Protektorát Čechy a Morava, Reinhard Heydrich, operace Anthropoid, Gabčík a Kubiš, heydrichiáda. Všechna tato slova jste zajisté již někdy zaslechli, ať v hodinách dějepisu, v televizním vysílání či před třemi lety, kdy do kin zamířil snímek s názvem Anthropoid, zabývající se právě atentátem na zastupujícícho říšského protektora Reinharda Heydricha. Abychom si ale tuto událost uvedli do patřičného kontextu, vraťme se o pár desítek let zpět k založení Československé republiky a událostem, které vedly k tomu, že jsme vlastně nějakého říšského protektora měli.

Od založení Československa dne 28. října 1918 se na našem území během 1. poloviny 20. století vystřídalo několik období, která nazýváme následovně:

1918-1938 tzv. 1. republika v čele s prezidentem Tomášem Garriquem Masarykem (do roku 1935), poté Edvardem Benešem

1938-1939 tzv. 2. republika, trvající pouhých 167 dní, ohraničená podpisem Mnichovské dohody v září roku 1938 a předáním moci nad Československem do rukou vůdce Německé říše v březnu roku 1939

1945-1948 tzv. 3. republika, po níž následuje na území Československa až do roku 1989 období komunistické totality

Jak si můžete všimnout, mezi druhou a třetí republikou zeje mezera. Mezera, která jednak zhruba odpovídá trvání 2. světové války, jednak je obdobím tzv. Protektorátu Čechy a Morava.

Protektorát Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren)

bylo státní zřízení, které vzniklo na našem území v březnu r.1939 po odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi. Slovensko se stalo samostatným státem a později bylo donuceno společně v Německou říší napadnout Polsko a odstartovat tak 2. světovou válku, Podkarpatská Rus se dostala pod správu Maďarska.

Protektorát, z latinského protectio– ochrana, je typ státního zřízení, kdy silnější stát převezme vládu nad státem slabším – slabší stát je tedy autonomní pouze formálně, reálně podléhá jeho správa státu silnějšímu, v tomto případě Německé říši. Dalo by se říci že jde o jakousi formu nelegální anexe – ovšem skrytou pod řeči o „ochraně“.

Stejně jako hlavou republiky je prezident a hlavou monarchie monarcha, i protektorát má v čele politickou figuru – protektora. Roku 1939 byl říšským protektorem na území Protektorátu Čechy a Morava jmenován Konstantin von Neurath. O dva roky později, roku 1941, byl však pro přílišnou mírnost nahrazen Reinhardem Heydrichem, který ihned po svém příjezdu nechal zatknout Aloise Eliáše. Alois Eliáš, ministerský předseda, udržoval totiž spojení se zahraničním odbojem a českoslovnenskou exilovou vládou v Londýně a podnikal i protiněmecké akce na území Protektorátu.

Reinhard Heydrich vyhlásil tzv. výjimečný stav a začal tvrdě potírat domácí odboj. Nechal popravit stovky Čechů, do Terezína odjely první židovské transporty.

Operace Anthropoid

Důvodem pro realizaci operace s krycím jménem Anthropoid byl tlak britských oficiálních míst, která monitorovala odboj na území okupovaných států. Ačkoli odbojové organizace existovaly, po vyhlášení výjimečného stavu byly hromadně rozkrývány a likvidovány. Vznikla potřeba důrazného kroku, který by ukázal, že odbojáři „to myslí vážně“.

Vykonáním operace byli pověřeni Čech Jan Kubiš (původně to byl Karel Svoboda, který ale utrpěl úraz při cvičném seskoku) a Slovák Jozef Gabčík, kteří absolvovali náročný výcvik v zahraničí. Atentát na zastupujícího říšského protektora se měl původně uskutečnit poblíž jeho sídla v Panenských Břežanech, avšak parašutisté se zde neměli kde ukrýt. Nakonec usoudili, že útok bude proveditelnější v zatáčce v Kobylisích.

Gabčík, Kubiš a třetí parašutista, Josef Valčík, přijeli dne 27. května 1942 na kolech k zatáčce. V půl jedenácté blýskl Valčík na znamení zrcátkem, Gabčík skočil doprostřed ulice před Heydrichovo auto a stiskl kohoutek samopalu. Rána však nevyšla, v té chvíli hodil Kubiš na auto granát a oba atentátníci se dali na útěk. Heydrichův řidič se jal pronásledovat Gabčíka a Heydrich byl mezitím převezen do nemocnice s těžkými zraněními.

Po atentátu

3. června Reinhard Heydrich upadl do kómatu a 4. června 1941 zemřel na celkovou otravu krve. Jeho náměstek, Karl Hermann Frank, ihned o atentátu informoval Adolfa Hitlera a byl znovu vyhlášen výjimečný stav. Pro toto období msty, během kterého bylo mimo jiné popraveno 1331 lidí, se vžilo pojmenování heydrichiáda. Nejznámějšími obětmi nacistické vendety se staly vesnice Lidice a Ležáky, jež byly Němci srovnány se zemí.

Samotní atentátníci byli následkem zrady dalšího z parašutistů, Karla Čurdy, dopadeni a zastřeleni v pražském kostele Cyrila a Metoděje.

Ačkoli je tedy atentát na Reinhard Heydricha hodnocen jako úspěšný, jeho následky v podobě právě zmíněné heydrichiády byly pro obyvatele Protektorátu Čechy a Morava devastující a zanechávají na jinak hrdinském činu československých parašutistů hořkou pachuť.