Zbývá už méně než půl roku do sněmovních voleb a politická stabilita naší země balancuje velmi nejistě. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) sbírá podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě, zatímco Piráti a STAN se snaží najít cestu k předčasným volbám. Jak s tím vším může zamíchat ústavní žaloba na prezidenta?
Některým to může připadat jako komplikovaná šachová partie, ale pokusím se to vysvětlit na základě několika článků v Ústavě a rozložení sil v Poslanecké sněmovně.
Vyslovení nedůvěry vládě
Pojďme postupně. V půlce dubna komunisté vypověděli toleranci menšinové vládě Andreje Babiše (ANO). Ta se zodpovídá Poslanecké sněmovně a musí získat důvěru nadpolovičních poslanců. To se jí v červenci 2018 podařilo, ale může ji opět ztratit. Dvě vládní strany – ANO a ČSSD – mají dohromady 92 hlasů ve 200členné dolní komoře, bez KSČM (15 hlasů) jsou tak bez většiny.
Koalice Spolu proto nelenila a využila příležitosti. Chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, na což potřebuje podpis aspoň 50 poslanců. ODS (23), KDU-ČSL (10) a TOP 09 (7) disponují 40 hlasy a kromě zákonodárců SPD a šesti nezařazených nemají moc možností, kde sbírat další. Koalice Pirátů a STAN totiž jasně řekla, že hlasování o nedůvěře vládě nepodpoří. Důvodem je obava z kroků Miloše Zemana, který by Babišovu vládu buď nechal dovládnout v demisi, nebo by sestavil vlastní úřednický kabinet, jenž by se skládal z jemu loajálních lidí. Zeman se nikdy netajil svým protěžováním Andreje Babiše a ztěžováním situace stranám, které mu nejsou nakloněné. Není proto důvod se domnívat, že by to neudělal i nyní. Takové zdůvodnění má koalice Pirátů a STAN.
Proč by koalice Spolu takový risk tedy podstupovala? Oficiální rétorika lídrů stran zní tak, že ústavní pravidla se musí dodržovat a že politika není jen o taktizování. Právě tenhle krok je ale ryze taktický, protože Piráti a STAN dělají přesně to, co lídři Spolu chtějí. Ti spoléhají na to, že jejich návrh neprojde, aby v další kampani mohli na Piráty a STAN ukazovat a říkat, že oni jsou ti, kteří nechtěli sundat Babiše. Je to dobrý politický tah.
Předčasné volby
Lídři Pirátů a STAN nabídli vůči hlasování o nedůvěře vládě alternativu – rozpuštění Poslanecké sněmovny a následné předčasné volby. Tento návrh naráží na dvě překážky, kterými jsou Sněmovna a „velmi nečekaně“ Miloš Zeman. Tím menším problémem je ale tentokrát prezident, jenž minulou neděli v rozhovoru pro Primu prohlásil, že by rozpuštění dolní komory nepřijal, protože mu to Ústava neukládá jako povinnost. Tentokrát ale se svým kreativním výkladem nejvyššího zákona přestřelil. Ten mu to totiž ukládá jako povinnost v případě, že mu to navrhne Poslanecká sněmovna (ústavní článek 35, 2. odstavec). Kdyby to prezident navzdory Ústavě odmítl, tak by se Sněmovna mohla bránit ústavní žalobou.
Ten druhý a reálný důvod, proč se předčasné volby neuskuteční, je opět rozložení sil v Poslanecké sněmovně. Na její rozpuštění jsou třeba minimálně tři pětiny všech poslanců, tedy 120. Oficiální rétorika lídrů Pirátů a STAN zní tak, že by měli v této situaci rozdat karty občané. Znovu je tu ale rozdíl mezi rétorikou a politickou realitou. Pirátům a STAN samozřejmě v této situaci vyhovují předčasné volby, když většina předvolebních průzkumů říká, že by je jasně vyhráli. Na předčasných volbách ale nejspíš prodělají obě vládní strany a komunisté, takže rozpuštění Sněmovny se zdá nereálné.
Ústavní žaloba na prezidenta
Senátorský klub ODS a TOP 09 zvažuje ústavní žalobu na prezidenta Zemana za velezradu. Nejen předseda Senátu Miloš Vystrčil totiž vyjádřil obavu, že prezident během svého projevu a následného rozhovoru vyzradil utajované informace. Mnoho dalších veřejných činitelů i veřejnost navíc byla s projevem nespokojená a prezident se podle jejich mínění nepostavil za zájmy Česka v otázce výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.
Miloš Zeman jasně nehájí zájmy České republiky. Zpochybnil závěry našich bezpečnostních služeb v kauze otravy bávalého agenta Skripala a nyní ve Vrběticích. Dlouhodobě lobbuje za dostavbu jaderné elektrárny Dukovany ruskou firmou Rosatom, přestože Rusko označuje státy NATO za nepřátelské.
Na to, aby ústavní žaloba prošla Poslaneckou sněmovnou, je znovu potřeba minimálně 120 poslanců. Za současné situace se to nezdá pravděpodobné, hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM jsou totiž strany loajální prezidentovi a svoje hlasy by nepřidaly.
Závěr
Je zjevné, že tyto tři varianty možného předvolebního vývoje se nezdají pravděpodobné – aktuální složení dolní komory zkrátka znemožňuje prosadit cokoliv, co by mohlo významně ovlivnit říjnové volby.
Současná situace ovšem jasně ukazuje, že boj o voliče už je v plném proudu. Opoziční koalice se nám snaží ukázat, že jsou protivníky Zemana a Babiše. V tomto směru karty lépe rozdala koalice Spolu, protože se zaměřila jak na premiéra, tak na prezidenta, zatímco Piráti a STAN sice nechtějí dát moc prezidentovi, ale můžou působit tak, že drží u moci Babiše.
Bude to ovšem Spolu stačit? Jejich kampaň je spíš o gestech a apelech na morálku, voliče ale víc zajímají materiální problémy, jako jsou důsledky pandemie, ekonomická krize a důchody. V tom lépe splňují poptávku Piráti a STAN, kteří představují konkrétní návrhy a řešení. Osobně ale za hlavní důvod, proč mají Piráti a STAN největší šanci na výhru v říjnových volbách, považuji fakt, že je ještě nikdo nepustil ke kormidlu a oni tak neměli možnost nic zkazit.
Očima studenta je seriál Studentských listů, který vychází každý pátek. Jeden z redaktorů v něm představí svůj pohled na vybrané téma, které v poslední době hýbalo českým nebo světovým děním, ať už z oblasti politiky, školství nebo kultury.