblasti politiky, školství nebo kultury.
