Pojem neviditelná ruka trhu byl prvně použit Adamem Smithem v druhé polovině 18. století a zachycuje myšlenku, že snaha jednotlivců dosáhnout svého vlastního zájmu může být často prospěšná společnosti více, než kdyby jim šlo přímo o zájmy společnosti.

Základní princip

Jde o pojem klasické politické ekonomie, který de facto popisuje zcela funkční ekonomicky tržní systém bez jakéhokoli vnějšího zásahu. Trh má jisté seberegulační schopnosti a vnější zásah mu podle zastánců této teorie většinou škodí.

Běžný chod trhu zajistí to, že subjekt prodávající za nižší cenu bude mít mnohonásobně vyšší prodej a ten se vynásobí s jeho (menším) ziskem na jednom kusu produktu. Samozřejmě že ten, kdo dá cenu minimálně směšnou, nevydělá nic a ten, kdo jí přestřelí, zase nic neprodá. Takto v principu funguje pravidlo klasického liberalismu Laissez faire. Této teze se dodnes drží mnoho ekonomů, vysokoškolských profesorů či politiků.

Kritika neviditelné ruky trhu

Princip volného trhu a neviditelné ruky trhu kritizuje například profesor Kalifornské univerzity Stephen LeRoy, který tvrdí, že tento princip je na dnešní ekonomiku zastaralý, nebo ekonom Joseph E. Stiglitz, který říká, že „důvodem k tomu, že se zdá neviditelná ruka občas neviditelnou, jest to, že tam někdy není”.

Praxe

Tadeusz Szuba, autor modelu pro jev kolektivní inteligence, navrhl teorii, která říká, že princip neviditelné ruky trhu je fenoménem, který může být simulován a využíván k navrhování nových nástrojů pro analýzu a předvídání trhu. Dle této teorie je neviditelná ruka trhu mnohem silnější a univerzálnější než Adam Smith a současní ekonomové očekávali. Očekává se, že tento objev může vést k vytvoření zcela nových nástrojů a modelů pro analýzu trhu a novým prognózám v oblasti trhu.

Citace

Československý ekonom, politický teoretik a meziválečný poslanec Národního shromáždění Josef Macek prohlásil:

„Adam Smith uveřejnil svůj Blahobyt národů; a ten – díváme-li se na jeho konečné následky – jest nejdůležitější kniha, která kdy byla napsána, a jest jistě nejcennějším příspěvkem, který kdy byl podán jediným člověkem k tomuto cíli, aby byly na pevno postaveny zásady, na nichž vláda má býti založena.“

Příklad pojetí volného trhu interpretoval Smith ve své knize Bohatství národů:

„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme se na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale jejich výhody.”