2. srpna 1990 napadl Irák svého souseda Kuvajt a kvapně ho obsadil. Invaze byla odsouzena světovými velmocemi a Rada bezpečnosti OSN schválila ekonomické sankce proti Iráku. V rámci operace Desert Shield (Pouštní štít) se začala vojska Američany vedené koalice shromažďovat v Saúdské Arábii v přípravě na osvobození Kuvajtu a útok na agresora, tedy Irák.
17. ledna 1991 začala první část operace, takzvaný ocelový déšť, který trval 43 dnů. V masivních náletech zničilo americké letectvo a námořnictvo většinu irácké protivzdušné obrany a telekomunikace. Následovalo mnoho dní obřích náletů na pozice irácké armády po celém Iráku i Kuvajtu.
Většina iráckého letectva byla zničena na zemi a letiště zdevastována. Použity byly i bomby a munice z ochuzeného uranu, střely Tomahawk, tehdy první neviditelné bombardéry F-117 Nighthawk a jejich protiklad, bitevní lodě Wisconsin, postavené na konci druhé světové války a výrazně modernizované během 80. let.
S koncem ocelového deště 24. února 1991 přišla pozemní invaze. Americké, britské, francouzské i české jednotky (protichemické) vstoupily ze Saudské Arábie do jihovýchodního Iráku. Cílem bylo odříznout jih od zbytku země a zahnat iráckou armádu v Kuvajtu do moře.
Předešlé bombardování bylo tak účinné, že mnohé irácké jednotky byly zdecimovány a vzdávaly se při prvním pohledu na spojenecké vojáky. Irácké vybavení ze sovětské éry nebylo s to odporovat moderním západním tankům a veškerý odpor se dařilo rychle zlomit. Nejelitnější irácká jednotka, republikánská garda, byla obklíčena doslova bombardována až ke kapitulaci. Invaze skončila jen čtyři dny po jejím začátku, 28. února.
Kuvajt byl osvobozen a irácké ozbrojené složky zdevastované a režim Saddáma Husajna už nikdy neobnovil svojí moc. Američané postavili trvalé základny v Kuvajtu a Saudské Arábii, sankce proti Iráku ze strany OSN platily až do roku 2003, kdy USA znovu zaútočily na Irák a finálně nad ním převzaly kontrolu za kontroverzních okolností. Ale to je příběh na jindy. Prozatím jsou američtí vojáci osvoboditeli pro Kuvajt a postrachem pro iráckého diktátora.