Magazín Refresher koncem minulého týdne zveřejnil anketu, v níž všem poslancům a poslankyním položil dotaz, zda se považují za feministy či feministky. Několik z nich se k feminismu přihlásilo, většina zákonodárců však feministické smýšlení buď přímo odmítla, v odpovědi na jednoznačně položenou otázku kličkovala, nebo uvedli, že jsou zastánci rovných příležitostí, ale odmítli tento svůj postoj spojovat s feminismem. Studentské listy na anketu Refresheru nyní navazují a otázku Považujete se za feministu či feministku? položily mladým politikům a političkám. 

Ano, jsem hrdá feministka. Život není o soupeření muži versus ženy, ale o tom, abychom hledali společně cesty, které prospějí nám všem. A k tomu potřebujeme rovnost a vzájemný respekt bez ohledu na to, jestli jsme se narodili s vnitřními, nebo vnějšími reprodukčními orgány.

– Markéta Plesníková, předsedkyně Mladého ANO

Jsem feminista. Ale upřímně říkám, že se do kulturních válek nezapojuji. Všichni by měli mít stejnou příležitost k prosazení se, jsem i pro sňatky homosexuálních párů, což je poslední vlna vzešlá z feminismu. Mám problém s použitím genetiky v reprodukci, což už je dnes v USA téma a mám problém s odstraňování nerovností u lidí s pomocí genetiky, nerad bych se dožil Gattaky. Feministické hnutí mělo jednoznačně kladný vliv na vývoj společnosti.

– Radim Ivan, kandidát na starostu Ostravy-Jihu za ODS, člen iniciativy Česko.plus

V zásadě ano. Je však třeba držet se významu pojmu, jde o rovnoprávnost mezi dvěma pohlavími a o rovnost příležitostí pro ně. Není důvod, aby žena měla nižší mzdu za stejnou práci jako odvádí muž. Na druhou stranu není dobré stanovovat kdekoliv například kvóty pro ženy, to je spíše opak rovnoprávnosti.

– Tomáš Pavelka, starosta Mořic, předseda Mladých starostů a nezávislých

Ano.

– Helena Martinková, předsedkyně Mladých lidovců

Samozřejmě, že jsem pro rovnost žen a mužů.

– Miloš Ulrich, kandidát do zastupitelstva Úval, člen TOP týmu

Jsem feministka. Boj za rovná práva a emancipaci jsou pro mě odkazem velkých českých osobností a myslitelů jako byl Tomáš Garrigue Masaryk, Františka Plamínková či Milada Horáková. Domácí násilí, nízké zastoupení žen v politice a na vedoucích pozicích, počty znásilnění i nerovné platové podmínky nám ukazují, že hodnoty feminismu jsou stále živé. Chceme-li společnost, která na nikoho nezapomíná, měli bychom je přijmout za své. Myšlenky feminismu přináší společnosti svobodu bez stereotypů, ze které můžeme těžit my všichni, včetně mužů.

– Kateřina Stojanová, zastupitelka Ústeckého kraje, předsedkyně Mladého Pirátstva

Jsem feminista. Věřím v rovnost práv všech lidí bez ohledu na pohlaví, etnikum, sociální původ nebo víru.

– Lukáš Ulrych, kandidát do pražského zastupitelstva, předseda Mladých sociálních demokratů

Jsem feministka. Jsem přesvědčená, že diskriminace žen má kořeny v sociálních a ekonomických faktorech. Teprve odstranění vykořisťování člověka člověkem v socialismu (komunismu) může zajistit ženám skutečnou rovnoprávnost.

– Petra Prokšanová, předsedkyně Komise mládeže KSČM

Ano. Feminismus je každodenním bojem za něco, co by mělo být v naší společnosti 21. století samozřejmostí. Tvrzení, že v dnešní době diskriminace neexistuje, protože dle zákona jsme si rovni, je zavírání očí před žitou realitou, kdy je naplňování ambic žen ztíženo nedostatečnou podporou. Feminismus není bojem jedněch proti druhým, ale bojem za práva nás všech. Každý jsme jiný a toxické lpění na stereotypech o správném ženství a správném mužství vytváří tlak na všechny, kteří se v případě, že dle těchto definic selhávají, mohou propadat do frustrace. Přitom muž není méně mužem, pokud umí skvěle vyprat prádlo, ale neskolí šavlozubého tygra pouhým pohledem, stejně jako netrpí ženino ženství, pokud se rozhodně vést život tak, jak si přeje ona sama.

– Barbora Truksová, kandidátka do pražského zastupitelstva za Zelené

Ano.

– David Žofka, kandidát do zastupitelstva Českého brodu za hnutí Přísaha